Volné psaní - Popis metody

Seznam článků
Popis metody

 

Učitel zadá žákům téma či nějakou otázku a vyzve je, aby po určitý stanovený čas na dané téma psali. Na tabuli napíše pravidla volného psaní:

1. Piš po celou stanovenou dobu vše, co tě k tématu napadá.

2. Piš souvislý text (ne jen jednotlivá hesla nebo body).

3. Nevracej se k napsanému.

4. Pokračuj v psaní, i když tě nic nenapadá. (Zapisuj i pomocné věty: „Jak bych teď mohl/a pokračovat?“ nebo „Teď mne nic nenapadá...“, „Jsem unavený...“, ale snaž se vrátit k tématu.

5. Nedbej na pravopis ani na stylistickou správnost.

Učitel vysvětlí žákům, že to, co napíšou, nemusí dát nikomu přečíst. Pokud budou s textem dále pracovat, pravopisné i stylistické chyby si opraví.

Těsně před vypršením vymezeného času na psaní učitel upozorní žáky, aby dopsali větu, poté je vyzve k vytvoření dvojic a k přečtení svých volných psaní. Pokud někdo nebude chtít svůj text přečíst, má na to právo. Na závěr mohou své texty přečíst dva tři dobrovolníci, případně někdo může doporučit práci svého spolužáka.

 

Charakteristika metody

Volné psaní patří k brainstormingovým metodám – je dovoleno psát vše, co nás k určitému tématu/námětu napadá, aniž bychom své psaní podřizovali nějakým formálním (stylistickým či pravopisným) požadavkům. Volné psaní žákovi pomáhá objevit v sobě nečekané nápady, myšlenky, souvislosti. Na rozdíl od jiných typů brainstormingu se volné psaní píše jako souvislý text (nikoli jen pojmy, hesla jako např. u myšlenkové mapy, ale navazující věty). Je to případ, kdy psaní slouží k učení, nikoliv k zaznamenání hotového názoru nebo k jeho reprodukci. Proto je velmi důležité zaznamenávat tok myšlenek a nijak je necenzurovat – tedy ani např. požadavky na pravopisnou správnost či stylistickou uhlazenost. Pokud by žáci chtěli text zveřejnit i v písemné podobě, mohou ho upravit a opravit později. Požadavek psát po celou vymezenou dobu a zaznamenávat vše, co autora napadne, často přinese ovoce – žáci zjistí, že o tématu vědí mnohem víc, než se domnívali, pojmou ho jiným, netradičním způsobem. Metodu je možné doporučit žákům i pro samostatnou práci – např. pokud mají řešit nějaký problém a nevědí, jak ho uchopit, nebo chtějí-li napsat nějaký text (slohovou práci) a nemohou najít správnou nit. Volné psaní není konečný produkt, který má žáka reprezentovat, je nástrojem jeho učení, zkoumání, žák může díky němu zjistit, co o tématu ví, ještě před tím, než bude probráno, či naopak shrnout, co nového se dozvěděl. Metodu je vhodné použít i v případě, kdy chceme, aby žáci zaujali k něčemu vlastní postoj či vyjádřili své emoce z prožitého zážitku. Základní pravidlo při využití volného psaní ve výuce je, že nikdo nesmí být nucen svůj text zveřejnit.

 

Zavádění metody do výuky

1.      Nejprve si sami metodu vyzkoušejte, abyste si ověřili její přínos. Zvolte si sami pro sebe nějaké téma, nad nímž byste se rádi zamysleli.

2.      Zvolte nějaké téma žákům blízké – např. nějakou otázku, která je právě zaměstnává.

3.      Vysvětlete pravidla volného psaní.

4.      Napsaná pravidla nechte žákům před očima po celou dobu psaní.

5.      Pište zároveň s žáky – ukážete jim, že i vy berete tento způsob učení vážně.

6.      Je možné, že se zpočátku nenajde žádný dobrovolník, který by chtěl své psaní přečíst před ostatními – volte proto nejprve čtení ve dvojicích. Zdůrazněte, že ten, kdo nechce, své volné psaní číst nemusí.

7.      Můžete žáky povzbudit tím, že jim přečtete vlastní výtvor. Mějte ale na paměti, že Váš text není vzorový, jeho čtením jim chcete ukázat, že i Vy o tématu přemýšlíte, případně vám myšlenky odbíhají.

8.     Dobrovolníkovi za přečtení poděkujte, vraťte se k zajímavé myšlence, vyzvěte žáky, aby ocenili, co se jim líbilo.

9.     Pokud se prostřednictvím volného psaní zabýváte nějakým znalostním tématem, je z počátku vhodné, abyste na konci ještě jednou stručně nechali žáky shrnout, co se naučili. Zpočátku se totiž stává, že žáci volné psaní považují jen za zábavnou hru a nevšimnou si, co se jeho prostřednictvím naučili. Proto je vhodné na závěr hodiny věnovat krátký čas i některým z níže uvedených  zpětnovazebních otázek.

10.   Postupně můžete volit zpracování i náročnějších témat.

11.  Techniku užívejte s rozmyslem. Je jednoduchá a efektivní, ale žáci by se jí neměli přesytit.

 

Návrh otázek pro zpětnou vazbu

• Psal/a jsi celý stanovený čas?
• Vracel/a ses k tématu, i když ti utíkaly myšlenky jinam?
• Přišel/přišla jsi při psaní na něco, co tě dříve nenapadlo?
• V čem vidíš pro sebe největší přínos volného psaní?
• Co tě zaujalo na práci tvých spolužáků?
• Co ti při psaní dělalo největší potíže?

 Mgr. Irena Poláková