Martin Hobrland

Pokud bychom hledali lidský výmysl, který vskutku brilantně mrhá papírem, pak by to byly
bezesporu reklamní letáky. Ano, ty, které nacházíme ve schránkách, kolem schránek a které v
podstatě nikdo z nás moc nečte. Kolik jich vznikne, aby naplnily své podivné poslání, nikdo
přesně neví. Jisté zdroje uvádějí jen v ČR 4 miliardy ročně. Jelikož si dnes ale letáky může
natisknout kde kdo, bude skutečné číslo ještě o něco vyšší.
Desítky tun potištěného papíru, který vyjde vniveč nebo v lepším případě v modrých
kontejnerech. Navíc letáky tištěné na křídovém nebo jinak upraveném papíru nelze
zrecyklovat.
Podle průzkumu sdružení Arnika z roku 2009 dostávají české domácnosti do svých schránek
asi 15 kilogramů reklamních letáků ročně. Zatímco v roce 2001 bylo v ČR distribuováno
přibližně 1,7 miliardy letáků, v roce 2006 to bylo již přes 3 miliardy kusů. Úžasné, že?
Příjemné zjištění přináší Česká pošta. Letáky dnes odmítá kolem 10% domácností (prostě
mají na schránkách nápis, že letáky nechtějí.) a zdá se, že jejich počet roste. Jenomže,
naprosto proti zákonům logiky, to, že letáky stále více lidí odmítá, nevede k omezení jejich
tisku. Ba zdá se, že dokonce naopak. Bohužel.
Kudy z toho ven? Ti, co letáky tisknou, jen tak nepřestanou. My je budeme vyhazovat a oni
natisknou další. Kolik na to padne papíru se těžko někdo odváží odhadnout. Jediný způsob,
jak můžeme my, kteří máme rozum a umíme s ním zacházet, zmírnit následky letákového
armagedonu, je to, že budeme letáky házet do modrého kontejneru stejně vytrvale, jako je
obchodní řetězce a další letákomaniaci budou tisknout. Že je to padlé na hlavu? Ano, je. Ale
ne na naši.
Martin Hobrland
Pokud bychom hledali lidský výmysl, který vskutku brilantně mrhá papírem, pak by to byly
bezesporu reklamní letáky. Ano, ty, které nacházíme ve schránkách, kolem schránek a které v
podstatě nikdo z nás moc nečte. Kolik jich vznikne, aby naplnily své podivné poslání, nikdo
přesně neví. Jisté zdroje uvádějí jen v ČR 4 miliardy ročně. Jelikož si dnes ale letáky může
natisknout kde kdo, bude skutečné číslo ještě o něco vyšší.
Desítky tun potištěného papíru, který vyjde vniveč nebo v lepším případě v modrých
kontejnerech. Navíc letáky tištěné na křídovém nebo jinak upraveném papíru nelze
zrecyklovat.
Podle průzkumu sdružení Arnika z roku 2009 dostávají české domácnosti do svých schránek
asi 15 kilogramů reklamních letáků ročně. Zatímco v roce 2001 bylo v ČR distribuováno
přibližně 1,7 miliardy letáků, v roce 2006 to bylo již přes 3 miliardy kusů. Úžasné, že?
Příjemné zjištění přináší Česká pošta. Letáky dnes odmítá kolem 10% domácností (prostě
mají na schránkách nápis, že letáky nechtějí.) a zdá se, že jejich počet roste. Jenomže,
naprosto proti zákonům logiky, to, že letáky stále více lidí odmítá, nevede k omezení jejich
tisku. Ba zdá se, že dokonce naopak. Bohužel.
Kudy z toho ven? Ti, co letáky tisknou, jen tak nepřestanou. My je budeme vyhazovat a oni
natisknou další. Kolik na to padne papíru se těžko někdo odváží odhadnout. Jediný způsob,
jak můžeme my, kteří máme rozum a umíme s ním zacházet, zmírnit následky letákového
armagedonu, je to, že budeme letáky házet do modrého kontejneru stejně vytrvale, jako je
obchodní řetězce a další letákomaniaci budou tisknout. Že je to padlé na hlavu? Ano, je. Ale
ne na naši.