Zpět na dětský portál
Zpět
O portálu
Pro učitele
Školy
Rodiče
pomůcky
Knihovnička

Modroočko, úryvek z knížky 2. - 3.třída


 

Kolář, Josef. Z deníku kocoura Modroočka, úryvek z knížky

 

Náměty pro práci s textem:

  • Práce s textem metodou Podvojný deník
  • Práce s textem metodou Barevné otázky
  • Práce s textem rozvíjející čtenářskou dovednost shrnování

 

Doporučený věk 7 - 8 let


 

Podvojný deník

Práce s textem metodou Podvojný deník

 

Popis metody viz portál UBU  Učitelé – Metody a inspirace – Metody rozvíjející čtenářské dovednosti
http://www.mistoprozivot.cz/index.php?id=3661
 

Barevné otázky

Práce s textem metodou Barevné otázky


Žáci se učí klást otázky s dopomocí barevných karet. Charakter textu „nahrává“ otázkám zeleným, kterými se žáci učí hledat odpovědi a ptát se na nepřímo vyjádřené informace.
Učitel společně se žáky přečte chorálovým čtením první odstavec a sám modeluje tvorbu otázek s využitím tázacích zájmen na žluté kartě (otázky na přímo vyjádřené informace), žáci hledají odpovědi v textu a nalezené odpovědi sdílejí ve dvojici, např.

Jak se jmenuje kocourek?      Modroočko.
Kdo donesl kocourka na místo, kde teď žije?     Jeho maminka.
Učitel společně se žáky přečte chorálovým čtením druhý odstavec a sám modeluje tvorbu otázek s využitím tázacích zájmen na modré kartě (otázky na nepřímo vyjádřené informace), žáci hledají odpovědi v textu a nalezené odpovědi sdílejí ve dvojici, např.
V jakém ročním období se kocourek narodil?    Na jaře.
V jakém ročním období ho donesla jeho maminka na místo, kde teď žije?
Kdo to je dvojnožec?   Člověk

Postupně v dalších odstavcích přenechává učitel aktivitu tvorby otázek na dětech, pomáhá jim s jejich tvorbou.

Shrnování

Práce s textem rozvíjející čtenářskou dovednost shrnování


Učitel rozdá dětem text rozčleněný do odstavců. Mezi odstavci je místo na zápis jedné až dvou vět.
Žáci samostatně čtou text po odstavcích a stručně  zapisují, o čem přečtená část textu je.
PO dokončení práce učitel zvolí některou variantu sdílení výstupů práce.

Začínám
První den kvetoucích růží

 

Jsem kocour Modroočko. Narodil jsem se, když všechno bylo zelené a plné květů. Když bylo všechno už jenom zelené a květů bylo málo, dala mě maminka sem, co teď žiju. Se mnou tu žije dvojnožec. Je veliký a chodí jen po zadních – zkrátka dvojnožec. Po čtyřech běhá jen, když mi pomáhá najít nějakou hračku nebo když chce, abych si s ním hrál. To se pak válí po zemi jako já a je veliká legrace. Má tlapky docela holé, nemá žádné drápky a ani z legrace nedovede kousnout. Musím dávat pozor, abych mu něco neudělal.

 Když si hrajeme „paci, paci, pacičky“ a já ho trochu seknu drápkem , teče mu hned červená  a já dostanu pohlavek. To se urazím a jdu do svého pelíšku. Když  vidím, že už je dlouho smutný, vyskočím  mu na rameno a předu mu do ouška. To mě pak vezme do předních tlapek a hladí mi vousky a tváře takovým dřevem, co jsou na něm taky vousky. Mnoho vousků, jenže kratších, než mám já. On hladí a já předu. Pěkně tence a vysoko, aby věděl, že se mi to líbí. Když se mi to nelíbí, tak nepředu. Když přesto ještě hladí, řeknu ne-e-e-e, a když pořád hladí, seknu drápkem, dostanu pohlavek, uteču do pelíšku. Tam sedím, ocásek otočený kolem předních tlapek, a mračím se.

Mám modré oči a černý čumáček a černé uši a šedé čelo a šedou náprsenku a černé tlapky a černý ocásek na konci zlomený do háčku. Když se mi směje, že se mračím, schválně si nasliním tlapky a umyju je všude, kde mě hladil. On si taky myje tlapky pokaždé, když na mne sahá. Ale on si nedovede tlapky pořádně naslinit a směšně se čvachtá ve vodě. A oblízat si celý kožíšek, každé místečko, to už vůbec nedokáže.

Dvojnožec je vůbec velmi nešikovný. Nedovede chodit tiše ani skákat po výškách. A psát umí jen jednou tlapkou. A to ještě divným černým drápkem, který vůbec nedrápe, jenom šustí a skřípe po tom bílém, na co on píše. Jednou jsem chtěl vědět, jak vlastně dvojnožec tím černým drápkem píše. Když jsem to chtěl vyzkoumat, vypadl dvojnožci drápek z tlapky a skutálel se na zem. Já hups za ním, aby neutekl. Celou tlapku jsem si začernil, a když jsem si ji pak umyl, začernil jsem si taky jazyk. Kočky, to nebylo dobré.
 

 Kolář, Josef. Z deníku kocoura Modroočka, úryvek z knížky

scroll to top