Aktivity zaměřené na osobnostní rozvoj

 

Cílové zaměření
Aplikovat příběhy/situace z pověstí na běžné životní situace; porovnávat osobní způsoby chování a jednání s jednáním postav pověstí
V osobní odezvě na text se učit nahlížet a přijímat různost pohledů spolužáků, jejich osobních zkušeností, pocitů...

Pomůcky
Pověsti s mravním ponaučením
 

Doporučený věk
9 - 15 let

Pomůcky
Příběhy z doby mocného pana regenta (úryvek scénáře, 3 varianty textu C) celý rozhovor dvou občanů A) repliky prvního řečníka B) repliky druhého řečníka; schematické vyobrazení dvou různých typů brýlí

 

Postup
Žáci pracují ve dvojici. Obdrží text B. Text si přečtou a ve dvojici zvažují, o jakém člověku text pojednává. Nesnaží se odhalit jméno, ale charakteristické rysy člověka, o kterém úryvek rozhovoru pojednává. Po chvíli učitel vyzve žáky, aby charakteristiky sdíleli společně se třídou. Učitel píše na jednu polovinu tabule pod sebe charakteristické rysy osoby, ke které se řečník textu vztahuje (Krčína), vedle nich, také pod sebe, co člověk, o kterém se v ukázce mluví dokázal, co za svůj život  udělal. Nakonec kolem zapsaných výroků nakreslí brýle s oblými obroučkami.
Žáci obdrží text C. Pracují s ním podobným způsobem jako s textem B. Učitel výroky žáků zapisuje na druhou polovinu tabule a kolem dvou skupin výroků nakreslí brýle s obroučkami hranatými.
Žáci obdrží úplný rozhovor. Přečtou ho a sdílejí, jak na ně zapůsobil.
Žáci se sesednou do kroužku. Učitel iniciuje rozhovor na téma, dva úhly pohledu na jednu věc, jednoho člověka, vnímání jedné věci, události, člověka „různými brýlemi“. Jaké mají žáci s tímto jevem osobní zkušenost? Může také jeden a týž člověk vidět situaci nebo druhého člověka pokaždé jinak? Dvěma brýlemi? Učitel iniciuje a vede rozhovor žáků na toto téma dalšími podobnými otázkami.

 

text A

„Tak náš pán už to má za sebou. O mrtvých jen dobře.

Pravda, žádal těžkou práci, ale platil dobře.

Nad jeho tvrzí občas stoupal černej dým. To jsem viděl. Kdovíco se o tom povídalo, ale věř lidskejm řečem!
Já nikomu nic zlýho nepřeju. Ani pánovi ne. Dřel nás, to je fakt, ale sám si taky neslevil. Pamatuju, jak byla ta velká voda, jak se protrhla Potěšilka a přeteklo to do Flughausu. A on? Stál na tom nejhorším místě, rukama máchal jak větrnej mlejn, hulákal na všechny, abysme věděli, co a jak dělat, a tu hráz jsme spravili.
Pánbu ví, kdo to po něm převezme. Sotva bude lepší.“

text B

„Tak pán už je na prkně.

Smrt je stejná pro všechny. Jenom lakomcům je malý i jejich hrob! Náš pán byl pyšný a krutý. Dílu rozuměl, ale pro groš by si dal koleno vrtat. Líto mi ho není.

Dobře platil, ale však ty groše mu čert udělal. Měl s ďáblem svoje spolky. Kdo ví, co si spolu všechno umluvili. Teď bude za trest s čerty orat led! Zapřáhnou ho do pluhu a budou ho řetězem bít. Tak je to ve smlouvě s peklem. Nemůžou mu zapomenout, jak museli kameny u Petrovic upustit. Jó, kdo chce přechytračit peklo, ten se naděje smutnejch konců. Za života si užije. Všechno má a všechno může. Když na to příde, třebas i povětřím lítat. No a pak si ho pekelník vodnese.
Náš pán to má jistý.“

 

Text C

B „Tak pan Krčín už je na prkně.“

A „Neměl bys o pánovi tak mluvit.“

B „Hleďme a pročpak ne? Však smrt je stejná pro všechny. Jenom lakomcům je malý i jejich hrob! Náš pán byl pyšný a krutý. Tak se nediv, že mi ho není líto.“

A „No, žádal těžkou práci, ale platil dobře.“

B „Dobře, dobře. Však ty groše mu čert udělal. Měl s ďáblem svoje spolky. Kdo ví, co si spolu všechno umluvili.“

A „Můžeš mít pravdu, Matěji. Nad křepenickou tvrzí občas stoupal černej dým. To jsem viděl. Ale...“

B „No vidíš. Teď bude Krčín za trest s čerty orat led! Zapřáhnou ho do pluhu a budou ho řetězem bít. Tak je to ve smlouvě s peklem. Nemůžou mu zapomenout, jak museli kameny u Petrovic upustit. Jó, kdo chce přechytračit peklo, Josefe, ten se naděje smutnejch konců. Zas si ale za života užije. Všechno má a všechno může. Když na to příde, třebas i povětřím lítat. No a pak si ho pekelník vodnese. Krčín to má jistý, to ti povídám.“

A „Já nikomu nic zlýho nepřeju. Ani pánovi ne. Dřel nás, to je fakt, ale sám si taky neslevil. Pamatuješ, jak byla ta velká voda, jak se protrhla hráz Potěšilka a přeteklo to do Flughausu? A on stál na tom nejhorším místě, rukama máchal jak větrnej mlejn, hulákal, abysme věděli, co a jak dělat, a tu hráz jsme spravili.“

B „Dílu rozuměl, ale pro groš by si dal koleno vrtat.“

A „A jinej bude lepší?“