Pampeliška
Nažka s chmýrem
Druhy
Pampelišky jsou naším nejbohatším rostlinným rodem. V České republice roste přibližně 200 druhů, v Evropě jich je známo
přes tisíc. Určovat druhy pampelišek je úkol pro specialistu. Takových je u nás pouze několik.
Pampeliškám se podobá ještě jeden běžný rostlinný rod – máchelka. Máchelky jsou zpravidla drobnější a nesou menší květy. Odlišný bývá i tvar listů.
Květ pampelišky
Botanické znaky
Stonek pampelišek – stvol je dutý.
Listy tvoří bohatou přízemní růžici. Jsou zpravidla hluboce vykrajované až zubaté, ve tvaru a velikosti dosti proměnlivé.
Žluté květy tvoří květenství zvané úbor. Dosahuje velikosti až
5 cm v průměru. Zajímavostí je, že obsahuje pouze jazykovité květy a nikoliv trubkovité, jak tomu je u většiny jiných rostlin
s tímto květenstvím.
Plodem je nažka opatřená chmýrem. Chmýr má funkci jakéhosi padáčku a umožňuje šíření semen pomocí větru.
V půdě je uchycuje silný rovný kořen.
Pampelišky zaplavují louky svými květy nejvíce v květnu
a červnu, ovšem jednotlivé kvetoucí rostliny můžeme vidět téměř po celou vegetační sezonu.
Pampelišky na louce
Prostředí, ekologie, ochrana
Pampeliška patří k velmi charakteristickým lučním bylinám. Roste na různých typech luk a pastvin, na zahradách a ve městech. Zvláště hojná je na loukách, které v minulosti bývaly polem. Právě podle hojných pampelišek (a dalších rostlin) můžeme v terénu rozeznat zaniklá pole.
Léčivé účinky
Sbírá se buď kořen s listy a květními. Pupeny nebo jen listy
a květy sbíráme na jaře.
Pampeliška obsahuje mnoho účinných a léčivých látek. Již staří Arabové ji uznávali jako bylinu čistící krev. Vhodná je při „jarním úklidu organismu“. Léčí hlavně choroby žlučníku, jater a sleziny. Podporuje látkovou výměnu.
Má vliv na dýchací cesty – rozpouští hleny.
Lidové názvy, pořekadla, rčení
smetánka lékařská, hadí mlíčí, kačenec, kěžská pleš, lucerny, lví zub, pupava, odvančík, pampalíšek, pamprlice, pampuliška, mnišská hlava
Květ pampelišky
Různé
Při odtržení některé části rostliny vytéká z rány bílé „mléko“, které zanechává na kůži hnědé skvrny. Nejvíce mléčí kořeny. Bílou tekutinou je latex. Na vzduchu probíhá chemická reakce
s kyslíkem, ta způsobí zhnědnutí bílé tekutiny.
Z tekutiny se vyráběl kaučuk.
Ještě v nedávné době se užívaly dva názvy: pampeliška
a smetánka lékařská. Dnes už víme, že smetánka lékařská je severskou rostlinou a v ČR se nevyskytuje.
Jak je možné, že existuje tolik druhů pampelišek? Na tuto otázku můžeme zjednodušeně odpovědět takto: Pampelišky se dovedou rozmnožovat bez opylení, tedy bez rodičovské rostliny „tatínka“. Tak nedojde ke vzniku potomků nesoucích znaky a vlastnosti
2 rodičů, ale pouze jednoho. Protože každý takto vzniklý jedinec se v drobnostech odlišuje od svých příbuzných, můžeme mezi pampeliškami rozeznávat velké množství druhů.
Pampelišky můžeme využít i v naší kuchyni. Z květů lze připravovat med a víno. Mladé jarní listy bohaté na minerály
a vitamíny A a C se přidávají do salátů.
Pražené kořeny se dříve používaly jako náhražka kávy podobně jako kořeny čekanky.
Zařazení
Pampeliška – Taraxacum sp.
