Komár
Zkuste se někoho zeptat, co dělají komáři. Odpoví vám: „Pijí krev.“ Ale ne všichni. Jenom samička nasává vzácnou tekutinu pro svá tvořící se vajíčka. Sameček nebodá. Jeho úkol je oplodnit samičku a pak brzy zahyne.
Samička své dárce krve vyhledává hlavně večer a v noci. Uslyšíme typické bzučení, které vyluzují její rychle kmitající křídla. Zvíře i člověka bezpečně najde podle tepla, má schopnost termovize jako vojenské vrtulníky. Dobře cítí i pot, a dokonce rozpozná vydechovaný vzduch (podle množství oxidu uhličitého).
Komár potřebuje k životu vodu, neboť pouze ve vodě se vyvíjí a líhne jeho potomstvo. Nemusí to být voda čistá ani velká. Samička vajíčka naklade nejen do klidných rybníků a mokřadů, ale klidně i do vysychajících louží či sudů na dešťovou vodu. Vývin larev od vajíčka v komára je rychlý, zvláště v teplé vodě. Larvy se živí drobounkým vodním planktonem a rychle plavou – mrskají při tom celým tělem. V klidu odpočívají hned pod hladinou, protože musí dýchat vzdušný kyslík. Nasávají ho trubičkou na zadečku.
V tropických oblastech mohou komáři přenášet nebezpečné nemoci, jako např. malárii, žlutou zimnici a další.
Lidé se od nepaměti snaží před bodavým hmyzem chránit. Ochranou mohou být moskytiéry, repelenty, které komárům nevoní (mezi přírodní patří i skořice, silice levandule a pod). V noci je přitahuje světlo, s čímž je dobré počítat.
Komár
Prostředí, potrava
Samičky většiny druhů komárů sají krev obratlovců. Samečci pijí nektar z květů, krev nepotřebují, neboť nemusí ve svém těle živit a poté klást vajíčka. Larvy se ve vodě živí drobným vodním planktonem.
Většina druhů je aktivní v noci, večer či ráno. Přes den se radši schovávají na chladných, vlhčích místech.
Samičky některých druhů komárů mohou i přečkat zimu, schované v jeskyních, ve sklepích či dutinách stromů.
Chování, nepřátelé
Samička je schopná zaregistrovat větší množství oxidu uhličitého ve vzduchu, který prozrazuje dýchajícího živočicha (člověka). Zrovna tak cítí kyselinu máselnou z jeho potu a jinými senzory zase vnímá jeho teplo. Za noc dokáže urazit až 10 km a může létat až 4 hodiny bez přestávky rychlostí 1 – 2 km/h. Proto jsou komáři velmi neúnavní pronásledovatelé a výteční stopaři.
Komáři jsou vítanou potravou mnoha živočichů: ptáci, například vlaštovky a jiřičky, loví především dospělce vletu (v noci nastupují zase obratní netopýři), na larvách si pochutnají ryby, obojživelníci, i draví vodní bezobratlí, jako jsou larvy vážek nebo znakoplavky.
Rozmnožování
Samička naklade do vody vajíčka (podle druhu komára až 500), která na haldině plavou jako člunky, neboť jsou opatřena malými plovacími vaky. Samičky některých druhů komárů kladou vajíčka i na vlhké břehy řek, které časem voda zaplaví.
Larvy, které dýchají zadečkem
Z vajíček se brzy vylíhnou larvy. I když žijí stále pod hladinou, kyslík rozpuštěný ve vodě dýchat neumějí. Vzduch nasávají pomocí trubičky na konci zadečku. Na konci trubičky mají dokonce chloupky, které umožňují zavěšení na hladině. Proto zde, těsně pod hladinou, tráví mnoho času. Při vyrušení se ale bleskurychle, trhavými pohyby potopí do bezpečnější hloubky.
Larva roste a několikrát během růstu se svléká, při posledním svlékání se proměňuje v kuklu. Ta je, na rozdíl od většiny kukel jiného hmyzu, pohyblivá.
Po několika dnech se z kukly vylíhne komár, vyleze na hladinu a počká, až mu oschnou křídla. Když jsou již narovnaná a připravená k letu, vydá se hledat druha, se kterým by se mohl spářit.
Stavba těla, základní znaky
Velikost: přibližně 4 – 6 mm
Komáři mají dlouhé tenké nohy, protáhlé tělo a šupinkatá křídla. Samičky pak sosák uzpůsobený k bodání a sání. Mají také přilnavá chodidla, proto není snadné je sestřást.
Křídla komáří samičky kmitají až 500 krát za sekundu. U samečka se pohybují ještě rychleji a vydávají proto vyšší tón. Poznáme jej i podle jemně brvitých tykadel.
Různé
Vhodným místem pro bodnutí je holá kůže, ale komáří samičku neodradí ani oděv. Po zaboření sosáku do kůže komár nejprve do rány vstřikuje své sliny s látkou proti srážení krve, potom teprve začíná sát.
Vstříknutá látka působí také jako analgetikum, snižuje vnímání bolesti, aby postižený tvor nevnímal bodnutí a nebránil se.
Některé druhy komárů přenáší velmi nebezpečné nemoci (zejména malárii), čímž každoročně nepřímo zahubí miliony lidí i zvířat.
Jak se chránit před komáry?
Základní ochranu proti bodnutí komárem poskytuje moskytiéra – jemná síť natažená v noci kolem lůžka či obydlí. Je-li napuštěna repelentem či insekticidem, účinnost se zvyšuje. Repelentem lze ošetřit i oděv, který by měl být z hustě tkané látky, aby poskytl ochranu.
Komáry odhání i molekuly repelentů uvolňované do vzduchu v obytných místnostech. Kromě chemických látek se s úspěchem používají i přírodní rostlinné silice, napříkald ze skořice nebo citrónové trávy.
Druhy
Ve světě žije téměř 3000 druhů komárů. V ČR žije kolem 45 druhů.
V lidských obydlích často žije velmi přizpůsobivý komár obtížný (Culex pipiens molestus). Je poddruhem komára pisklavého (Culex pipiens), jehož samičky jako zdroj krve upřednostňují ptáky před savci, a tedy i lidmi.
Po povodních se zvyšuje výskyt komára záplavového (Aedes vexans) a dalších komárů rodu Aedes, kteří člověka v přírodě napadají nejčastěji.
Zařazení
Komár pisklavý – Culex pipiens
