Jilm
Odkudsi z oblačných výšin napadaly přes noc penízky. Byly jich stovky, ne-li tisíce. Brouzdal jsem pod stromy podestlanými zeleným bohatstvím. Škoda, že za ně v obchodě nic nekoupím.
Jsou tenké, blanité, s širokým křidélkem kolem nažky .
Jilmy jsou jedny z prvních stromů, které na jaře rozkvetou.
Na listy si musíme ještě počkat. Ty nás ale zajímají, poněvadž právě podle nich můžeme jilmy rozpoznat. Čepel listu totiž nemá obě poloviny stejné, jedna je užší a kratší. Zvláštním znamením jsou jejich boule a výrůstky na kůře hustě obrostlé tenkými větvičkami.
Libují si u vod, snáší dobře občasné povodně, nevyhýbají se suchým stanovištím ani vápnitým půdám. Domovem je jim téměř celá Evropa.
Mají ale smrtelného nepřítele. Je jím nepatrná houba, která způsobuje zhoubnou chorobu těchto jinak odolných stromů. Smutný je pohled na statné velikány, kteří se snaží znovu a znovu vyrašit. Dnes jilmům hrozí naprosté vyhubení, jen jejich příbuzné druhy ještě odolávají. Mezi všemi jmenujme vysoký a statný jilm vaz.
Botanické znaky (jilm vaz)
výška
Jilm dosahuje výšky až 30 m.
tvar koruny
Jeho koruna je široká, vyklenutá, málo členěná a řídká, takže neubírá světlo ostatním rostlinám.
Stavba větví a vějířovité postavení větviček připomíná buk. Jejich větve jsou velmi pravidelně rozestavěné, krásným obloukem se zvedají nahoru a pak sklání špičky dolů jako vodotrysk se čtyřmi paprsky.
Kůra je u starších stromů hluboce brázditá a šedavě hnědá, přitom však zdánlivě hladká. Ve stáří se některým druhům kůra odlupuje v tenkých šupinách.
listy
Jednoduché listy vyrůstají na větvích střídavě.
Řapíky jsou 5 - 8 mm dlouhé, čepele oválné s protaženými špičkami a výrazně asymetrické. Okraje listů jsou 2krát pilovitě zubaté. Listy jsou po obou stranách měkce chlupaté, později na líci lysé, slabě lesklé.
květy, plody, semena
Kvete v březnu před rašením listů. Květy obsahují samčí i samičí části, spojují se do převislých svazečků, které i v slabém vánku vlají. Tento jev je jedním z poznávacích znaků jilmů.
Jilm
Druhy
Jilm habrolistý, též ladní nebo polní (Ulmus minor)
Jilm drsný neboli horský (Ulmus glabra)
Přirozené prostředí, ekologie a ochrana
Jilm je původní dřevinou severního mírného pásma. Nejlépe se mu daří kolem vodních toků. Dříve býval i součástí lužních lesů, dnes se vyskytuje v přírodě ojediněle.
Přibližně před 12 000 lety, po poslední době ledové, se jilmy vrátily společně s duby do střední a severní Evropy. Tvořily zde prosvětlené háje. Později je díky člověku vytlačily uměle vysazované jehličnaté lesy.
V současné době jilmy lesy netvoří. Jsou rozesety v krajině spíše jednotlivě, přičemž vyniká jejich krásná architektonická stavba větví.
Choroby
V současnosti hrozí jilmům vyhynutí. Více než 90 % všech stromů ve střední Evropě má tzv. holandskou nemoc neboli grafiózou jilmů způsobenou houbovou infekcí. Houbu přenáší brouk bělokaz. Na stromě se nemoc projevuje na jaře vadnutím, žlutým zbarvením a odumíráním výhonků větví. Jedinou ochranou je vykácení nemocných stromů.
Mladým stromům se daří odolávat rozšířené zhoubné nemoci jilmů, ale jakmile kůra dosáhne určité tloušťky, napadají ji brouci rodu bělokaze a infikují strom smrtící houbou Ceratocystis.
Použití
Už od doby kamenné je jilm nejlepším zdrojem listového krmiva pro dobytek. Kromě toho, že jsou jeho listy chutné, prý chutnější než listy lípy a jasanu, obsahují navíc mnoho minerálů, škrobů a bílkovin.
Jilmové dřevo je pevné a trvanlivé, téměř jako dřevo dubové. Využívalo se na výrobu nábytku, vodních čerpadel, lopatek, vodních kol a na hlavičky dýmek. Oproti dubu roste jilm rychleji.
Různé
Jilmy se rozmnožují semeny i odnožemi matečního stromu.
Lidé si často pletou jilm s lípou. Oba stromy mají stejně silný a rozmanitě tvarovaný kmen, podobné listy.
U starých Řeků byl jilm symbolem smrti a zármutku.
Pro Germány byly jilmy mužské stromy. Když se prý kdysi dávno procházeli bohové po mořském břehu, objevili dva kmeny, jilmový a jasanový. Vdechli jim život a udělali z jasanu ženu a z jilmu muže. Z těchto dvou stromů pochází podle germánské mytologie lidstvo.
U Keltů patřily jilmu dny od 12. do 24. ledna a od 15. do 25. července. Jsou to dny dobrého smýšlení. Lidé narození v tomto znamení jsou prý tolerantní a spravedliví, mají schopnost překonávat strach, jsou pilní, tvůrčí a spolehliví.