Kostka - Popis metody

Seznam článků
Popis metody
Video

 

Učitel přinese do třídy kostku, nejlépe větší velikosti, vytvořenou z kartonu, či dětskou hrací kostku polepenou papírem. Místo obvyklých šesti čísel jsou na stranách kostky napsána následující slova: popiš, porovnej, asociuj, analyzuj, aplikuj, argumentuj pro a proti. Jednotlivé strany vyjadřují různé pohledy, jimiž lze určité téma zkoumat.

Učitel stanoví námět, o kterém mají žáci pomocí kostky přemýšlet. Může to být nějaký předmět, např. hodiny, či nějaká událost, jev apod. (např. Francouzská revoluce či elektromagnetismus).

Vyzve žáky, aby metodou volného psaní (volné psaní je metoda s danými pravidly, popsána je zde v rozšiřujících metodách) nejprve daný předmět, jev, událost nejprve popsali:

Popiš: Podívej se na předmět (námět) zblízka a popiš, co vidíš (barvy, tvary, typické znaky).

Dále je vyzve k dalšímu volnému psaní a zadání zpřesní dle dalších stran kostky.

Porovnej (srovnej): Čemu se téma podobá, od čeho se téma liší.

Asociuj: Nač si při tématu vzpomeneš, co ti téma připomíná.

Analyzuj: Z čeho to je, z čeho se to skládá, jak je to udělané (když nevíš, pokus se něco vymyslet).

Aplikuj: K čemu se to hodí, co bys s tím mohl udělat, jak to můžeme použít.

Argumentuj pro a proti: Zaujmi stanovisko (můžeš použít jakékoli argumenty – logické i pošetilé).

Na závěr si jednotlivé strany kostky žáci přečtou ve dvojicích, tj. např. každý vybere dvě, které považuje za nejzdařilejší, a přečte je spolužákovi. Učitel může vyzvat žáky, aby sami přečetli některou ze stran kostky nahlas, případně požádá žáky, aby doporučili zápis některého ze svých spolužáků – ten ovšem může veřejné čtení odmítnout.

 

Charakteristika metody

Cílem metody Kostka je ukázat problém z různých pohledů – není pouze jedna strana mince, dokonce ani dvě strany. Může jich být i více – v našem případě je žákům postupně zadáváno právě šest různých pokynů, jejichž prostřednictvím mohou problematiku zkoumat, přičemž je využit symbol hrací kostky s šesti stranami. Důležité je, jak oni sami na danou věc nahlížejí.

Jednotlivé výzvy napsané na stranách kostky jsou řazeny od nejjednoduššího ke složitějšímu, zadání jsou blízká Bloomově taxonomii kognitivních cílů. Dodržení pořadí úkolů pomáhá žákům problematiku zevrubně prozkoumat a přijít na souvislosti, které na první pohled nejsou zřejmé. Podstatné je, že v závěrečném úkolu („argumentuj pro a proti“) je žák veden k zaujetí vlastního stanoviska.  Současně se žák učí vytvářet hypotézy, hledat pro ně podklady. K dosažení tohoto cíle je vhodná právě metoda volného psaní, při níž žáci zapojují i své podvědomí. Sdílení ve dvojicích umožňuje rozvířit diskuzi o tématu a posléze také pomůže žákovi dojít k vlastnímu závěru – často žáky překvapí, ačkoliv se zprvu domnívali, že o tématu sami nic nevědí, že se jim podaří ledacos zajímavého vymyslet.

Kostku lze využít i tak, že se na jednotlivé strany napíší také jiné úkoly, u kterých nezáleží na pořadí. Např. po přečtení textu jsou na ní napsané postavy příběhu, jejichž postoje k nějakému problému mají žáci popsat. Každý si může kostkou hodit, a vybrat si tak některou z postav.

Metoda je vhodná jak pro vstupní část hodiny, kdy žáci sami zjišťují, co o tématu vědí, tak pro závěrečnou část, v níž žáci shrnují, co nového se dozvěděli.

 

Postup, jak zavádět metodu do výuky:

1)     Nejprve s žáky několikrát vyzkoušejte volné psaní, pokud ho dosud neznají z jiných aktivit.

2)     Přineste s sebou do výuky dostatečně velkou kostku, na níž budou jednotlivé pokyny napsané. Žáci lépe pochopí zadání.

3)     Vyberte téma, které je žákům blízké.

4)     Cizí slova můžete mladším žákům vysvětlit např. následujícím způsobem:

• Jak to vypadá?                                                                          Popiš
• Čemu je to podobné, od čeho se to liší?                            Porovnej
• Co tě napadá při pohledu na tu věc?                                   Asociuj
• Z čeho se to skládá, z čeho je to udělané?                         Analyzuj
• Jak to můžeš použít?                                                               Aplikuj
• Je to dobré? Špatné? Proč si to myslíš?                             Argumentuj

5)     Úkoly zadávejte od nejjednoduššího – Popiš. Teprve, až kostka ve vaší třídě zdomácní, nechte např. žáky házet – tj. někdo bude psát Asociuj, jiný Porovnej apod.

6)     Můžete nejprve začít jen třemi snazšími stranami.

7)     Pište společně s žáky, dáváte tím najevo, že i Vás téma zajímá.

 

Praktické poznámky

Pokud se žáci pomocí kostky zabývají nějakým předmětem, je vhodné, aby daný předmět měli před sebou.

První volné psaní může trvat 5 minut, další části mohou být kratší – tj. minimálně dvě minuty, záleží na vyspělosti třídy a náročnosti tématu. Je důležité se zamyslet i nad tím, která strana kostky je vzhledem k tématu nejdůležitější, a současně také vnímat zájem žáků či jejich únavu a psaní zkrátit či prodloužit.

 

Možné otázky pro zpětnou vazbu:

• Psal/a jsi celý stanovený čas?
• Vracel/a ses k tématu, i když ti utíkaly myšlenky jinam?
• Přišel/přišla jsi při psaní na něco, co tě dříve nenapadlo?
• Chtěl/a bys mít na některou stranu kostky více času? (Na kterou?)
• Která strana kostky byla dnes pro tebe nejjednodušší?
• Která strana kostky byla dnes pro tebe nejsložitější?
• Co nejzajímavějšího ses dnes dozvěděl/a?
• Co tě zaujalo na práci tvých spolužáků? Co zajímavého ses od nich dozvěděl?

 

Mgr. Irena Poláková