Splešťule blátivá
Splešťuli blátivou zná většina dětí z knížek o Ferdovi mravencovi nebo z večerníčků o Čmelích medvídcích. Kdo by ji chtěl někdy spatřit na vlastní oči, musí se vypravit k zarostlým jezírkům, tůňkám, rybníkům a slepým ramenům řek. Splešťule je ploštice a samo toto slovo říká, že je to živočich plochý. Však také stavbou těla a zbarvením připomíná opadané suché listí. Má tři páry nohou. Přední používá k uchvácení kořisti, což je většinou vodní hmyz, po druhých dvou párech pomalu za kořistí kráčí. Splešťule je vodní živočich. Kyslík pro dýchání ale nepřijímá z vody, nýbrž ze vzduchu. Má pro to uzpůsobeno zvláštní „zařízení“, dvě 8 mm dlouhé trubičky na zadečku. Když se potřebuje nadechnout, nemusí vyplout nad hladinu a vystavovat se nebezpečným predátorům, stačí vystrčit zadeček s trubičkami.
Splešťule blátivá patří mezi hmyz a má tudíž tak jako téměř všichni ostatní živočichové v této třídě křídla. Používá jich ale k letu jen zřídkakdy.
Splešťule blátivá
Prostředí, potrava
Splěšťuje žije v mělkých vodách, nejvíce jí svědčí hustá spleť vodních rostlin, kde se snadno ukrývá.
Splešťule je dravec. Její potravou je především hmyz a malí bezobratlí živočichové, ale občas uloví i pulce nebo malou rybku. Poté, co kořist uchopí do svých předních nohou, jež připomínají kleště, vstříkne do ní sosákem trávící šťávy, které rozloží všechny vnitřní tkáně lapeného živočicha. Natrávenou hmotu pak splešťule sosákem vysaje.
Chování, nepřátelé
Ploštice, nebo lístek vodní rostliny?
Splešťule má velmi dobré „maskování“ čili mimikry. Šedé, nahnědlé až načernalé tělo se časem pokrývá usazeninami z vody, takže dokonale splývá s prostředím.
Pokud jí vylovíte z vody, přitáhne nohy k tělu, přestane se hýbat a tím se vás snaží přesvědčit, že je jen kouskem listu. Tomuto jevu ztrnutí se říká katalepse.
Loví ji ryby i vodní ptáci.
Rozmnožování
Hlavní období rozmnožování splešťuje nastává v dubnu a květnu.
Vajíčka se vznášejí volně ve vodě. Každé má kolem sebe vzduchový obal, bez něhož by došlo k udušení zárodků, a jemné dýchací přívěsky.
Jejich vývoj probíhá nedokonalou proměnou, bez stadia kukly. To znamená, že se z vajíček se vylíhne živočich podobný dospělci menších rozměrů.
Stavba těla, základní znaky
Splešťule bývá 18 až 22 cm dlouhá.
Ponorka s dýchacím periskopem
Na konci zadečku má splešťule umístěny dvě 8 mm dlouhé dýchací trubičky, takzvaný dýchací sifon. Dýchá jimi vzdušný kyslík, a přitom zůstává tělem skrytá ve vodě, kde je pro ni bezpečněji.
Zvláštní hydrostatický orgán, tři páry smyslových políček, jí pomohou zjistit, jak hluboko je pod hladinou, aby koncem dýchací trubičky dosáhla nad ni.
Různé
Pro člověka jsou splešťule blátivé užitečným hmyzem, protože se ponejvíce živí larvami komárů.
Příbuzné druhy
Jehlanka válcovitá (Ranatra linearis), která je až 35 mm velká, rovněž loví drobný vodní hmyz. Zdržuje se nejraději na vodních rostlinách.
Zařazení
Splešťule blátivá – Nepa cinerea