Škeble
Škeble rybničná
Ten, kdo rád sbírá na břehu řek kamínky, může občas narazit na živou nebo uhynulou škebli. Je složená ze dvou lastur uvnitř vyložených perleťovou vystýlkou. Živá škeble má obě poloviny pevně sevřené proti nevítaným vetřelcům.
Živí se mikroorganismy, které filtruje z vody. Jedním otvorem vodu přijímá, druhým vyvrhuje nestrávené zbytky.
Pohybuje se pomocí svalnaté nohy, kterou z lastury vysune a při pohybu zabořuje do bahna nebo do písku. Raději ale tráví čas bez pohybu na kamenech nebo zahrabaná ve dně.
Z vajíček škeblí se líhnou larvy, které se přisají na žábry nebo kůži ryb a tam cizopasí. Rybám ale nijak vážně nevadí. Po čase odpadnou a na dně pomalu dorůstají v dospělé škeble.
Škeble
Škeble rybničná
Prostředí, potrava
Škeble rybničná žije skryta na dně rybníků, přehrad, tůní a klidných ramen větších řek. Je velmi vzácná a ohrožená. Zato škeble říční je naším nejhojnějším mlžem. Daří se jí v silněji tekoucích vodách, zrovna tak jako škebli ploché.
Škeble filtrují pomocí lupínkových žaber vodu a konzumují drobný plankton.
Chování, nepřátelé
Škeble tráví většinu času schované ve své schránce, částečně zavrtané v bahně filtrují vodu a nikam nespěchají. Pokud je ale třeba, dovedou se pohybovat překvapivě rychle. Vysunou z lastury svalnatou nohu, což vypadá, jako by vyplázly velký jazyk. Pomocí této jediné nohy se pak po dně pohybují a za nimi zůstávají v bahně výrazné rýhy.
Škeble dovede lasturu zavřít tak dokonale, že ji žádná ryba nedokáže otevřít, i když by měkký mlž byl chutným soustem. S lasturou si mohou poradit nejvýše někteří vodní ptáci, například bahňáci (vodouš bahenní), pokud se ocitne v jejich dosahu, a také ondatra.
Škeble říční - prázdná schránka
Rozmnožování
Narozdíl od hermafroditických plžů mají mlži oddělené pohlaví, existují u nich samci i samice. Za rok naklade oplodněná škeble až 400 000 vajíček.
Uvnitř škeble se oplodněná vajíčka vyvinou v mikroskopické larvy – glochidie. Ty pak v prvních fázích života žijí jako vnější paraziti ryb. Dovedou plavat a mají maličkou ozubenou schránku.
Stavba těla, základní znaky
Škeble má dvě souměrné skořápky-lastury, miskovitého tvaru. Poměrně tenké lastury jsou tvořeny z chitinu, vápence a perleťoviny.
U škeble rybniční mohou být lastury dlouhé až 22 cm, je proto naším největším mlžem. Mají oválný tvar a na vnitřní straně modravý třpyt.
Škeble říční dorůstá nejvýše 12 cm a její lastury mají spíše kosočtverečný tvar. Vnitřní perleťová vrstva je čistě bílá.
Obě poloviny schránky spojuje pružný vaz, k sobě je pak přitáhuje silnými svaly.
Různé
Škeble rybničná
Zatímco drobounké larvy škeblí, glochidie, mohou parazitovat na žábrách rybky hořavky duhové, ta na oplátku klade své jikry do schránky škeblí. Dlouhým kladélkem je vsune do plášťové dutiny mlže, aby se zde vyvíjely v bezpečí, chráněny pevnými lasturami. Když je z jiker vylíhne rybí potěr, jednoduše ze škeble vyplave. Škeble tímto opatrovnictvím jinak netrpí.
Do stejné čeledi jako škeble patří i velevrubi. Lastury velevruba malířského byly dříve používány místo palety – v jejich prohlubních si malíři připravovali a míchali barvy.
Druhy
Škeble rybničná (Anodonta cygnaea)
Škeble říční (Anodonta anatina)
Škeble plochá (Pseudanodonta complanata)
Na dně stojatých vod žijí také příbuzní velevrubi, kteří mají silnější stěny lastur nežli škeble.
Zařazení
Škeble říční – Anodonta anatina
