Jacob, holandský rolník, přeběhl můstek u svého stavení, zvesela pospíchá a pohvizduje si. Kam má tak naspěch? Jde vysadit topol. Narodila se mu holčička a v Holandsku se ještě drží starý zvyk po narození děvčátka vysadit topol.
Topoly jsou krásné stromy! Vysoké, štíhlé, zjara jemně zelené, na podzim žluté a v zimě zkřehlé, vrhající dlouhé stíny na zavátá pole. Volně v krajině je spatříme zřídka, častěji jsou vidět v řadách podél cest, silnic, polí a hřišť. Jedná se o vyšlechtěnou odrůdu topolu černého.
U nás jsou hosty, jejich domovinou je daleký Afghanistan. Do Evropy se rozšířily za napoleonských válek, kdy se vysazovaly jako ukazatele cest. Poněvadž mají neobyčejně mohutnou kořenovou soustavu, mohou rychle růst.
Topolům se nedaří na chudých a suchých půdách, ale na příliš vlhkých živoří také. Jak praví staré české přísloví
- všeho moc škodí.
Pro měkkost a krásnou světlou barvu je topolové dřevo žádané mezi truhláři, řezbáři a staviteli varhan.
Koruna je široká, někdy i širší než vyšší, je volná a bohatě větvená. U vyšlechtěných typů je štíhlá, kuželovitá.
kůra (odborně borka)
Hladká a světle šedá kůra se brzy mění na hluboko zbrázděnou a černou (odtud jméno).
listy
Topolové listy jsou na větvích postaveny střídavě. Řapík je dlouhý 2 - 6 cm, trojúhelníkovitá čepel se špičkou má 5 – 10 cm, na okraji je pilovitá, na líci tmavě zelená a na rubu světle zelená. Listy nemají chlupy, jsou lysé.
Neobyčejně malá semena jsou porostlá hustými bílými chlupy a jsou ukryta v drobných tobolkách, které vítr snado roznese po širokém okolí.
věk
až 150 let
Topol
Druhy
Je známo několik druhů topolů. Poněvadž jsou ale schopny se mezi sebou křížit, není snadné jeden druh od druhého odlišit. U nás roste:
Topol černý (Populus nigra)
Topol černý „vlašský“ (Populus nigra 'Italica') – nejznámější kultivar topolu černého. Byl vyšlechtěn z tohoto topolu v polovině 18. století v severní Itálii. Pozná se snadno podle tvaru koruny. Jako vztyčený ukazováček ukazuje nahoru k nebi, všechny větve přimknuty pevně k sobě.
Topol osika (Populus tremula)
Topol bílý, zvaný linda (Populus alba)
Topol šedý (Populus x canescens)
Topol černý
Přirozené prostředí, ekologie a ochrana
Topol vlašský objevili staří Římané v Asii a odtud ho přenesli do Evropy. Nepatří tedy k našim původním druhům. Není možné jej vypěstovat ze semen, jako například topol černý, ale pouze ze sazenic. Vlašské topoly se často vysazují jako větrolamy a stromořadí kolem cest.
Topol černý je světlomilná a teplomilná dřevina. Je hojně rozšířen v zemích kolem celého Středozemního moře a daří se mu dobře i ve střední Evropě. Roste nejlépe na vlhkých až mokrých stanovištích jako jsou lužní lesy a okolí větších toků. V České republice je však vzácný.
Dnes se vysazují celé lesy černých topolů, postupně se jejich dřevo využívá jako ekologické palivo.
Topol černý dodává do ovzduší velké množství vláhy. Téměř všechnu vodu, kterou přijme, zase „vypotí“. V posledních desetiletích je však silně na ústupu. Byl vytlačen člověkem a to hlavně vysazováním hybridních topolů, nejčastěji topolu kanadského (Populus canadensis). Cizí druhy a jejich kříženci mají lepší vlastnosti dřeva.
Topol bílý čili linda má schopnost vázat mnoho vzdušného prachu. Tím podstatnou měrou přispívá k pročišťování vzduchu ve městech a kolem silnic. Prach zachycený chlupy plstnatých listů se při vydatných lijácích opět do značné míry smyje a odplaví, takže strom při mírnější prašnosti ovzduší nedozná újmy.
Topol černý
Botanické znaky
Topol černý je rychle rostoucí listnáč dorůstající až 40 m. Koruna stromu je málo hustá ale bohatě větvená. Je to statný, rozložitý strom, nejmohutnější evropský druh topolu. Šíře koruny může být větší než výška stromu.
Možnost záměny topolu černého za jiný domácí druh topolu není častá. Listy jsou střídavé, dlouze řapíkaté (2 – 6 cm dlouhý řapík) a mají 5 –10 cm dlouhou čepel, která tvarem připomíná trojúhelník. Odlišné je i jejich tmavě zelené zabarvení. V květnu jsou mladé listy topolu černého hnědočervené a tvoří krásný kontrast k májové zeleni ostatních stromů.
Topol černý získal své druhé (druhové) jméno podle barvy kůry, která je tmavě hnědá až černá, hluboce rozbrázděná.
V únoru se na stromech nalévá mnoho velkých tmavě hnědých, špičatých pupenů.
Topoly jsou dvoudomé dřeviny. Květy rozkvétají v březnu až dubnu ještě před rašením listů a na jednom stromě jsou vždy jen samčí nebo jen samičí. Jsou drobné a nenápadné, ale vytvářejí nápadné jehnědy. Samčí jehnědy jsou dlouhé a silné, samičí jehnědy jsou stejně dlouhé, avšak štíhlé. Právě z nich po opylení větrem vznikají velmi drobné plody – tobolky, podobné vrbovým. V době zrání pukají. Semena topolů černých jsou větší než u jiných druhů a jsou nápadné svazečkem chlupů. Vítr je díky nim může roznést do dalekého okolí.
Choroby
Listy topolů bývají napadeny často houbami (rzemi), které způsobují jejich předčasné žloutnutí. Stojí-li v blízkosti modřínů, pak napadení rzí bývá častější a hojnější.
Větve a kmeny napadají brouci kozlíček topolový a kozlíček osikový, kteří je okusují. Jejich larvy pak vyžírají ve dřevě velké chodby, které na povrchu větví a mladých kmenů vytváří zduřeniny.
Dřevo topolu
Použití
Topoly jsou rychle rostoucí dřeviny s měkkým dřevem, které jsou cíleně pěstovány pro produkci biomasy. Za tímto účelem se pěstují různé šlechtěné hybridy, které patří k nejrychleji rostoucím dřevinám v České republice.
Topolová mast byla používaná již ve starém Egyptě nejen k léčebným účinkům, ale i k balzamování.
Odlétající semena
Topoly jsou rychle rostoucí dřeviny. To věděl i slavný vojevůdce Napoleon, a tak dal vysázet podél svých vojenských cest solitérní stromy i celé aleje jako ukazatele. V dnešní krajině protkané hustou sítí dálnic a směrových tabulí už ztratily svůj původní význam.
Druidové přisoudili topolům několikero období v roce. Prameny však nejsou jednotné. Někde jsou uvedeny dny od 4. do 8. února, od 1. do 14. května a od 5. do 13. srpna, jinde se dočteme, že to jsou dny 1. – 10. únor, 1. – 10. květen, 5. – 14. srpen a 1. – 10. listopad. Osoby zrozené ve znamení topolu jsou lidé úspěšní, ale velice zranitelní. Mají všestranné zájmy. Hledají smysl všeho a ve všem. Chtějí přijít věcem na kloub a poznat širší souvislosti. Jsou dychtiví poznání, podnikaví, duševně čilí, ctižádostiví a velice učenliví. Mají umělecké, nejčastěji výtvarné nadání. Bývají také dobrými organizátory.
