Pijavka
Málokdo z nás viděl pijavku na vlastní oči. Tam, kde se jí daří, v tůních, rybnících a zátokách řek, se dnes už děti většinou nekoupou.
Tvarem těla připomíná slimáka, ale nemá s ním ve skutečnosti pranic společného. Pijavka má složené tělo z článků, patří tedy mezi kroužkovce, stejně jako žížala, zatímco slimák je plž.
Pijavky jsou známé tím, že se živí krví. Většina našich druhů ale krev nepije. Třeba pijavka koňská hledá v bahně vod různé červy a měkkýše.
Proslavená pijavka lékařská, která krev opravdu saje, je u nás již velmi vzácná, žije v malém počtu na jižní Moravě. K životu potřebuje vyhřáté tůně a klidná ramena řek, kterých ubývá. Dříve ji lékaři velmi často využívali k „pouštění žilou“, kdy si pacienti dobrovolně nechali od pijavky odsát trochu krve. Pijavka se ke kůži přisaje ústy opatřenými přísavkou a malými ostrými čelistmi nařízne kůži hostitele. Do rány vypouští látku, která zabraňuje srážení krve.
Pijavka
Prostředí, potrava
Pijavky se vyskytují po celém světě. Některé žijí ve vodě, jiné se pohybují po vlhké půdě, a další dokonce skáčou na zvířata ze stromů. Dosud jich bylo popsáno téměř 700 druhů, ale mnoho dalších jistě na objevení teprve čeká.
Řada z nich se živí sáním krve obratlovců, jiné druhy loví drobné živočichy. Některé pijavky oba způsoby kombinují. Malé druhy pijavek dokonce mohou parazitovat na pijavkách větších a sát jim krev, kterou předtím ty větší ukořistily obratlovcům.
Pijavka lékařská, proslavená používáním v medicíně, žije jen v Evropě a některých částech Asie. V přírodě saje krev savcům i obojživelníkům. Dříve byla v lékařství používána po miliónech. Tak se stalo, že byla na řadě míst vyhubena a poté chována ve zvláštních nádržích. Ve speciálních líhních se chová i v současnosti, neboť se do medicíny opět navrací, i když se již jako dříve rozhodně neaplikuje na všechny neduhy.
Chování, nepřátelé
Pijavky plavou tak, že svým plochým tělem vlní nahoru a dolů. Neplavou ale příliš často, některé druhy to ani dobře neumějí. Raději se pohybují po kamenech a rostlinách. Po způsobu píďalek „kráčejí“ pomocí přísavek , které mají na obou koncích těla.
Pijavky, které sají krev, čekají v pohotovosti na vhodného hostitele. Když se dostatečně napijí, pustí se a pak v klidu tráví schované pod kameny nebo ve spleti vegetace.
Pijavky jsou pochoutkou pro mnoho ryb, obojživelníků i ptáků.
Rozmnožování
Pijavky jsou hermafrodité, každý jedinec má samčí i samičí pohlavní orgány. Navzájem se oplodní a všechny pijavky pak kladou vajíčka. Obvykle do hlenovitého pouzdra – kokonu, který umístí na bahnitý břeh vody a přichytí ho na kameny a vodní rostliny. V jednom kokonu může být až 30 vajíček. Přibližně po měsíci se z nich líhnou mladé pijavky podobné dospělým jedincům.
Pijavky, starostlivé matky
Některé pijavky nosí kokon s vajíčky přichycený na břišní straně těla, a tak jej chrání před nejrůznějšími nepřáteli. Jedna z našich hojných pijavek, chobotnatka štítnatá, své vylíhlé larvy dokonce vozí celý měsíc přisáté na svém těle a tak je krmí. Hltanovka bahenní zase svým vajíčkům do kokonu alespoň vkládá bílkovinný výměšek žláz, kterým se vylíhlé larvy zpočátku živí.
Stavba těla, základní znaky
Pijavka lékařská dosahuje délky až 15cm, pijavka koňská 10 cm. Zato hltanovka bahenní může být pouze 2 cm dlouhá.
Pijavky dýchají celým povrchem těla a přijímají kyslík z vody i ze vzduchu. Povrch těla je druhotně členěn na mnoho kroužků, které neodpovídají původním tělním segmentům, na něž je tělo kroužkovců členěno.
V přední části těla je několik párů miskovitých oček.
Pijavky, které sají krev, mají střevo opatřené mnoha laloky, v nichž si mohou uchovat potravu na období nouze. Hostitele totiž není vždy snadné najít. Dobře napitá pijavka lékařská vydrží bez újmy hladovět i rok.
Pijavka lékařská má v ústech tři čelisti, které na pokožce své oběti zanechávají ranku tvaru Y.
Různé
Pijavka vypouští ze slinných žláz do těla hostitele látku zvanou hirudin. Ta zabraňuje srážení krve a zrychluje její vytékání. Sliny navíc obsahují látky na tlumení bolesti, takže napadený živočich netuší, že se do něj pijavka zakousla. Hirudin měl velký význam i ve farmacii.
V některých částech světa se využívá pijavic v medicíně při pooperačních stavech po přišití amputovaných prstů. Hirudin, který pijavka lékařská vypouští, snižuje srážlivost krve a zvyšuje šanci na úspěšné zhojení rány.
Druhy
U nás žije 20 druhů pijavek. Nejznámějšími z nich jsou:
Pijavka koňská (Haemopis sanguisuga), dravá, požírající bezobratlé živočichy.
Chobotnatka rybí (Piscicola geometra) saje krev rybám. Chobotnatka plochá (Glossosiphonia complanata) se naopak živí drobnými živočichy žijícími ve vodě.
Pijavka lékařská (Hirudo medicinalis), se ve volné přírodě se vyskytuje vzácně.
Zařazení
Pijavka koňská – Haemopis sanguisuga