Kaštan
Kaštanová alej - Nečín
Kaštan je velký strom s mohutným kmenem a bohatou korunou. Jeho pravé jméno je jírovec maďal. Klidně by se ale mohl jmenovat paša - turecký hodnostář. Kaštan se k nám totiž dostal právě z Turecka, kde zdobil zahrady panovníků. Před více než 400 lety se velice zalíbil rakouskému vyslanci, který ho převezl do Vídně. Odtud už to není daleko do Čech a brzy i u nás zdomácněl. Nejprve se začal objevovat v parcích a zahradách, později i ve volné přírodě.
Kaštany mají rozložitou korunu, která tvoří příjemný stín a pod kterou se dá dobře sedět a besedovat. Kolik je asi na světě restaurací a hostinců Pod kaštany nebo U kaštanu? Jistě je to úctyhodné číslo.
Na podzim čekají pod stromy na první spadlé pichlavé tobolky děti. Pozorují hladké lesklé kaštany, jak na vzduchu hnědnou a pak vybírají ty nejhezčí, aby si z nich doma dělaly zvířátka. V zimě přidávají myslivci kaštany do krmelců srnkám a jelenům a vylepšují tak prokřehlé zvěři její chudý zimní jídelníček.
Botanické znaky (jírovec maďal)
výška
15 – 25 cm velké, dlanitě složené, 5 – 7 četné, vstřícné, na svrchní straně sytě zelené, slabě lesklé, na spodní světlejší
květy
Kvete začátkem května.
plody
Plody jsou ostnité tobolky s jedním, někdy dvěma až třemi semeny (lidově kaštany).
Dozrávají v září až říjnu.
věk
Kaštan
Druhy
Jírovec maďal – též kaštan koňský (Aesculus hippocastanum)
Kaštanovník setý – též kaštan jedlý, sladký kaštan (Castanea sativa)
Kaštan v parku
Přirozené prostředí, ekologie a ochrana
Kaštan pochází z Turecka a jihovýchodní Evropy, Řecka, Bulharska a Makedonie.
V České republice není jírovec původní dřevinou. Nejprve se kaštany pěstovaly ve městech, parcích a zahradách, teprve později se dostaly do volné přírody.
V 17. a 18. století bylo módou vysazování kaštanů na královských a knížecích sídlech.
V poslední době ledové ustoupil jírovec podobně jako ostatní stromy z ledem pokrytého severu Evropy na jih. Když se začalo oteplovat a ledovec roztál, vítr pomohl rozšířit ty druhy stromů, které mají lehká semena. Ptáci zase pomáhali zalesňovat Evropu těmi stromy, jejichž semena jsou ukrytá v chutných plodech (borovice, jedle a smrky). Kaštanům se nepodařilo překročit hřebeny hor, zůstaly izolovány na malém území jihovýchodní Evropy téměř 10 tisíc let.
Klíčící kaštan
Choroby
Na začátku devadesátých let byly jírovce v Evropě napadeny klíněnkou jírovcovou. Klíněnka patří mezi hmyz (motýly).
Je to drobný 4 mm dlouhý, okrově hnědý motýlek s bílou kresbou na křídlech. Samotný škůdce zatím nezpůsobuje úhyn jírovců, ale strom, který je napadený zeslábne, a pokud je vystaven ještě jiným oslabujícím vlivům (exhalace nebo otřesy půdy u silnic), může u něho následně dojít k napadení chorobami a k odumření.
Druh Aesculus carmea (jírovec pleťový či masový) klíněnkou netrpí.
Samička klíněnky klade na spodní stranu listu vajíčka, z nichž se líhnou larvy, které napadají list a vykousávají jeho vnitřní pletivo.V takto připraveném prostoru se zakuklí a brzy líhnou. V jednom roce se rodí několik generací hmyzu. Larvy poslední generace přezimují v tmavohnědých kuklách uvnitř spadaných listů. Během zimního období uhyne 50 % klíněnek. To však nestačí na to, aby se jejich stavy zmenšily.
Ochranou proti škůdci je podzimní a jarní shrabání spadaných listů kombinované s jarním postřikem kmene stromu.
Postupně se také rozmnožují nepřátelé klíněnky – parazitoidi, kteří začínají přirozenou cestou zmenšovat stavy tohoto stromového škůdce.
Dřevo kaštanu
Použití
Dřevo jírovce je měkké, nemá velké využití. Dříve se z něj pálilo dřevěné uhlí.
Semena (kaštany) se používaly na výrobu mýdla.
V lidovém léčitelství se užívají při cévním onemocnění, proti zánětům, při vymknutí končetin.
Esence z květů jírovce zklidňují a projasňují mysl.
Syrové kaštany jsou pro člověka jedovaté.
Velmi chutné jsou pražené plody kaštanovníku jedlého. Semena tohoto stromu se nazývají marony a lidově se jim říká jedlé kaštany.
Severoameričtí indiáni upravovali kaštany zvláštním způsobem: vložili je na jeden den do díry v zemi vyložené horkými kameny, kterou následně zasypali popelem a přikryli větvemi. Takto zpracované byly součástí jejich jídelníčku.
Čerokíjové ještě dnes připravují pokrmy z jedlého kaštanu mnoha způsoby: pečivo, chléb, omáčky, polévky, nápoje.
Květ kaštanu
Různé
Slovo maďal je původu maďarského (původně magyal), je to maďarské jméno pro durman, jehož plodům se ostnaté tobolky kaštanu velmi podobají. Význam slova jírovec znamená šťavnatý, bujný.
Jírovci maďalu se také říká kaštan koňský.
V roce 1556 navštívil rakouský vyslanec v Turecku dvůr Sulejmana Nádherného a uviděl, jak turečtí vojáci krmí koně nějakými plody. Byly to plody kaštanu. Přivezl kaštany na rakouský dvůr a odtud se pak v následujících desetiletích rozšířily po Evropě.
Lidé narození ve dni kaštanu, tedy mezi 15. – 24. květnem a 12. – 21. listopadem, jsou podle keltské tradice umínění, neústupní a tvrdošíjní. Jen pokud umí brát život i sami sebe s humorem, je jejich tvrdošíjnost mírnější.