Seznam článků |
---|
Popis metody |
Praktické ukázky |
Vycházky s dětmi do přírody nebo za kulturními a historickými objekty a památkami jsou ve školní praxi běžné. Problémů spojených s touto pro učitele náročnou formou výuky ale není málo. Na prvním místě jmenujme čas. Toho není mnoho, na rozdíl od výukových povinností a úkolů. Problémem je např. i malá atraktivita toho, co děti mohou kolem sebe na vycházce vidět, poznat, zažít v konkurenci s tím, co k nim přichází v atraktivnější podobě z médií, televize a videí.
Přesto si troufáme říct, že promyšlená a dobře připravená didaktická vycházka má velkou šanci dítě oslovit a obohatit jeho vnímání a poznání. Jejím prostřednictvím se mohou dostat do výuky živé konkrétní informace, které pomohou probudit zájem o případné informace navazující – obecné, teoretické.
Bylo by nošením dříví do lesa, rozebírat důležitost provázanosti vycházky s probíraným tématem, raději se budeme zabývat okruhy, které souvisejí s její větší efektivitou.
1. Dostupnost
Běžná vycházka by neměla být delší než 1 až 2 vyučovací hodiny. Výjimkou jsou vycházky za významnými krajinnými a historickými prvky, které mají regionální a nadregionální význam a do výuky je zařazujeme jen ojediněle.
2. Stanovení cíle
Jednoznačně a srozumitelně definovat úkoly, které mají na vycházce žáci splnit a následně jejich splnění vyhodnotit. Nastavit úkoly tak, aby umožnily dokonalé zvládnutí. To samo o sobě většinou postačí k tomu, aby žáci zažili pocit uspokojení a my nemuseli používat „berličky“ (hry, soutěže, hledání sladkých pokladů a pod.), abychom zvýšili atraktivitu vycházky.
Vyvarovat se vycházek typu: jdeme se podívat na kytičky nebo jdeme na vycházku podél řeky, kdy učitel děti upozorňuje na zajímavosti, které je možno vidět. Některé děti obvykle s učitelem spolupracují, část dětí ne a vycházka je pro ně především odpočinek od školní práce.
Ukázky vhodně zadaných úkolů
Zjisti, kolik druhů květin (v zadaném úseku cesty) v současné době kvete, urči deset druhů podle příručního atlasu květin a vyber 3 z nich, kterým se budeš věnovat podrobněji v následné práci ve škole. Pořiď fotografie těchto tří rostlin (květ, list, stanoviště, ...)
Dvojice žáků dostane půdorys (plánek hradu) a vyobrazení jeho dřívější podoby. Úkolem je pozorně projít zříceninu a vyhledávat ta místa, ze kterých lze určit jejich původní účel (bránu, příkop, věž, zbytky paláce, ...). Ta označit v plánku. Poté projít s učitelem nebo průvodcem zříceninu ještě jednou a doplnit do plánku další (předtím neobjevená) místa. Ve škole pak vyhledat v dětské encyklopedii na portálu Místo pro život informace k jednotlivým částem hradu a doplnit jimi informace zjištěné na vycházce.
3. Využítí nových poznatků o fungování mozku
Na základě nových diagnostických metod toho dnes víme o fungování mozku více nežli dříve. Proč toho nevyužít i pro zvýšení efektivity didaktické vycházky?
Ochotu otevřít se novému můžeme zvýšit, zařadíme-li před vycházku předvídání toho, co můžeme na vycházce očekávat. Např. před botanickou vycházkou kolik druhů rozkvetlých květin lze očekávat, popř. jaké známé druhy.
Téměř vždy se nabízí výtvarný přesah. Pohled hledáčkem fotoaparátu a pořízení obrazových záznamů pro další výtvarnou práci, sběr vhodného materiálu pro výtvarné rozvinutí, rychlé výtvarné záznamy objektů a struktur technikou frotáže, skicy a náčrtky pro následné rozpracování náročnějšími výtvarnými technikami.
Chůze podle mapy, tvorba plánů, map a záznamy do nich spadají do předmětů vlastivěda a zeměpis.
Někdy je vhodné zařadit i tělovýchovné aktivity a hry.
Zajímavé a málo využívané jsou činnosti spojené se zvukovými vjemy, se kterými se může pracovat následně v hudební a výtvarné výchově.
Není těžké si představit i propojení vycházky s nabráním podkladového materiálu pro slohové útvary: popis, rozhovor, reportáž a další – propojení do českého jazyka.
4. Smysluplnost
Snadno lze tento požadavek splnit, jestliže děti monitorují nějaké území, objekt, výskyt živočichů atd. a zpracované zjištěné údaje umístí nebo zašlou někam, kde mohou posloužit dobrému účelu, jsou vytištěny nebo trvale vystaveny. Tohoto požadavku lze docílit prostřednictvím našeho portálu v sekci Lokální informace, kam děti a učitelé mohou umísťovat informace zjištěné z okolí škol a jejich bydlišť.
Příklady: Výskyt rostlin a živočichů na vybraných lokalitách v jednotlivých po sobě jdoucích letech; monitorování drobných sakrálních staveb v regionu; roční cyklus obojživelníků v tůni, jezírku, potoce; cyklus vývinu klíněnky jírovcové od jara do zimy a návrh ochrany stromu před ní.
5. Možnost výběru
Svobodná volba je kouzelným proutkem v rukou učitele. Nedává dětem možnost, zda dělat či nedělat, ale umožňuje jim vybrat si mezi dvěma či více úkoly, mezi pořadím kroků (co dříve, co později), popř. jakým způsobem, zda sám nebo ve skupině.
6. Atraktivita didaktické vycházky
Prvky a objekty, za kterými se malé školní výpravy dělají, mohou jen málokdy konkurovat obrazovým a filmovým záznamům z televize, internetu a videí. Je třeba zvýšit atraktivitu činností a metod, které se v souvislosti s tématem nabízejí. Klasický způsob, kdy učitel prokládá vycházku zastaveními, na kterých děti upozorňuje na zajímavosti, není z didaktického hlediska příliš efektivní. Nemusí tomu být ani v případě, kdy děti objekty venku kreslí.
Posílení zájmu dívat se kolem sebe a více vnímat se dá dosáhnout, použijeme-li fotoaparáty (ne zcela tradičním způsobem), papírové hledáčky, přístroje GPS, dalekohledy a lupy, přístroje zaznamenávající zvuky nebo zajímavé přírodovědné pomůcky.