Racek
Pražský Karlův most a rackové patří k sobě. Nebylo tomu tak vždycky, poněvadž dříve rackové žili především na mořských březích. Postupně se dostávali dál do vnitrozemí a dnes je můžeme najít i v hlučných velkých městech. Rackové se dokáží rychle přizpůsobit novým podmínkám. Racek loví buď v letu, pak se vrhá za kořistí střemhlav do vody, nebo pluje na hladině. Potravu ale hledá i na souši, nepohrdne ani třešněmi... U moře se živí mořskými živočichy, ve sladkých vodách loví rybky plovoucí nehluboko pod hladinou a především vodní bezobratlé. Typický je jeho pronikavý chraptivý hlas podobný chechtání. „Rozchechtaná“ racčí kolonie je slyšet daleko. Hnízdiště racků jsou často velmi početná. Hnízdění ve velké kolonii je bezpečnější, nežli o samotě, protože celé hejno křičících racků nepřátele může zahnat. Ale i v rámci kolonie racci svádí souboje o hájení maličkého teritoria.
V létě mají racci kromě bílého peří a rudě zbarveného zobáku a nohou ještě na hlavě černou kapucku. V zimě jim z této parády zbude jen tmavý flíček.
Racek
Prostředí, potrava
Racek je velmi přizpůsobivý pták. Dříve obýval jen mořské pobřeží a nížinné rybničnaté oblasti, dnes je rozšířen po celé Evropě a velké části Asie i Severní Ameriky. Od jara do léta vyhledává rybníky, na kterých hnízdí v početných koloniích – až desítky tisíc ptáků mohou hnízdit těsně vedle sebe. U nás ale tak velké kolonie již dnes nespatříme. Hnízda si staví nejraději na bezpečných ostrůvcích (často tvořených jen drny zblochanu vodního či ostřice), nebo na březích porostlých hustou vegetací. V zimě pak většina našich racků odlétá k mořským pobřežím, ale část z nich zde zůstane a potuluje se kolem řek, jejich nejvýznamějším zimovištěm je Vltava v Praze.
Racci loví především vodní bezobratlé živočichy, rybky vzácněji. Kromě toho pronásledují i hmyz na loukách či čerstvě zoraných polích, kde hledají také žížaly i hraboše. Někdy pronásledují roj mravenců či sarančat, nepohrdnou ani mršinami. Racek je tak přizpůsobivý, že si potravu dovede najít i na skládce, nebo obírá třešně ze stromů – většinou v akrobatickém letu. Při sklizni obilí se přiživí i na něm.
Chování, nepřátelé
Nepřátelé racka chechtavého jsou draví a všežraví ptáci. Snůšky mohou zničit také lišky, tchoři či potkani, pokud je racek bezpečně neukryje, nejlépe za vodní bariéru. Ovšem hnízdění v početných koloniích je proti predátorům dobrou obranou.
Proč racci nemají rádi ježky?
Na stovky ostrých zobáků si troufne málokdo – i když třeba ježci, kteří mají pro strach uděláno a chrání je ostré bodliny, hnízda racků přesto často plení. Zrovna tak chytré vrány si občas odnesou vajíčko i mládě.
Rozmnožování
V březnu se rackové setkávají na hnízdištích u břehů slaných i sladkých vod. V mokřinách a močálech, nejlépe pak na ostrůvcích uprostřed vodní hladiny, na tradičních hnízdištích, na něž se každoročně vracejí, svádějí urputné souboje o nejlepší místa ke hnízdění.
Hnízda staví oba rodiče. Ze 2 – 3 vajec, která samička do hnízda ze stébel obvykle naklade, se vylíhnou po 23 dnech mláďata, která jsou schopná létat po šesti týdnech. Rodiče je do té doby obětavě krmí, především hmyzem.
Jen přibližně deset dní zůstávají ochmýřená mláďátka nehnutě na hnízdě, poté se batolí po okolí a v případě nebezpečí se dovedou i potopit pod hladinu. V koloniích se často v době, kdy jsou rodiče na lovu, sdružují do jakýchsi školek.
Stavba těla, základní znaky
Rozpětí křídel: 94 – 110 cm
Věk: nejvyšší zaznamenaný 32 let
Různé
V Praze se objevili racci poprvé v roce 1877. Všech 5 ptáků bylo nemilosrdně zastřeleno. Nejvíce racků u nás hnízdilo v sedmdesátých létech, kdy jejich početnost vzrostla na 200000 – 350000 párů. Pak jejich stavy poklesly zřejmě především kvůli znečištěnému životnímu prostředí. Zbytky toxických látek se hromadí v tělech ptáků a snižují jejich plodnost. V současné době u nás hnízdí přibližně 50000 – 100000 párů a pravidelně zimuje až 140000 ptáků – jsou to nejen „naši“ racci, ale i hosté ze severní Evropy.
Nejhojnější jsou rackové na velkých vodních nádržích na jižní Moravě, především na Nových Mlýnech.
V hlučných koloniích racků někdy zahnízdí i jiní vodní ptáci, například kachny, potápky či rybáci.
Druhy
Zařazení
Racek chechtavý – Larus ridibundus
