Slovo o autorce
bude doplněno
 

 

Komu je práce s knížkou určena
Knížku je možné nabídnout třem věkovým kategoriím. Aby knížka vydala co nejvíce ze svého bohatství, abychom využili její didaktický potenciál, je třeba citlivě vážit, jakými aktivitami  její obsah žákům zprostředkujeme.
Děti v první třídě (nečtenáři a začínající čtenáři) by měly knížku prožít prostřednictvím ilustrací, poslechu předčítaného příběhu, tvořivou dramatikou, výtvarnými aktivitami a pod. Zároveň, a to již v průběhu četby, je vhodné propojit nácvik techniky čtení prvňáčků s aktuálně prožívaným příběhem. Pozastavit práci se slabikářem, nabídnout dětem rozmanité zajímavé úlohy práce se slovy a větami knížky, vyhotovené ve dvou až třech úrovních obtížnosti.
Po přečtení knížky, aniž bychom umenšovali  zážitek, můžeme iniciovat vhodnými aktivitami a úkoly uvažování dětí nad dílčími situacemi, událostmi a postavami knížky.
Žáci druhé třídy si již mohou knížku přečíst sami. Jeden až dva tituly mohou být ve třídní knihovničce. Knížku může opět zařadit jako společnou četbu, tentokrát jsou již čtenáři děti samy.
Doprovodné aktivity zaměříme více na provázanost textu s ilustracemi, vyvozování skrytých významů, obohacení práce s knížkou dalšími výtvarnými aktivitami.
Žáci vyšších ročníků se mohou s knížkou setkat potřetí, třeba jako průvodci čtením malých čtenářů (páťáci čtou prvňákům), když si knížku pro tento model  podpory čtení připravují. Učitel může starším dětem záměrně a cíleně pomoci odkrýt (pro jejich vlastní obohacení) nejhlubší roviny knížky, např. téma soucítění, neverbální komunikaci prostřednictvím výrazů očí, řešení problémových situací: kam s odloženými hračkami, jak vyřešit případnou situaci, kdy se na scéně objeví původní majitel ztraceného medvídka.

 

 

Doporučejeme
a) Pracovat s knížkou intenzivně v kratším časovém horizontu cca týden až 10 dní a následně po dočtení příběhu lze navázat například na Flóřin motiv "kde žijí medvědi" tím, že se děti s tématem medvědů potkají i v dalších vyučovacích předmětech.
b) Kombinovat různé techniky čtení. Nečtenářům a začínajícím čtenářům předčítá učitel nebo žáci čtou jen vybrané pasáže z knížky, žáci druhé třídy si už mohou knížku číst sami technikou tichého čtení nebo chorálového společného.

 

Zpracovatelé: Andrušíková Radka, Hrdličková Markéta, Hubičková Jana, Koubek Petr, Křížová Martina, Mašková Marta, Matoušková Kateřina, Šafránková Kateřina, Zirhutová Eva, Žemličková Marcela

 

 

 

1. Vyjasnit neznámá slova, slovní spojení (ustálená slovní spojení): odhadovat významy na základě vlastních znalostí a zkušeností, vyvozovat významy z kontextu, vyvozovat významy z jazykové podoby slova, vyhledávat významy slov v různých zdrojích

 

Knížka obsahuje některé výrazy, které žákům 1. a 2. třídy ještě nemusí být známy. S hlavním obsahem knížky však úzce nesouvisejí, nemusí být vyjasněny v průběhu četby, učitel se k nim může vrátit  po dočtení a neznámá slova různými způsoby vyjasnit.

Kavkaz, Kanada, Austrálie, polární kruh (polární medvěd)
Děti dostanou zjednodušenou černobílou mapu kontinentů, v níž jsou výše uvedené výrazy (pojmy) vyznačeny. S dopomocí učitele si děti dělají první představu o mapě světa. Učitel může přinést do třídy glóbus nebo velkou barevnou mapu světa a společně s dětmi hledat s oporou o černobílou mapu místa, kde žijí medvědi.

 

Flóra se učí anglicky a francouzsky.
Učitel napíše na tabuli  v různých jazycích slovo panenka. 

slovensky bábika
anglicky a doll
francouzsky poupe 

(německy die Puppe)
(italsky bambola)
(polsky lallka) 

 

Prales, předpona PRA
Učitel napíše na tabuli slovo PRALES. Děti mají za úkol vysvětli význam slova. Pracují ve dvou skupinách metodou Sněhová koule. Nejprve žáci promýšlejí význam slova prales ve dvojicích, pak ho upřesňují ve čtveřicích, nakonec v rámci polovin třídy. Dvě skupiny pak významy slova prales, na nichž se ve skupině shodli, sdílejí. 

PRABÁBA - předpona PRA
Učitel „nahazuje“ slova, děti k nim přiřazují předponu PRA: dědeček, děd, hory, lidé, člověk, otec, starý, dávný, věk

PRAPRABÁBA, praprababička

 

Slovník (Flóra se učí ze slovníku)
Učitel může nechat děti odhadovat význam slova po vzoru zábavných televizních pořadů: Co si myslíte, že znamená slovo SLOVNÍK? Vyberte jednu ze tří možností.

Slavný člověk
Kniha, která vysvětluje, co znamenají různá slova
Jméno krále z pohádky Byl jednou jeden král
 

Učitel přinese do třídy několik slovníků, žáci v nich listují, zkoumají řazení slov, čtou si významy některých vybraných slov...

 

Každý teď Flóru rozmazluje.
vhodné pro starší děti
Co to znamená rozmazlovat? Co rozmazlováním není? Děti i učitel uvádějí příklady rozmazlování a diskutují o nich.

 

 

3. Porovnávat, nalézat podobnosti, shody a rozdíly

Porovnávat dva objekty pomocí Vennova diagramu
Děti vytvoří z provazů, šátků, mašlí, gymnastických obručí apod. na zemi velký Vennův diagram. Nad něj umístí dva předměty nebo obrázky, které budou porovnávat. Pracují všichni společně. Do průniku děti postupně pokládají žetony/ předměty. Za každý nalezený shodný znak jeden předmět. Před zahájením práce mohou děti předvídat, kolik společných znaků pravděpodobně najdou.

 

Náměty na porovnávání

1. Dva plyšoví medvědi přinesení z domova
2. Flóra (obrázek v knížce) a plyšový medvěd z domova
3. Předcházející knížka společně čtená ve třídě a knížka Můj medvěd Flóra
4. Medvídek z úvodu knížky Můj medvěd Flóra s medvídkem ze závěru knihy
5. Petr a Flóra
 

Když žáci porozumějí metodě porovnávání pomocí diagramu při společné práci, mohou si pak některou z výše navržených aktivit vyzkoušet sami ve dvojici.

 

4. Určit, co je příčinou, co následkem, co způsobilo, že..., co následovalo, když...

Proč asi ležel plyšový medvěd u cesty? Co mohlo být příčinou?
Děti hledají příčiny mimo text, opírají se o vlastní zkušenosti. Nemusely to být nutně jen špatné úmysly: někdo ho ztratil, někomu vypadl na vycházce, hrál si s ním pes a odtáhl ho od bydliště malého majitele medvídka...
 

Knížka končí větami: Tak co, Flórinko, jsi šťastná? Jsi u nás šťastná? Flóra kývá hlavou.
Co způsobilo, že se cítí Flórinka šťastná? Děti se rozpomínají na text, co všechno se medvídkovi v domácnosti Petra líbilo (vyvozují souvislosti z textu).


 

6. Na základě porozumění textu, předvídat pokračování událostí, odvozovat je z předchozích
dějů, doplnit chybějící části podle kontextu (předvídat obsah a zaměření textu z titulku).

 

Knížka nabízí na několika místech děj, který mohou děti předvídat. Jsou to především ty části příběhu, ve kterých různí členové Petrovy rodiny reagují na špinavého madvěda, kterého Petr přinesl domů.
Co tomu asi řekne maminka? Co táta? Jak se to bude líbit Helence? A co babička?  

Kromě maminky ostatní členové rodiny nevyjadřují svůj postoj k medvědovi přímo, je ho třeba vyvodit z jejich reakcí.

 

7. Odhalit smysl textu (o co v textu jde), jaká je hlavní myšlenka. Odlišit  podstatné od okrajového. Shrnout text. Převyprávět děj beletristických textů (s oporou i bez opory). Popsat a vysvětlit  klíčový obsah textů naučných. Shrnout celý text, jeho dílčí části.

Převyprávět text s oporou o 5 až 8 černobílých obrázků.


Různé způsoby procvičování dovednosti shrnovat text:
a) Učitel čte příběh nebo ho vypráví, děti mají před sebou černobílé obrázky, řadí je za sebe tak, jak se příběh v učitelově podání odvíjí.
b) Děti mají seřazeny obrázky ve správném pořadí, podle obrázků děj knížky vyprávějí. Učitel jim zpočátku může pomáhat větnými „startéry“: 1. obrázek: Jednou šel Petr ze školy domů a .......
c) Děti sedí na zemi v kruhu. Vytvoří malé skupiny (počet skupin odpovídá počtu obrázků). Každá skupina dostane jeden obrázek. Děti si připraví jeho popis. Skupiny pak pokládají obrázky před sebe na zem v odpovídajícím časovém sledu a jedna skupina po druhé děj stručně vyprávějí.
d) Děti popisují/vyprávějí obsah knížky podle seřazených obrázků ve dvojici, střídají se při tom.

 

 

8. Odhalovat autorův záměr: komu je text určen, kdo je zamýšlený adresát. Zkoumat, jak autor svého záměru dociluje, jaké stylistické a další prvky k tomu používá, jaký zvolil žánr, jak pracuje s jazykem. Posoudit/hodnotit, do jaké míry se mu to podařilo. Odhalit případné manipulativní prvky.
 

Děti se zamýšlejí nad tím, proč Daisy Mrázková knížku napsala a nakreslila, pro koho?

Učitel dětem odhalí podnět k napsání knížky - skutečný příběh s nalezeným medvědem, kterého její syn Petr přinesl domů a společně se sestrou Helenkou se pak o něj starali.

 

9. Postavy -  dokázat popsat postavu a prostředí, vyvodit z celkového kontextu  její charakter a povahové rysy, její názory, postoje,  myšlenky, pocity... Najít příčiny, proč postavy jednají tak, jak jednají, jaká je motivace a důsledky jejich řečí a činů.

Pro mírně pokročilé čtenáře.

Vyvozovat chování postav z citátů.
Učitel čte citáty z knížky přináležející jednotlivým postavám. Děti se snaží posoudit jejich vztah k medvědovi. Zda jsou rádi, že Petr přinesl medvěda z ulice domů.

 

Petr: Už jsem ho tam nemohl nechat. Vidíš, jaké má oči? Vidíš ty oči?
maminka:  Dobře, že jsi medvěda přinesl. Je to docela dobrý medvěd. Pomůžeme ti ho umít. Bude hezký.
táta:  A jeje! Copak to tady sedí?
Helenka:  Helenka myje medvěda.
babička:  Ať ho nevidí babička. Řekla by: Co je tohle?

 

 

 

MEDVÍDEK FLÓRA

 

Učitel napíše na tabuli nadpis MEDVÍDEK FLÓRA. Pod něj první zadání: JAKÝ JE? Učitel a děti pojmenovávají vlastnosti, které Flóru vystihují: zlatá, smutná, šťastná... Jedno přídavné jméno zapíše učitel na tabuli pod zadání. 

Poté napíše na tabuli druhé zadání: CO DĚLÁ? Děti se rozvzpomínají na to, co Flóra v příběhu dělá: myje se, suší, jí, učí se... Jednu činnost učitel napíše ke druhému zadání.

Děti ve dvojici nebo samostatně listují knížkou, na proužky papírů zapisují další chrakteristiky (přímé i nepřímé, tedy přídavná jména a slovesa). Poté si sednou do kruhu, doprostrostřed položí obrázek Flóry a k ní umístí jako paprsky tři špejle (stuhy, proužky papírů...). Žáci jeden po druhém čtou vždy jeden svůj zápis a  přiřazují ho k paprskům. K jednomu paprsku vlastnosti, ke druhému činnosti, které Flóru charakterizují nepřímo. Papírky se shodnými vlastnostmi dávají na sebe.

Nakonec nadiktují učiteli, s kým vším se Flóra setkala v nové rodině. Učitel napíše postavy na lístky a přiloží je k třetí špejli.

Ve výtvarné výchovně si mohou děti Floŕu nakreslit a obléknout ji do šatiček. Šaty mohou vyrobit z různých materiálů a rozličnými postupy a technikami; viz přesahy s VV.

Ve dvojici pak opět přiřazují charakteristiky, tentokrát na lavici se svými kartičkami a svým obrázkem.

10. Zkoumat formu textu (obtížnost, délku, strukturu, přehlednost, jazyk). Orientovat se v jeho stavbě, celkové struktuře a uspořádání. Využívat prvky textu k rychlejší orientaci. Posoudit/hodnotit, do jaké míry použité jazykové a formální prostředky přispívají autorovu záměru.

Pro mírně pokročilé čtenáře

Učitel před čtením knížky nebo po jejím dočtení zaměří pozornost dětí na formální stránku knížky: jak jsou rozvrženy jednotlivé dvojstrany, které stránky knížky mají jinou podobu a proč, proč asi mají první a poslední dvě stránky zlatohnědý odstín. Učitel vede děti k tomu, aby si také všímaly provedení ilustrací, odhalovaly techniky provedení ilustrací, zvláště takových, které si již samy ve VV vyzkoušely: malba prstem (dřívkem, špachtlí), obtisk barev (monotyp)...
Děti porovnávají zpracování knížky s jinými knížkami, např. od Petra Horáčka. Tento autor využívá podobně jako D. Mrázková první a poslední dvě dvoustrany k barevnému navození atmosféry příběhu, text ale umísťuje do ilustrací.

 

12. Zaujmout k textu vlastní stanovisko – odmítavé, souhlasné, neutrální. Popsat jak na mě text působí: celkové vyznění, nálada a atmosféra. Vyjádřit osobní pohled na jednání postav a řešení situací. Dokázat obhájit své názory a postoje před druhými, zdůvodnit je, podpořit je důkazy z textu nebo z vlastní zkušenosti. Porovnat postoje postav s vlastními zkušenostmi (jak bych jednal v dané situaci já). Posoudit možnosti využití poznatků z textu ve vlastním životě. 

 

Děti listují knížkou, hledají obrázek, který se jim nejvíc líbí. Kdo chce, sdílí s ostatními, co ho na ilustraci zaujalo. Některé děti už dokážou formulovat i svůj celkový postoj ke knížce, zda a proč se líbila.


Nabízí se téma pro rozhovor: Co s opotřebovanými hračkami? Nemají dnešní děti příliš mnoho hraček: panenek, plyšáků? Umí se o tak velké množství starat? Jak to mám s hračkami já? Mohl by si někdo jiný hrát s hračkou, se kterou si už nehraju?

 

 

14. Obohacovat se vnímáním a reakcemi jiných čtenářů.
 

Po nalezení "svého" obrázku si děti označí příslušnou stránku záložkou. Chodí po třídě se zavřenou knížkou. Na učitelovo zvukové znamení se zastaví a obrázky si vzájemně ukážou. V rexlexi pak sdílejí, s kým ze třídy si vybraly obrázek shodný, ale i to, čím to asi je, že se ve výběru rozcházejí. Potenciál knížky pro OSV (osobnostní a sociální výchova) je porobněji rozebrán v části Přesahy do jiných oblastí: OSV.

15. Kladení otázek

Pro pokročilejší čtenáře

 

Otázky na ilustraci z knížky - na přímo vyjádřené informace

Učitel vybere jeden obrázek z knížky. Na tabuli napíše uvozovací slova: tázací zájmena, číslovky nebo příslovce a pokládá k nim dětem otázky.
KDO? Kdo je na obrázku?
CO? Co nese Petr? Co má na zádech? Co padá z nebe?
JAK? JAKÝ? JAKÁ? JAKOU? KOLIK? KDE? KDY?

 

 

Učitel vybere další obrázek. Děti pokládají otázky učiteli. Učitel vede děti k tomu, aby rozlišovaly, jestli se na otázku dá odpovědět podle obrázku, nebo se odpověď musí domýšlet: např. Co nese Petr v tašce? Jak se jmenuje kluk na obrázku? Důsledně na otázky druhého typu neodpovídá.
 

Třetí obrázek si najdou děti samy v knížce a ve dvojici si navzájem pokládají procvičené otázky.

 

Co by se stalo, kdyby...
Co by se asi stalo, kdyby Petr medvěda nevzal a nepřinesl domů?
Co by se asi stalo, kdyby maminka nechtěla mít Petrova medvěda doma?
Co by se asi stalo, kdyby na procházce Prahou děti s medvědem potkaly původní majitele?

18. Práce s informacemi

 

Příběh nabízí možnost pracovat s informacemi týkajícími se života madvědů. Medvídek v knížce sedí na mapě světa a prohlíží si různé světadíly. Zajímají ho zvláště území, kde žijí medvědi. Vždyť podle jednoho z nich je ušitá. Dokonce jednou dostane dopis od „skutečného medvěda“. Náměty na práci s informacemi jsou umístěny v části: Přesahy tématu do vzdělávacích předmětů - Člověk a příroda.

 

Začínající čtenáři v 1. a 2. třídě se učí jednu ze základních čtenářských  dovedností: vnímat text na doslovné úrovni. Pro rozvoj dovednosti se nabízí aktivita, která propojuje četbu s fotografováním. 

Můj medvěd Flóra - Přiřaď větu k obrázku
Učitel zadá dobrovolný domácí úkol: vytvořit sadu fotografií podle přiloženého souboru vět. S některými vytištěnými soubory pak mohou ostatní děti ve výuce pracovat: číst promíchané proužky papíru s vytištěnými větami a na základě porozumění jejich obsahu k nim přiřazovat fotografie. 

 

 Náměty na fotografie 

Můj medvěd Flóra

 

Petr jde ze školy domů.

U cesty leží plyšový medvěd.

Má smutné oči

Helenka pomáhá Petrovi mýt medvěda. Voda je samá bublina.

Zabalíme ho do osušky.

U kamen mu bude teplo.

Dáme mu šaty. Bude se jmenovat Flóra.

Flóro, tady jsou naše plyšové hračky. Seznamte se.

Flóra si hraje.

Flóra se učí.

Flóra se kouká do mapy. Hledá, kde žijí medvědi.

Flóra dostala dopis. Píše jí medvěd z Kanady.

Jedeme na výlet .

Flóra je šťastná.

 

 

 

 

Nejmladší čtenáře je vhodné připravit na čtení knížky prostřednictvím dramatických aktivit s jejich vlastními plyšovými hračkami, které si přinesou do třídy. Učitel si s dětmi povídá o jejich vztahu k plyšovým hračkám, děti si povídají, kdy a jakým způsobem se plyšáci dostali do jejich rodiny. Děti mohou se svými  plyšáky projít školu a ukázat jim místa, kam se pravděpodobně nikdo z nich ještě nepodíval.

Motivací může být také společná třídní diskuse a nebo rozhovory v menších skupinách o plyšových hračkách dětí. 

 

Pro práci s knížkou s nečtenáři nebo začínajícími čtenáři se nabízejí dva možné přístupy:

 

 

Náměty na aktivity po četbě
Učitel nejprve navodí atmosféru, ve které děti sdílejí své dojmy z četby: jak se jim knížka líbila, co je zaujalo... Děti listují knížkou, vybírají obrázek, který se jim líbí a povídají si o něm s nejblíže sedícími spolužáky.

Učitel naváže na úvodní rozhovor s dětmi o jejich plyšových hračkách otázkami:
V čem je příběh medvídka Flóry jiný nežli příběhy vašich medvídků?
Co podobného jste zažily i vy se svými plyšáčky?
Proč příběh medvídka Flóry skončil dobře?
 

Naše zkušenost z práce s knížkou Můj medvěd Flóra ukazuje, že je vhodné nabídnout dětem opakovaný poslech nebo četbu knížky, a to vždy s malými obměnami, např.:
Učitel čte, děti předvádějí příběh se svými plyšáčky.
Učitel čte, děti naslouchají.
Učitel čte, děti sledují příběh v knížce prostřednictvím ilustrací.
Učitel čte, přerušuje čtení otázkami, na které děti hledají odpovědi,  předvídají děj.
Učitel čte text společně s dětmi chorálovým způsobem.
Děti čtou knížku potichu.
Děti listují knížkou, hledají obrázky, které je zaujaly.

 

Pokud se učitel rozhodne věnovat knížce více času, může po dočtení příběhu zařadit do výuky některé z aktivit nabízených v části Čtenářské dovednosti nebo části Přesahy do vzdělávacích předmětů:

• Vyjasňovat obtížné výrazy z textu
• Porovnávat Flóru s vlastními plyšáky
• Porovnávat právě přečtenou knížku s předchozí knížkou ze společné četby
• Porovnávat Flóru na začátku příběhu a na jejím konci apod.
• Zapisovat na lístečky údaje o Flóře a poté lístky nějakým způsobem třídit
• Zkoumat formální stránku knížky, řazení textu, černobílých a barevných obrázků, odhadovat použité výtvarné  techniky ilustrací
• Učit se klást otázky k textu nebo k ilustraci
• Propojit práci s knížkou s výukou přírodovědy (téma medvědi), českého jazyka, výtvarné výchovy, OSV.

Knížka Můj medvěd Flóra nabízí zajímavé téma na propojení výuky v přírodovědném předmětu (v našich školách se obvykle jmenuje Přírodověda nebo Člověk a příroda): MEDVĚDI. Flóra v jedné kapitole této knížky sedí na mapě světa a prohlíží si světadíly. Zajímají ji zvláště ta území, kde žijí medvědi - vždyť podle jednoho z nich je ušitá. Flóra v knižním příběhu dostane naškrábaný dopis. Nabízí se k úvaze, zda náhodou není od opravdového medvěda. Odtud je jen krůček k výuce o životě těchto pozoruhodných živočichů. 
Výuku můžeme zaměřit, a to s dětmi již od první třídy, na práci s informacemi. Žáci se mohou učit poznávat různé zdroje informací, zjištěné informace mohou rozličným způsobem zpracovávat a třídit, porovnávat a učit se upevňovat sipoznatky v paměti.

 

Náměty na zjišťování/získávání informací o životě medvědů 

 

Barevné informace

Žáci se učí získávat informace z různých zdrojů. Zjištěné informace formulují do vět.

Náměty na způsoby sběru informací:

1. Zjistit/získat informace o medvědech v rámci třídy metodou brainstormingu. Učitel pomáhá dětem zformulovat informace do vět. Lehčí věty zapisují děti, složitější učitel - na ŽLUTÉ PROUŽKY papíru
2. Zjistit/získat další informace prostřednictvím dobrovolného domácího úkolu od rodinných příslušníků - ORANŽOVÉ PROUŽKY
3. Zjistit/získat další informace z knih, prostřednictvím četby příběhů, prohlížením encyklopedií -  BÍLÉ PROUŽKY
4. Shlédnout filmový dokument o medvědech, např......ORANŽOVÉ PROUŽKY
5. Dopisovat si s medvědy - MODRÉ PROUŽKY
6. Informace viděné na vlastní oči - ZELENÉ PROUŽKY

 

Po dokončení první fáze práce s informacemi se děti sesednou do kruhu, různobarevné proužky se zápisy rozloží na zem a výsledky sběru informací vyhodnocují. Zjišťují, ze kterého zdroje získaly nejvíc informací, který způsob byl nejzajímavější, co je při práci překvapilo, potěšilo, jak by postupovaly příště.
(Učitel si po dokončení práce na tématu proužky ponechá na případné porovnání s podobnou prací na jiném tématu, kde bude např. víc informací čerpáno z přímé zkušeností žáků.)

 

Zpracování informací: seřazení, utřídění

 

Jak žijí – Co jedí – Jak vypadají – Jaké jsou druhy medvědů
Děti si pro každý nadřazený pojem nakreslí obrázek. Pod obrázek pak umísťují příslušné proužky papíru s větami. Mohou pracovat ve dvojici, malé skupině nebo společně celá třída. Každý žák dostane větu, tu přečte, promyslí její umístění, proužek umístí.

Pojmová mapa  

Aktivita je podobná předešlé, věty s informacemi žáci třídí a umísťují na konce špejlí paprskovitě rozložené kolem medvěda.

 

Kde žijí medvědi- mapa
Provádějí barevné záznamy do zjednodušené upravené zeměpisné mapy světa

 

Porovnávání informací

 

Druhy medvědů – tabulka  

Žáci pracují ve dvojici. Dostanou vytištěnou tabulku. Z ní se nejprve snaží vyčíst co nejvíce informací. Poté hledají podobné (rozdílné) znaky různých druhů medvědů, např. medvěd hnědý a grizzly jsou hnědí, grizzly a baribal se živí rybami...

 

úroveň 1 – tabulka tří druhů nejznámějších medvědů
úroveň 2 – tabulka šesti druhů medvědů
úroveň 3 – tabulka všech žijících druhů medvědů  s úplnými informacemi

 

 

Upevnění poznatků o medvědech

bude doplněno

 

Učební strategie

Učitel může využít téma medvědi pro nácvik učební strategie jak zjišťovat  informace o probíraném tématu (prostřednictvím domácího úkolu).

Děti se sesednou do kroužku a nejprve společně promýšlejí, jakými způsoby by mohly úkol splnit: zeptat se členů rodiny, širší rodiny, starších sourozenců...; najít doma encyklopedii a požádat někoho staršího, aby přečetl pasáž o medvědech; s dopomocí člena rodiny najít informace na internetu; dojít do školní/obecní knihovny, požádat vedoucího knihovny o pomoc s výběrem knížky apod.
Poté se každý žák sám rozhodne, jakým způsobem úkol splní. S dopomocí učitele a spolužáků si děti zkouší různé cesty ke splněné úkolu detailněji popsat KROK ZA KROKEM. Např. Jana: domluvím se s Katkou; zajdeme do knihovny; poprosíme, aby nám paní knihovnice pomohla vybrat dvě knížky o medvědech; doma poprosím tátu, aby mi z ní něco přečetl, zapamatuju si dvě nové věci.
Po skončení celé aktivity provede učitel s dětmi reflexi, do jaké míry se jim dařilo naplánovaný postup dodržet, co bylo jinak, které kroky se nepodařily, proč, jak to dělat příště...

 

Medvědí příběhy

 

Nad bobří řekou
 

Není nic horšího, nežli se přiblížit k medvědici, která se právě stará o svoje mláďata. Bojí se o ně jako každá máma, ale na rozdíl od jiných maminek dokáže svoje děti bránit mohutnými drápy a ostrými zuby. Radím vám dobře, pokud narazíte na medvědici s medvíďaty, raději nenápadně zmizte.
Šel jsem jednou kamzičí pěšinou do hor. Dole pod cestou u Bobří řeky jsem uviděl medvědici. Pochutnávala si na malinách. Chvíli jsem ji pozoroval, když tu najednou zaslechnu nad sebou slabounké medvědí zakňučení. A jéje. Věděl jsem, že je zle. Pode mnou u řeky  medvědice, nade mnou ve křoví medvíďata a já uprostřed mezi nimi. Medvědice výhružně zabručela a rozběhla se nahoru strání. Skočil jsem k nejbližšímu stromu, chytnul se spodní větvě a soukal jsem se nahoru. Než se mi to podařilo, byla medvědice u mě. Zahryzla se do podpatku mojí boty a táhla. Já se držel, co mi síly stačily. Chvíli jsme se tak přetahovali, když tu najednou prasknul řemínek a bota spadla na zem. Medvědice se na ní ani nepodívala. Přivolala svá dvě medvíďata k sobě a odkráčela s nimi po pěšině k řece.

 

 

Čtyři na jednom stromě

 

Jdu vám jednou takhle lesem, koukám na mraky nad korunami stromů a narazím přímo na medvědici se třemi medvíďaty. Medvědice zařvala až to v korunách zašumělo. Vylít jsem na nejbližší strom, jak kdybych měl křídla. Sedím tam na větvi pět metrů nad zemí a najednou... co nevidím... hned vedle mě na sousední větvi kvičí  tři medvíďata. Polekala se řevu svojí mámy stejně jako já. Malí grizzlyové dokážou vyšplhat na stromy jak veverky. Staří naštěstí ne. Mají na šplhání moc dlouhé a tupé drápy. Tak tam my čtyři sedíme na stromě a dole pod námi si medvědice brousí zuby o spodek stromu. Pak se postaví na zadní a pokusí se sehnat mláďata dolů. Ta se ale ani nehnou. Já samozřejmě taky ne. Trvalo to nekonečně dlouho. Najednou jsem dostal nápad. Sundal jsem si kožich a hodil ho medvědici na hlavu. Chvíli se v něm motala, pak ho rozcupovala na kusy. Dostal jsem další nápad. Sundal jsem si košili, zmuchlal ji do koule, podržel jsem u ní zapálenou sirku a hořící kouli jsem pustil medvědici na hlavu. Podařilo se! Medvědice uháněla pryč jako raketa. Medvíďata slezla dolů a pomalu se šourala za mámou.

 

 

Polární medvěd

 

Jel jsem jednou se psím spřežením Čukotkou, když tu se přihnala ledová vichřice. Jedna z největších, co jsem kdy zažil. Nebyl jsem už daleko od pobřeží, kde žil eskymák Puša. Zmrzlý na kost jsem dorazil k jeho iglú. Uvnitř bylo příjemně teplo. Puša mě hostil masem, zpíval eskymácké písně a vyprávěl příběhy o ledních medvědech.  Ten nejzajímavější si nechal nakonec. Dřív nežli začal vyprávět, přitáhl zvenku obrovskou tlapu ledního medvěda. Rozpustil trochu sněhu, uvařil kávu, zapálil lampu a konečně začal vyprávět.
Není to víc jak tejden. Sedím takhle u vchodu, čistím pušku, když najednou, co to, uvnitř se setmělo. Kouknu nahoru na díru ve stropě a nevěřím svým očím. Tlapa medvěda šátrá pod stropem ze strany na stranu. Po chvíli zmizela. Místo ní se v otvoru objevil medvědí čenich. Koukali jsme na sebe, jeden překvapenej víc než druhej. Když se medvěd vzpamatoval z toho, co pod sebou uviděl, začal zuřivě rozhrabávat větve a drny na stropě. Otvor se nebezpečně zvětšoval. Netrvalo dlouho a medvěd prostrčil zvětšenou dírou celou hlavu. Na víc jsem nečekal, nabil jsem pušku a vystřelil.
Puša skončil své vyprávění. Vzal tlapu medvěda a začal ji připravovat k večeři.

 

 

Baribalové

 

Největší darebáci, zloději a komedianti mezi medvědy jsou baribalové. Příběhů o nich je na stovky. Povím vám jeden, který mi vyprávěl můj přítel Tom Hill.
Jednou našel Tom v lese medvídě velké jako kotě. Vzal ho k sobě do srubu a krmil ho z lahve jako miminko. Z medvíděte vyrostla roztomilá medvědička. Dal jí jméno Matylda. Matylda si myslela, že je Tom její máma, a nechtěla se od něho hnout.  Marně se jí snažil odehnat do lesa za ostatními medvědy. Zvykla si na něj. Zvykla si hlavně na jeho dobré jídlo. Placky a polévky jí chutnaly víc nežli ryby v potoce. Nejradši ale měla lívance se sirupem. Tak přešlo jaro a léto a nastaly chladné podzimní dny. Matylda zmizela. Jednoho dne byla ta tam a celou zimu o sobě nedala vědět. Po zimě, jak už to chodí, přišlo jaro. Tom zrovna smažil lívance. Srub voněl malinovým sirupem, když tu se najednou ozvaly jakési podivné zvuky pod podlahou. Krátce na to vpochodovala do srubu Matylda.  Posadila se na zadek a začala mávat tlapami na uvítanou. Přespala celou zimu pod podlahou chaty a za tu dobu jí pořádně vyhládlo. Už to nebyla malá medvědička. Vyrostla. Něco jí ale z dětství přece jen zůstalo. Chtěla si s Tomem hrát. Jenže hrátky s dospělým medvědem, to dá rozum, by mohly pro Toma špatně dopadnout. Co naplat, Matylda musí z domu pryč. Tom vzal z police bandasku, nalil do ní malinový sirup, dal Matyldě přivonět a přešel s bandaskou do motorového člunu. Matylda šla za ním jako pejsek. Pak už jen zbývalo odjet s medvědicí po proudu řeky tak daleko, aby se nedokázala vrátit, a vypustit ji do lesa.

 

 

Baribalové podruhé

 

Baribalové mají velký strach ze psů. Možná pochází ještě z doby, kdy žili v kanadských lesích smečky obrovských šedých vlků. Vlci a psi totiž, jak je všem jistě známo, jsou příbuzní. Vlků ubylo, a tak už tu dnes medvědi nemají žádného nepřítele. Teda kromě člověka. Strach ze psů ale medvědům zůstal.
Šel jsem jednou kolem pobřeží, kam občas zajíždějí turisté z města, aby si prohlédli baribaly. Potkat medvěda tu není vzácností a vzácností není ani setkání s velkou medvědí rodinou. Právě jedna taková si pochutnávala na rybách, které vyplavilo moře. Jak tak jdu, vidím, že proti mně si vykračuje turista s malým teriérem. Pes ucítil medvědí pach a divoce se rozštěkal. Co myslíte, že se stalo? Jak uslyšeli medvědi psí štěkot, v tu ránu byli všichni na stromech. Dobře věděli, že tenhle malý štěkající pejsek jim nemůže ublížit, ale nemohli si pomoct. To se v nich zas jednou probudil pradávný strach z divokých vlků.  A tak si teriér vykračoval jako pán celého pobřeží, zatímco medvědi skrývali své hnědé kožíšky v korunách okolních stromů.

 

 

Příhoda s bobrem

Jel jsem na bobry v lehké kánoi z březové kůry. Pušku jsem měl položenou přes sedátko, aby byla po ruce, kdyby se nějaký bobr z čista jasna vynořil z vody. Jednoho uloveného jsem měl na přídi lodi, sám jsem seděl na zádi. Když jsem pádloval u břehu pod skalní stěnou, tu skočil ze skály ke mně do lodě medvěd. Měl spadeno na toho uloveného bobra. Dno z březového dřeva ale probořil a kánoe šla okamžitě ke dnu. Já s ní. Než jsem se potopil, stačil jsem ještě zahlédnout, jak se medvěd s bobrem v tlamě hrabe na břeh řeky. Pušku se mi podařilo zachránit, loď a bobra ne.

Čtení s porozuměním
 

Roztřiď slova na dvě skupiny 1) slova z příběhu  2) slova ostatní
Slova jsou zapsaná na kartičkách.
 

úroveň 1  20 slov (13 + 7)

PETR   MÁMA   TÁTA   KAMNA   ZIMA   MAPA   VÝLET   MÝDLO   KYTARA   OSUŠKA   ŠATY   PRAHA   DOPIS
LUKÁŠ   SIMONA   TETA   LEPIDLO   PILA   SOVA   MOTÝL

 

úroveň 2  20 slov (13 + 7)
 

Flóra - pracovní list
Škrtni slova, která do příběhu nepatří

 

S kým se kamarádí.

Co dělá.

Jaká je.

Koho a co má ráda.

Seřaď slova tak, jak jdou v příběhu za sebou.
Slova jsou zapsaná na kartičkách. Slovo Praha je malým chytákem, děti ho mohou umístit na začátek příběhu, ale také na jeho konec).

úroveň 1
ZIMA            U STOLU           MÝDLO            KAMNA             KYTARA        VÝLET  (PRAHA)
 

úroveň 2
ZIMA     SMUTNÉ OČI     MÝDLO     OSUŠKA     KAMNA     ŠATY     MUKÁNEK     KYTARA     MAPA     DOPIS     VÝLET (PRAHA)

Seřaď věty tak, jak jdou v příběhu za sebou.

úroveň 1

 

 

úroveň 2


Petr jde ze školy domů.
Petr nese domů medvěda. Co tomu asi poví máma?
To je docela dobrý medvěd, povídá maminka. Umyjeme ho.
Helenka pomáhá Petrovi mýt medvěda.
Medvěd je u kamen.
Floŕa se učí hrát na kytaru.
Flóra si prohlíží mapy.
Táta, Flóra, Petr a Helenka jedou na výlet.

 

Petr jde ze školy domů.
U cesty leží plyšový medvěd.  Má smutné oči.
Petr nese medvěda domů. Co tomu asi poví máma?
To je docela dobrý medvěd, povídá maminka. Umyjeme ho.
Helenka pomáhá Petrovi mýt medvěda. Voda je samá bublina.
Medvěd se suší u kamen.
Dáme mu šaty. Bude se jmenovat Flóra.
Flóro, tady jsou naše plyšové hračky. Seznamte se.
Petr a Helenka si s Flórou hrají.
Flóra se kouká do mapy. Hledá, kde žijí medvědi.
Flóra dostala dopis. Píše jí medvěd z Kanady.
Táta,  Flóra, Petr a Helenka jedou na výlet.
Floŕa je šťastná.

bude doplneno

bude doplneno