Vrba
Vrba bílá
Otloukej se píšťaličko, spala jsi už dost…
Kolik kluků dnes ještě zná tuto říkanku a kolik z nich umí udělat píšťalku? Snad zůstalo jen povědomí, že píšťalky se dělávaly z vrb. Proč právě z vrb?
Pro bohatství jarní mízy ukryté pod kůrou.
Vrby mají rády vodu, často si do vody namáčejí i kořeny. Jiné dřeviny by v tak mokrém prostředí strádaly z nedostatku kyslíku, vrba si ale umí poradit a v případě potřeby si na kmeni stromu vytvoří kořínky náhradní. O její životaschopnosti svědčí i to, jak stářím vykotlaná a dutá se na jaře vždy znovu a znovu zazelená.
V botanických knihách je popsáno nespočetně druhů vrb. V tak velkém množství se vyzná ale jen skutečný znalec. V naší přírodě se setkáte nejčastěji s vrbou křehkou a vrbou bílou. V parcích a zahradách můžete vidět vrbu smuteční s dlouhými, až k zemi splývavými větvemi. Na košíky se hodí pruty vrby košíkářské. Asi málokdo z vás ví, že jíva, lidově nazývaná kočička, také patří do početné skupiny vrb.
Vrbové dřevo je lehké a měkké, dříve se hojně využívalo na výrobu nářadí. Z vrbové kůry se vyrábějí léky. Nejpoužívanější ale je vrbové proutí na košíky, ošatky, nábytek, dokonce i na hezké plůtky a ploty kolem domů.
Botanické znaky (vrba bílá)
výška
Výška stromu je 20 – 25 m, je to náš největší stromovitý druh vrby.
tvar koruny
Koruna je kuželovitá, tvořena dlouhými pružnými větvemi.
kůra (odborně borka)
Kůra je v mládí šedohnědá a hladká. Záhy se mění
v hluboce úzce rozpraskanou.
listy
Opadavé listy jsou až 10 cm dlouhé. Mají krátké řapíky a úzkou pilovitou zašpičatělou čepel. Na líci jsou tmavě zelené a lesklé, na rubu chlupaté, sivě bílé.
květy, plody, semena
Vrba bílá kvete současně s rašením listů v dubnu nebo v květnu. Drobné jednoduše stavěné květy vyrůstají v jehnědách, které jsou štíhle válcovité a řídké. Semena jsou velmi malá a každé je opatřeno bílým chmýrem.
věk
Vrba
Druhy
Doposud bylo popsáno více než 500 druhů vrb. Vyznat se v nich ale dokáží jen skuteční odborníci. Vrby se totiž navzájem velice podobají a navíc se mezi sebou dokáží křížit.
Vrba bílá (Salix alba) – z ní vyšlechtěny tzv. smuteční vrby (např. Salix alba kultivar 'Tristis')
Vrba babylonská (Salix babylonica)
Přirozené prostředí, ekologie a ochrana
Znáte pohádkového strýčka Pompo? Co zasadil, to vyrostlo. Totéž můžeme říct o vrbách – kde zasadíte vrbové proutí do vlhké půdy, tam vyroste strom. Snad proto patří vrby mezi nejrozšířenější dřeviny.
Kromě Austrálie a Nového Zélandu rostou všude na světě, avšak nejvíce rozšířeny jsou na severní polokouli.
Vrby najdete téměř všude: v nížinách jako velké statné stromy, ale i na horách, kde nízké druhy vytvářejí kobercové porosty. Například vrba bylinná je jen 3 – 8 cm vysoká a patří mezi nejnižší dřeviny v ČR. Roste v nejvyšších oblastech Krkonoš a Jeseníků.
Vrby jsou vysazovány v umělých mokřadech jako součást kořenových čistíren. Kořenová čistírna je jednou z nových forem čištění odpadních vod. Pomáhají čistit a recyklovat odpadní vodu přirozeným způsobem. Kromě toho mají kořenové čističky ještě jeden ekologický přínos – jsou místem, kde nacházejí domov divoce žijící živočichové.
Vrby bílé jsou součástí tzv. lužních lesů. Udrží se v místech, která bývají dlouho zaplavena jarní vodou. Je zajímavé pozorovat, jak se vrby při dlouhém pobytu ve vodě vyrovnávají s nedostatkem kyslíku a s jedy, které ve stojaté vodě vznikají. Kmen vrby vytváří zvláštní mechové kořeny. Ty zajišťují přísun výživy. Hluboké kořeny mají systém dutin, kterými přivádějí pod hladinu životně důležitý kyslík. Kromě těchto vymožeností mají navíc vrby „voskovou" vrstvu, která je chrání před jedy a hnilobou.
Málokdo ví, že hlavaté vrby, jak je zobrazoval i Josef Lada, jsou vlastně stromy zmrzačené, zdeformované stálým ořezáváním. Místo silných větví na nich vyrůstají tenké ohebné proutky.
Choroby
Uvidíte-li vrbové větvičky obalené jemnými pavučinkami, není to dílo pavouka, nýbrž svilušky. Obalené listy zasychají. Pokud má vrba dostatek vody, svilušky ji neohrozí.
Na vrbách také můžete spatřit tzv. „kukaččí sliny“.
Jsou to pěnovité výměšky pěnodějek. Způsobují deformace listů i kůry.
Velmi malí roztoči – vlnovníci (viditelní jen mikroskopem) vytvářejí na vrbách znetvořeniny ze zakrnělých výhonů, tzv. „zmotané copy“.
Může mít listí na vrbě bradavice? Ne, ale bradavicím podobné útvary – hálky. Ty jsou dílem žlabatky, která je vytváří pro svoje larvy.
Použití
Od pradávna se z vrbového proutí pletou ošatky, košíky, nábytek. Hezké jsou i pletené vrbové ploty, odpočivadla a zahradní nábytek.
V lidovém léčitelství se používala vrba na snižování horečky. Má podobné účinky jako acylpyrin, to proto, že kůra vrby bílé obsahuje salicyl (aktivní složku dnešního aspirinu). Kůru prý ji žvýkal král stejně jako chuďas. Odvar léčí bolesti hlavy a zmírňuje revmatické bolesti. Jako kloktadlo poskytuje úlevu při bolestech v krku a bolestivých dásních, zevně se osvědčil na boláky, kožní neduhy, rány a popáleniny.
Z vrbového dřeva vyráběli staří Keltové harfy.
Vidlice z vrbového prutu se dodnes využívá k vyhledávání podzemní vody např. při stavbě studní.
V poslední době se ojediněle začínají ze živých vrb stavět dětská hřiště.
Různé
Keltové slavili slavnost znovuzrození přírody v době vrbových květů. Aby se udržela plodnost polí, zapichovali do země vrbové větve.
Za dny vrby platily u Keltů dny 1. – 10. březen a 3. – 12. září. Lidé narození v těchto dnech jsou prý stejně pružní jako vrbové pruty. Mohou se posadit k jednomu stolu se žebráky i králi, anděly i ďábly. Dokáží se s účastí vžít do problémů druhých lidí a jejich city jsou stejně živé jako voda, kterou vrby milují a potřebují.
Ve starém Řecku byla vrba zasvěcena básníkům.
V židovské tradici je vrba jedním ze čtyř druhů stromů, kterými se při "Svátku stánků" vzdává dík za úrodu.
Pro mnoho básníků je vrba symbolem smutku a beznaděje. I v křesťanské bibli se dočteme, že:
„Při řekách babylonských jsme sedávali a plakávali.....a na vrby v té zemi zavěšovali jsme citary své.“
V pravoslavných kostelích v Rusku se na Palmovou neděli svěcenou vodou nevysvěcují palmové listy, ale vrbové větve.
Pletení velikonoční pomlázky a vyšlehání dívek a žen symbolizuje obnovu. Tak jako stará vrba rok co rok obrůstá novým listím, tak každoroční vyšlehání vrbovou pomlázkou zaručí prý ženám čilost a zdraví.
Internetové odkazy