Vážky
Modrá barva na těle živočichů se vyskytuje vzácně, zářivě modrá ještě vzácněji. K vážce ploské, naší nejznámější vážce, patří modrá stejně jako k obloze, i když se jí mohou pochlubit pouze samečci.
Samičky jsou nenápadnější a ne tak odvážné jako jejich druzi. Létají a loví drobný měkký hmyz nad loukami a podél cest. Za samečky nad mělké rybníky, tůně a močály se odváží jen v době páření. Bez vody se vážky neobejdou. Je to prostředí, do kterého samička klade vajíčka a ve kterém vyrůstají jejich larvy – nymfy.
Larvy jsou dravé stejně jako jejich rodiče. Zatímco dospělé vážky žijí většinou krátce, některé jediný týden, jiné pár měsíců, jejich nymfy se vyvíjí u dna i několik let. Pak přijde chvíle, kdy larva, jež dosud znala jen svět pod hladinou, vyleze nad vodu, praskne jí pokožka a z ní se vysouká krásná, okřídlená vážka. Proměna larvy v dospělce je podívaná stejně fascinující a zvláštní jako celý život tohoto podivuhodného živočicha.
Vážky
Prostředí, potrava
Vážky se vyskytují v okolí málo zarostlých vodních ploch. Potravou vážek je především různý měkký létající hmyz, běžně komáři, různé mouchy či drobní motýli. Je známo, že některé vážky dokáží spořádat za půlhodinu tolik potravy, co samy váží. Samci vážek pátrají po kořisti většinou u vody. Samice často loví dále od vody (nad loukami, lesními cestami, pasekami apod.).
Chování, nepřátelé
Vážky jsou denní dravci. Po kořisti pátrají na vyvýšeném stanovišti, po spatření ji pronásledují. Vystartují za ní neuvěřitelnou rychlostí. Zrovna tak larvy, žijící ve vodě, jsou rychlí lovci.
Některé vážky číhají na kořist v sedě. Jedná se vždy o týž kámen, rákosové stéblo nebo větev blízko vody. Svou oblíbenou „pozorovatelnu“ nerady mění. Jiné vyhlížejí svou potravu za pomalého letu nad zemí či nad vodou.
Mají rády teplo. Při chladném počasí (pod 17 °C) se schovávají do děr a škvír stromů, v přírodě je nespatříme.
Vážky létají jako vrtulník
Létají pouze při bezvětří. Jsou lehounké a křehké, vítr by jim obratné manévry překazil. Dovedou stoupat, klesat, letět po zpátku jako vrtulník a také každým křídlem mávat zvlášť. Jejich let vždy zajímal konstruktéry letadel, protože se od vážek opravdu mají čemu přiučit! Ovšem na rozdíl od vrtulníku létají krásné, barevné vážky zcela neslyšně.
Mezi jejich přirozené nepřátele patří ptáci, ryby, pavouci, obojživelníci i masožravé rostliny. Některé citlivější druhy z přírody mizí, protože ubývá mokřadů, zarostlých tůní a klidných zátočin.
Rozmnožování
Vážky se rozmnožují proměnou nedokonalou bez stádia kukly (vajíčko, larva, dospělec).
Páří se za letu a celý akt trvá krátce, asi 30 s.
Brzy po kopulaci klade samice vajíčka do vody, z nich se vyvinou larvy – nymfy.
Larvy jsou dravé, živí se bezobratlými živočichy. Proplouvají vodní vegetací nebo se ukrývají v bahně, číhají a po kořisti bleskurychle vymrští spodní pysk. Ten je přeměněn v dokonalý lovecký nástroj, zvaný maska. Larva vážky uloví pulce i malou rybku.
Některé vážky kladou vajíčka i do obyčejných louží. Pokud dojde v letním suchu k vyschnutí, larvy se zahrabou do bahna a období sucha přečkají ve zvláštním strnulém stavu.
Larva se během svého vývoje svléká, a to desetkrát až patnáctkrát.
2 – 3 dny před vylíhnutím přestane jíst, poté se přiblíží vodní hladině a začne hrudí dýchat atmosférický kyslík.
Krátce před vylíhnutím dospělce vylézá larva na stonky vodních rostlin, na které se zavěsí hlavou nahoru.
Opuštění staré pevné pokožky, kutikuly, trvá dlouho, je to obtížný proces. Začíná nejčastěji brzy ráno. Vlhká, měkká a téměř průsvitná vážka, která se vysoukala ze sevření staré „schránky“, se nejprve osušuje, vyhřívá, pomalu narovnává pomačkaná křídla. Pak vzlétne a starou kutikulu nechá na místě, kde se vylíhla. Tam ji také můžeme najít – tenkou, dutou, vytvarovanou přesně podle těla larvy.
Její první let je nejistý a opatrný. Za dva dny však již létá bravurně.
Stavba těla, základní znaky
délka života: několik týdnů – několik měsíců
Samečci různých druhů vážek se zbarvují i domodra, dozelena, mohou být i červení. Samičky barvami hýří méně.
Mají velké oči a velmi dobře vyvinutý zrak. Jejich obrovské oči jsou složeny až z 20 000 jednoduchých oček, kterým nic neunikne. Navíc mají vážky také velmi pohyblivou hlavu, mohou jí otočit až o 180°.
Různé
U některých vážek byly popsány migrace obřích hejn. Počty se odhadují až na několik miliónů kusů.
Důvodem migrací jsou znečištěná nebo vysychající původní stanoviště.
V prvohorách létaly bažinami kolem obřích přesliček ohromné vážky s metrovým rozpětím křídel. Dnes i ta největší vážka z jižní Ameriky měří sotva 20 cm. Pro vědce bylo dlouhou dobu záhadou, proč jsou dnešní vážky miniatury těch pravěkých. Odpověď přineslo až zjištění, že v prvohorní atmosféře bylo více kyslíku. Vážky nemají žádnou krev, která by rozpuštěný kyslík rozváděla po celém těle. Mají jen systém jemných trubiček, vzdušnic, kterými vzduch do těla přímo proudí. A dnešní, na kyslík méně bohaté ovduší by již na zásobování tak velkých těl pouhými trubičkami nestačilo.
Druhy
Na území naší republiky žije 68 druhů rozmanitých zástupců řádu vážek. Někteří se nazývají vážka, jiní šídlo či šidélko, nebo také motýlice, které mají barevná křídla a připomínají motýly.
Vážka ploská (Libellula depressa)
Vážka čtyřskvrnná (Libellula quadrimaculata)
Šídlo modré (Aeshna cyanea)
Zařazení
Vážka ploská – Libellula depressa
Šídlo modré – Aeshna cyanea