Mateřídouška
Pro svou příjemně aromatickou vůni je mateřídouška od nepaměti mezi lidmi oblíbena. Podle vůně ji snadno poznáme, i když nekvete. Stačí rozemnout lístky mezi prsty.
Naším národním stromem je lípa. Kdybychom pátrali po naší národní květině, byla by to mateřídouška. Všichni známe Erbenovy verše:
Poznaly dítky matičku po dechu,
poznaly ji a plesaly;
a prostý kvítek, v něm majíc utěchu,
mateří-douškou nazvaly.
Mateřídouška roste na suchých trávnících, skalách, u krajů cest a lesů.
Kvete od června do října.
Mateřídouška
Druhy
I obyčejné mateřídoušky mohou potrápit mnohého botanika. Jednotlivé druhy si jsou totiž velmi podobné a navíc se ještě vzájemně kříží. Z našich sedmi druhů je nejhojnější mateřídouška vejčitá. S ostatními mateřídouškami se setkáme jen velmi vzácně. K takovým druhům patří např. mateřídouška panonská nebo mateřídouška časná.
Botanické znaky
Mateřídouška vejčitá je drobná bylina tvořící zpravidla polštářovité porosty.
Lodyhy jsou poléhavé, vzácněji i přímé, nejčastěji 10 – 25 cm vysoké. V průřezu jsou výrazně hranaté s chlupy na hranách.
Drobné listy mají vejčitý tvar a vyrůstají vstřícně (dva proti sobě).
Květenství se skládá z několika desítek drobných růžových květů.
Celá rostlina silně příjemně voní. Vůně je způsobena vysokým obsahem silic.
Prostředí, ochrana, ekologie
Mateřídouška vejčitá roste na suchých stráních, okrajích lesů, skalních stepích a pastvinách. Dává přednost suchým místům
s mělkou půdou. Na většině našeho území patří k hojným rostlinám.
V roce 2009 se mateřídouška stala českou národní ohroženou rostlinou.
Léčivé účinky
Sbírá se horní část lodyhy s květy těsně před rozkvětem nebo během květu.
Mateřídouška má všestranné využití.
Pomáhá při nadýmání, říhání, plynatosti, zpomaluje trávení, léčí kašel a rýmu.
Přidává se do kosmetických přípravků.
Olej z mateřídoušky se používá proti bolestem hlavy.
Lidové názvy, pořekadla, rčení
douška mateří, mateřinka, žadovník, polní tymián, chodec
staročesky: mateřie dúška
Různé
I její staročeské jméno souvisí s příjemnou vůní. Znamená "dech matky", nikoli "duše matky", jak si mnozí lidé myslí podle jedné sloky Erbenovy básně Kytice:
I zželelo se matce milých dítek;
duše její se vrátila
a vtělila se v drobnolistý kvítek,
jímž mohylu svou pokryla.
Je třeba číst ještě další sloku, kde se píše:
Poznaly dítky matičku po dechu,
poznaly ji a plesaly;
a prostý kvítek, v něm majíc utěchu,
mateří-douškou nazvaly.
Po této rostlině byl pojmenován i známý dětský časopis Mateřídouška.
V Himálaji můžeme najít mateřídoušky dokonce i ve výšce
4 500 m.
Zařazení
Mateřídouška vejčitá – Thymus pulegioides
