Pstruh
Jsou ryby, které si libují v kalných bahnitých vodách. Pstruh potřebuje k životu vodu čistou, chladnou, divokou. Miluje prudké řeky a horské potoky s dostatkem úkrytů mezi kameny. U dna loví drobné vodní živočichy, raky a rybky, umí ale vyskočit i vysoko nad hladinu a chytit ve vzduchu letící hmyz. Co se zbarvení týče, je to krasavec! Zelenavý pruh na zádech přechází na bocích ve zlatavě žlutou, zdobenou černými a červenými skvrnami. Tělo i ploutve má uzpůsobeny tak, aby se dokázal ve vodě pohybovat rychle a mrštně.
Na podzim v době páření se vydává proti proudu řek do menších prudších potoků. Tady samice vyhledá klidnější vodu v zátočině nebo tůňce. Do písku a štěrku naklade až 1500jiker, která sameček následně oplodní. Jen malé části vylíhlého potěru se podaří uniknout nepřátelům a vyrůst v dospělé pstruhy.
Pro rybáře je pstruh oblíbeným úlovkem a to nejen pro jeho chutné maso.
Pstruh
Prostředí, potrava
Pstruh žije i v horách do nadmořské výšky až 2000 metrů.
Potřebuje čistou a prokysličenou vodu.
Dokáže se barevně přizpůsobit prostředí.
Chování, nepřátelé
Má výrazné teritoriální chování, trvale obsazuje a brání své domovské území.
Rozmnožování
Samice klade až 1500 jiker.
Stavba těla, základní znaky
velikost: 20-70cm
hmotnost: 5-7kg
dožívá se 10 let
Má vřetenovité, svalnaté tělo, přizpůsobené životu v proudu
Tělo je mírně zploštělé či zaoblené a přechází v klínovitou hlavu.
Samci mají delší hlavu než samice.
Různé
Pstruh obecný se vyvinul ze pstruha mořského, přizpůsobil se podmínkám a žije i ve vnitrozemí.
Dovezeme-li pstruha obecného mořského a zabráníme mu v migraci do moře, během jedné či dvou generací se změní ve formu potoční. Obdobně z potoční formy vzniká v jezerech během jedné až tří generací forma jezerní.
Patří k oblíbené sportovní rybě. Má výborné maso.
Lovit se může od 25cm.
Druhy