Javor
Javor v krajině
Javor je chlapík. Trochu domýšlivý, vědomý si své krásy. Když se na podzim jeho listí zabarví, je to nádhera žlutá, oranžová, narudlá i nazelenalá, až oči přecházejí. Však jeho listy jsou nejlepší předlohou k malování. Není ale snadné napodobit paletu mistra Podzimka, který javorové listy na stromě zbarvoval. Je umělec větší než my.
Chceme-li malovat, musíme vystihnout obrysy javorových listů
a v tom je háček. Javor mléč má špičaté rozeklané listy, které jsou světlejší a na omak jemnější a měkčí, kdežto javor klen má listy tmavší, hrubší a jeho laloky vypadají jako lomené oblouky gotických oken. I babyka, třetí náš nejrozšířenější druh javoru se od obou příbuzných odlišuje. Liší se nejen listy, ale i tvrdým y uvnitř slova, díky kterému se dostala do vyjmenových slov po b.
Jedním ze známých poznávacích znaků javorů jsou křidélka, která si děti s oblibou dávají na nosy. Jsou to křídlaté dvounažky snášející se na podzim z vysokých stromů k zemi.
Javor je oblíbenou dřevinou truhlářů a výrobců hudebních nástrojů. Dříve jeho sladká šťáva sloužila přírodním národům jako sladidlo a o jeho kvalitách dobře vědí i včelaři. Kvetoucí javor je jako prostřený stůl pro včeličky.
Botanické znaky (javor mléč)
výška
koruna
Je to listnatý strom s hustou, bohatě větvenou, kulovitou korunou.
kůra (odborně borka)
Kůra je zprvu světle šedá a hladká. U starších stromů tmavne (tmavošedá až načernalá). Je hustě podélně brázditá, ale neodlupuje se.
listy
Listy jsou jednoduché, na větvích postavené proti sobě (vstřícné). Jsou různě velké, obvykle 10 – 15 cm dlouhé a téměř stejně široké. Okraje vytváří 5 – 7 nestejně velkých zašpičatělých laloků se zaokrouhlenými zářezy, jako kdybyste napsali za sebou několik písmen U. Řapíky jsou až 17 cm dlouhé a při nalomení z nich vytéká mléko.
Během roku jsou obě strany listů slabě lesklé a zelené. Spodní strana bývá poněkud světlejší. Na podzim se však zbarví do žluta nebo červenožluta.
květy, plody, semena
Kvete v březnu či dubnu, dlouho před vyrašením listů. Žlutozelené květy jsou oboupohlavné a vytvářejí květenství (chocholíky) připomínající svázanou kytici do vázy, která láká k opylení.
Plodem jsou dvounažky, které se rozpadají ve 2 ploché křídlaté nažky, známé jako „nosy“. Křídla nažek javoru mléče svírají mezi sebou tupý úhel nebo jsou téměř vodorovně rozložená. Vzájemné postavení nažek je poznávací znak pro jednotlivé druhy javorů.
Okřídlené plody se jako andělé snášejí z vysoké koruny a přitom se točí a víří, jakoby tančily. Lidé jej proto často nazývali „stromem andělských hlaviček“.
věk
Javor
Druhy
Všude v severním mírném pásu se vyskytuje více než 100 druhů. U nás jsou rozšířeny tři druhy:
Javor mléč (Acer platanoides)
Javor klen, též horský (Acer pseudoplatanus)
Javor babyka (Acer campestre)
Javor klen Lomnice u Tisnova
Přirozené prostředí, ekologie a ochrana
Všechny tři druhy našich javorů se ekologicky liší a v přírodě je pouze zřídka můžeme vidět pohromadě. Javor mléč roste v různých typech listnatých lesů od nížin do podhůří. Provází další naše běžné dřeviny, jako např. duby, lípy, buky nebo habry.
Javor klen je o něco chladnomilnější než mléč a nachází se i v horských oblastech, v listnatých a smíšených lesích. V Krkonoších vystupuje až k horní hranici lesa (1350 m n. m.). V nižších polohách roste převážně na prudkých stinných svazích, v roklích a v údolích řek.
Nejvzácnější je javor babyka. Babyka patří mezi teplomilné dřeviny. V ČR se vyskytuje pouze v nížinách a pahorkatinách. Roste ve světlých lesích na teplých výslunných svazích, v křovinách apod.
Javory jsou hojně vysazovány v parcích, zahradách i v alejích u cest a silnic. V lesnickém hospodářství nejsou příliš oblíbenými dřevinami.
Botanické znaky
Javor mléč
Je to mohutný strom, často i více než 40 m vysoký. Koruna je také hustá a kulovitá jako u javoru mléče, ale kmen je zřetelnější a vyšší.
V zimě se javor klen od mléče rozpozná podle kůry. Ta je tmavošedá se světlejšími, místy až narůžovělými plochami. Odlupuje se ve velkých plochých šupinách – připomíná kůru platanu, proto je jeho latinské druhové jméno pseudoplatanus).
Od jara do podzimu se snadno pozná podle listů. Jeho listy jsou tužší než listy mléče, řapík je až 20 cm dlouhý. Při nalomení z něj nevytéká mléko. Tvar listu je dlanitě laločnatý s klínovitými špičatými, nepříliš hlubokými zářezy. Jsou různě velké, obvykle 15 – 20 cm dlouhé a téměř stejně široké. Na větvích jsou postavené proti sobě (vstřícné). Na podzim se zbarví do zlatožluté.
Křídla dvounažek svírají mezi sebou ostrý úhel.
Malý rozložitý strom s kulovitou bohatě větvenou korunou. Celkově často působí jako mohutný keř. Dorůstá 10 – 20 m.
Má šedohnědou barvu kůry, která je podélně a slabě příčně brázditá.
Listy jsou 5 – 10 cm velké a 3 – 5 laločnaté. Střední lalok listu bývá dělen opět ve 3 laloky. Kraje listů jsou oproti javoru mléči a klenu zaoblené. Řapíky roní po narušení mléčnou tekutinu. Na podzim jsou listy zlatožluté.
Květy vykvétají současně s rašením listů v dubnu a květnu. Jsou oboupohlavné a vytvářejí přímá, někdy převislá žlutozelená květenství (laty). Křídla dvounažek jsou 3 cm dlouhá a jsou vodorovně rozložená.
Dehtová skvrna
Choroby
Na javorech často nalezneme tzv. „dehtové skvrny" způsobené houbou rodu Rhytisma.
Květy, řapíky a spodní strany listů podél malých žilek často napadají mšice, které způsobují vadnutí listů.
Na větvích, na kmeni nebo spodní straně listů javorů jsou často velká hnízda šedohnědých chlupatých housenek bekyně zlatořitné. V zimě na stromech přezimují a na jaře ožírají nové listy.
Použití
Všechny druhy javoru mají velmi dlouhou tradici využití v bylinkářství. Rozdrcené listy se využívají především ke zklidnění pokožky po kousnutí hmyzem.
Dřevo je leskle bílé, ale pouze tehdy, je-li pokácené v zimě, ihned nařezané a postavené „hlavou dolů". Je tvrdé, hodí se pro vysoce specializované řezbářství – například výrobu hudebních nástrojů či ozdobných mís. Nábytek z tohoto dřeva vyzařuje teplo.
Javor klen Hluboká u Kunštátu
Různé
Z javorového dřeva byl prý zhotoven Trojský kůň, který způsobil neštěstí obyvatelům bájného města Tróje. Podle některých autorů přivozuje neštěstí i samotný javor.
Keltové stanovili dny javoru od 11. do 20. dubna a poté na podzim 14. až 23. října. Kdo přišel na svět ve dnech javoru, klade prý na sebe samého příliš vysoké nároky a miluje výzvy. Často má chuť tahat za druhé horké kaštany z ohně, i když si při tom popálí prsty.
V Anglii se věřilo, že děti posazené na javorovou větev budou dlouho žít.
List javoru cukrového je národním znakem Kanady. Za tuto poctu vděčí mnohočetnému využívání javorového stromu původními obyvateli této země – indiány. Rozdrcené čerstvé listy sloužily k hojení ran, kůra na léčbu očí, ze dřeva vyráběli indiáni pádla a lžíce. Po celá staletí nařezávali vždy na konci zimy kmeny javorů cukrových a sbírali jejich šťávu. Tu používali po celý rok jako sladidlo.
Ve specializovaných obchodech můžeme javorový sirup koupit i dnes. Výrobky ale často obsahují pouze 20% javorového sirupu, zbytek tvoří sirup kukuřičný a různé umělé přísady. Na výrobu 1 litru pravého javorového sirupu je zapotřebí 40 litrů javorové mízy.
Listy všech druhů javorů rychle tlejí a jsou velmi dobře kompostovatelné.
