Kapr obecný
O kaprovi se říká, že je to typická česká ryba, a skutečně tomu tak je. Kapry najdeme prakticky v každé jen trochu vhodné vodní ploše. Kaprovi se daří v každé vodě, která je bohatá na vodní rostliny a živočichy: v pomalu tekoucích řekách, rybnících i přehradách. Kapr se krmí většinou u dna a pomáhají mu k tomu i citlivé vousky. Živí se rostlinnou i živočišnou potravou, a to nejen různými larvami hmyzu, červy, plži, mlži apod., ale nedělá mu problém lovit ani menší raky, larvy obojživelníků nebo i drobné ryby. Při hledání potravy kapři často intenzivně přerývají dno – chovají se prostě jako taková vodní prasata. Voda v rybnících s početnými obsádkami kaprů je proto často silně zakalená a mnohdy jemný kal zvířený kapry zanáší i koryta toků pod rybníky, což vadí mnoha potočním živočichům (třeba rakům). Vysoký počet kaprů také likviduje vodní rostliny i ty, co rostou na zaplavovaných březích. Vytlačují pak také z nádrží volně žijící živočichy, jako jsou např. obojživelníci.
Kapr se pohybuje pomocí silné ocasní ploutve, menší párové i nepárové ploutve mu slouží k udržování rovnováhy. Typickým pokryvem těla jsou velké šupiny, ale známý je i kapr bez šupin, tzv. lysec. Kapr neustále pohybuje ústy a skřelemi. Vhání tak vodu do žaber, odkud si bere kyslík rozpuštěný ve vodě.
Kapří samička klade u dna v zarostlých partiích nádrží velké množství vajíček – jiker. Ze statisíců jich ale jen málo doroste v dospělé ryby. Většina chutného kapřího potěru zpestřuje jídelníček vodnímu hmyzu, dravým rybám nebo dokonce větším kaprům, popř. vodním ptákům.
V řekách žijí kapři volně, v rybnících se o ně starají rybáři.
Kapr obecný
Kapr - lysec
Prostředí, potrava
Při hledání potravy kapři často intenzivně přerývají dno – chovají se jako taková vodní prasata. Voda v rybnících s početnými obsádkami kaprů je proto často silně zakalená a mnohdy jemný kal zvířený kapry zanáší i koryta toků pod rybníky, což vadí mnoha potočním živočichům (třeba rakům). Vysoké obsádky kaprů také likvidují vodní a litorální (na zaplavovaných březích rostoucí) rostliny a vytlačují z nádrží volně žijící živočichy, jako jsou např. obojživelníci.
Kapři v kádi
Chování, nepřátelé
Kapr dýchá kyslík rozpuštěný ve vodě pomocí žaber. Ze žaber se kyslík dostává do krve, rozvádí se po těle a do vody se zpět uvolňuje oxid uhličitý.
Kapří plůdek i potěr je vítanou potravou řady živočichů (např. větší vodní hmyz, dravé ryby nebo ptáci). Často jej požírají i sami kapři. Jen malá část potěru tak doroste v dospělé kapry.
Při dýchání kapra můžeme pozorovat otvírání úst a pohybující se skřele, které tvoří ochranu pro žábry.
Mladý kapr šupinatý
Rozmnožování
Kapr je v našich podmínkách schopný tření po 3 – 4 letech života u samců, resp. 4 – 5 letech u samic. Ke tření dochází většinou v květnu a červnu. Samice naklade 100 tisíc – 1,5 miliónu jiker. Samec je následně oplodní.
Potěr se z oplodněných vajíček líhne po 3 – 6 dnech.
Kapr - lysec
Stavba těla, základní znaky
Hmotnost: i více než 30 kg
Doba života: i více než 40 let
Zadní ocasní ploutev slouží k pohybu, hřbetní, prsní, břišní a řitní ploutve udržují rovnováhu a řídí směr.
Tělo je pokryto šupinami, které se překrývají jako tašky na střeše.
K nadlehčování těla ve vodě slouží plynový měchýř.
Kapři nemají v ústech skutečné zuby, ale v hltanu jim vyrůstají ze žaberních oblouků tzv. požeráky, kterými potravu rozdrcují.
Kapr vnímá velmi dobře tlak a proud vody kolem sebe. K tomu účelu mu slouží tzv. postranní čára, což je smyslový orgán ve formě kanálků po obou bocích těla.
Kapří hejno
Různé
Původně žil kapr v Dunaji, jihovýchodní Evropě a Asii. Dále na západ se začal ojediněle objevovat již v 1. až 4. století – byl chován v rybnících u kláštěrů a využíván jako postní pokrm, v 7. až 13. století s rozvojem rybníkaření se již objevuje masově.
Původní kapr divoký (sazan) je zákonem chráněný. Má štíhlé šupinaté tělo a oproti vyšlechtěnému kapru je nižší ve hřbetě.
V celé východní Evropě představuje kapr typické vánoční jídlo, jeho maso je chutné, lehce stravitelné a zdravé.
V rybnících se kapři často přikrmují – nasazuje se jich sem totiž více, než je schopen rybník sám uživit. Na vánoční stůl se dostávají po 3 – 4 letech života.
Když se to s početností kaprů v rybnících přežene, dokáží zcela rozvrátit a zlikvidovat celý křehký rybniční ekosystém. Zlikvidují vodní vegetaci, přerýváním dna silně kalí vodu. Vysoké obsádky neuživí přirozená produkce nádrže a je třeba je dokrmovat, případně nádrže hnojit. Tím se do vody dostává obrovské množství živin a dochází tak stále častěji např. k masovému rozvoji sinic. Také dochází k negativnímu ovlivňování dlouhých úseků potoků pod chovnými nádržemi.
Na jedné straně jsou tedy kapři velmi chutným a zdravým pokrmem, na straně druhé jsou příliš vysoké obsádky příčinou masivního úbytku vodních a litorálních rostlin, vodního hmyzu, obojživelníků a vodních ptáků i příčinou toho, že na rozdíl od vašich rodičů se vy už v rybníku v létě asi nevykoupete.
Druhy
Většina kaprů má šupiny: kapr šupináč, divoký kapr obecný dunajský (Sazan).
Některé druhy šupiny nemají: kapr hladký, kapr lysec.
Mezi naše kaprovité ryby patří např. plotice, perlín, cejn, karas, 3 druhy jelců, lín, střevle, ouklej, parma, hrouzek nebo hořavka.
Zařazení
Kapr obecný – Cyprimus carpio
