Druhy

V České republice roste celkem devět druhů přesliček.
Některé z nich jsou velmi vzácné a chráněné zákonem.
Nejběžnější a nejznámější je přeslička rolní.

Botanické znaky

Přeslička rolní má oddenek uložený hluboko v zemi, díky němu je schopná dlouhodobě přežívat na lokalitě. Její tělo je typicky článkované. Jednotlivé články lze od sebe snadno oddělit.

Na jaře vyrostou nejprve holé lodyhy vysoké zpravidla 20 cm. Jsou  zakončené útvarem podobným šišce. To je výtrusný klas
s šestibokými destičkami. Pod nimi se produkují výtrusy. Drobné výtrusy jsou roznášeny větrem na velké vzdálenosti
a pomáhají tak šíření přesliček v krajině.

Po odumření jarních lodyh vyrůstají z oddenku lodyhy letní. Jarním lodyhám se příliš nepodobají a bez bližší znalosti vývoje přesliček bychom vůbec nepoznali, že se jedná o jeden a tentýž druh. Letní lodyhy mají již zelenou barvu, větví se a připomínají metličky.

Zvláštností jsou jejich listy. Na rozdíl od klasických rostlin mají přesličky listy pouze nenápadné, zakrslé, a dokonce nezelené. Tvoří hnědou zubatou pochvu objímající lodyhu při bázi každého článku.

Skromné přesličky  nepotřebují k životně důležité fotosyntéze zelené listy, stačí jim zelený fotosyntetizující stonek.

Prostředí, ochrana, ekologie

Přeslička roste na celém území ČR. Častá je podél cest,
na úhorech, železničních náspech a v okolí lidských sídel.

V polích bývá obtížným plevelem.

V prvohorách patřily přesličky k dominantním skupinám rostlin. Společně s kapradinami tvořily starodávné lesy. Tyto lesy vypadaly zcela jinak než ty současné. Přesličky dosahovaly až
30 m výšky. Jejich stonky byly dřevnaté podobně jako kmeny dnešních stromů. Byl to zlatý věk přesliček. V druhohorách je postupně nahrazovaly dokonalejší semenné rostliny velmi podobné těm současným. Většina přesliček proto vyhynula.
Dnes můžeme spatřit jen zlomek jejich tehdejší rozmanitosti.

Léčivé účinky

Sbírá se letní lodyha bez černých spodních částí od dubna
do září.

V lidovém léčitelství je čaj z přesličky doporučován
při celkovém vyčerpání a tuberkulóze plic, při zánětu kostní dřeně a křečích v žaludku. Látky v ní obsažené mají močopudné
a dezinfekční účinky.

Odvar z přesličky je vhodný ke kloktání při zánětu mandlí.

Z přesličky se připravují koupele a obklady. Pro své hojivé účinky se používá u špatně se hojících ran a vředů.

Dlouhodobé užívání nebo užívání větších dávek způsobuje nevolnost a lehkou otravu. Při jejím sběru je třeba opatrnosti!

Lidové názvy, pořekadla, rčení

bezlist, blivačka, chvošč, kočičí hřbet, kopí sv. Václava, plivačka, prasátka, praslička, přaslička, přeslice, šmirglová tráva, usranka, veverčí ocásek

Různé

Lodyhy přesliček obsahují oxid křemičitý, který způsobuje charakteristickou křehkost těchto rostlin. Přesličky je proto možné účinně využívat k mytí kovového nádobí.

Zařazení

Přeslička rolní – Equisetum arvense

kapraďorosty – přesličky, čeleď: přesličkovité