Aktivity přibližující charakteristické rysy žánru pověst
Cílové zaměření
Vybavit žáky základními znalostmi o charakteristických rysech literárního žánru pověst.
Pomůcky
soubor pověstí se zastoupením typických znaků žánru; grafické schéma – tabulka pro zápis znaků; pomůcky pro vytvoření myšlenkové mapy
doporučený věk 7 – 8 let
Žáci pracují samostatně nebo ve dvojici. Obdrží vytištěnou pověst (krátký text s výraznými charakteristickými znaky). Úkolem je podtrhnout všechna slova/slovní spojení, které při čtení zaujmou. Po skončení práce vyzve učitel žáky, aby podtržené výrazy zapsali na tabuli. Žáci musí sledovat, aby jeden výraz nebyl na tabuli zapsaný dvakrát.
Žáci pak s dopomocí učitele spojují výrazy, které jsou si něčím blízké: jména míst a lidí; nadpřirozené jevy; citově zabarvená slova; stará slova (archaické výrazy). S dopomocí učitele žáci hledají pro podobná slova obecné pojmenování/nadřazený pojem. Ten pak zformulují tak, aby jim byl srozumitelný a zapamatovatelný.
Učitel zapíše zformulované znaky pověstí na tabuli. Pokud některý chybí, učitel ho doplní, žáci vyhledají jeho doložení v textu.
Příklad:
místní názvy a jména
stará slova
nadpřirozené jevy(zázraky)
výrazná („citová“) slova
Učitel vyzve žáky, aby se charakteristické znaky pověstí sami nebo s dopomocí spolužáka naučili.
Učitel napíše na tabuli čtyři slova, která se vyskytují v pověstech, např. vědro, loutna, klekání, kalamář.
Žáci nejprve sdílením ve dvojici, pak celá třída hledají pro zapsanou skupinu slov obecný pojem/nadřazený výraz, např. stará slova...
Učitel zapíše na tabuli postupně další sady slov, žáci pro ně vyhledávají nadřazené pojmenování:
bílá paní, bezhlavý rytíř, bludný kořen, ohnivé zjevení - nadpřirozené jevy, zázraky
rytíř Jan z Dubé, Hulanův mlýn, Babí hora, hrad Křivoklát - názvy míst, místní názvy a jména
Prásk!, nebíčko, huráááá, jémine – např. „pocitová slova...
Žáci s dopomocí učitele vytvoří formulace pro charakteristické znaky žánru pověst.
V další výuce pak s nimi pracují: vyhledávají příklady k jednotlivým charakteristickým znakům v textu, podtrhávají nalezené výrazy pastelkami, vypisují je do tabulky apod.
Žáci pracují ve dvojici nebo v malých skupinách. Dostanou vytištěnou pověst (krátký text s výraznými charakteristickými znaky). Úkolem je promyslet/zvážit a podtrhnout slova/slovní spojení v textu, o kterých se domnívají, že jsou pro žánr pověst typické. Poté se žáci snaží na základě podtržených výrazů zformulovat alespoň jeden znaky/rys, který žánr pověst charakterizuje. Výsledky své práce sdílejí společně se střídou a zapíšou na tabuli.
Pokud žáci nenalezli všechny typické znaky, vyzve je učitel k dohledání, případně jim vyvození nenalezeného znaku usnadní nápovědou.
Obměna:
Pro mladší žáky může učitel formulaci obecných, nadřazených pojmů usnadnit. Znaky pověstí sám formuluje a jeden po druhém píše na tabuli. Žáci k nim postupně vyhledávají ve svých textech a přiřazují podtržené výrazy.
Příklad (pověst Racochy): Učitel napíše na tabuli znak: Místní názvy a jména, žáci vyhledávají ve svých zápisech podtržená slova, která s tímto charakteristickým znakem souvisejí: Drážkov, Hrachov, Racochy.
Žáci pracují samostatně nebo ve dvojici s textem pověsti a předtištěnou tabulkou, ve které jsou v prvním sloupci popsány charakteristické znaky pověstí. Úkolem žáků je vyhledat v předloženém textu pověsti příklady charakteristických znaků a zaspat je do odpovídající kolonky druhého sloupce tabulky.
Učitel přečte celou pověst bez přerušení. Před druhým čtením nakreslí na tabuli základní schéma mapy s větvemi, větve pojmenuje např. místní název; nadpřirozené jevy; archaické výrazy/stará slova; zvláštní (expresivní) výrazy; ponaučení; autor, název sbírky (knížky pověstí). Žáci přečtou chorálovým čtením první odstavec pověsti. Vyhledávají v textu výrazy, které odpovídají některému ze znakůpověsti a na tabuli je k příslušné větvi do mapy zapisují.
Obměna:
Učitel přečte celou pověst. Žáci se sesednou do kruhu, uprostřed na zemi je papír s názvem přečtené pověsti, od něj vedou ramena/paprsky (např. špejle) k barevným lístkům se znaky pověstí. Žáci se rozpomínají, zda v pověsti zaznělo něco, čím by mohli mapu doplnit. Výrazy, na které se rozpomněli zapisují na kartičky papíru a přikládají k větvím mapy. Učitel pak čte znovu pověst po částech, žáci doplňují mapu nově nalezenými výrazy