Záznamy o četbě

Záznamy o četbě, které se osvědčily:
 

 

Podvojný deník

Existují jistě různé druhy čtenářských záznamů. Mně osobně se při četbě osvědčil podvojný deník, který mě svou formou nutí nejen k přemýšlení o textu, ale i k jeho intenzivnějšímu prožívání. To má za následek, že si celkové vyznění knihy i některé detaily dobře zapamatuji. Při své výuce jsem k tomuto typu záznamu pochopitelně inklinovala a snažila se studenty přesvědčit o jeho efektivnosti. Bylo ale velmi obtížné přimět studenty k tomu, aby si zaznamenávali svoje otázky, postřehy a názory už během četby. Většinou je dopisovali až po dočtení celé knihy, čímž se zbavili možnosti písemně reflektovat například to, jak se vyvíjí příběh nebo jak se mění jejich názor na jednotlivé postavy. Přemýšlela jsem tedy, jaké jiné druhy záznamů o četbě by se daly použít, aby se tento problém eliminoval.

 

Před a po

Tuto metodu jsem si pro sebe zjednodušeně pojmenovala před a po, ale tento název nevystihuje, o co přesně se jedná. Student má za úkol vytvořit pět či více souvislých záznamů o knize, přičemž první záznam by měl vyjadřovat očekávání, která v něm text vyvolává, aniž by bylo přečteno o mnoho víc než jméno autora a název knihy. V této části mě zajímá, proč si student knihu vybral (protože je tenká, jsou v ní obrázky, něco jsem o ní slyšel, doporučil mi ji kamarád, je na seznamu povinné četby atd.) a co od ní očekává. Leccos se dá odhadnout z názvu nebo si student knihu prolistuje a přečte si jeden odstavec, někdy zná ze školy několik podrobností apod. Ve druhém až čtvrtém záznamu, které by měly vzniknout v průběhu četby, se student vrací ke svým očekáváním a komentuje, jak se vyvíjejí. V posledním záznamu, který vzniká až po přečtení celé knihy, přichází na řadu rekapitulace – je nutné se znovu zamyslet nad prvním odstavcem, vyjádřit se k němu a připsat i pár vět o knize jako takové (proč se mi líbila, proč nikoli). Tato metoda vyhovuje studentům více než podvojný deník. Jednak záznam více připomíná klasický čtenářský deník (téměř souvislý text), jednak studenti nemusejí opisovat doslovné citace z knihy (jako v podvojném deníku), což jim dává více prostoru k vyjádření vlastních názorů.

 

 

Ukázka

G. G. Márquez: Kronika ohlášené smrti

Vybral jsem si tuto knížku, protože jsem se zajímal o autora, o kterém jsme si vyprávěli ve škole. Nevím, jestli to bylo přesně v hodině literatury, ale jméno jsem tam zaslechl a slyšel jsem, že je to zajímavá knížka k přečtení. Tak jsem neváhal, zašel jsem do knihovny, kouknu a vidím, že knížka má jen něco přes sto stránek a tak jsem už dál neváhal a knížku jsem si zapůjčil. Také mě zaujalo, že tento autor je nositelem Nobelovy ceny. Myslím si, že knížka bude nějaký román s detektivním námětem nebo zápletkou. …

Tomáš

 

zapsala Kateřina Šafránková