Střevle potoční
Když zalovíte v potoce a budete mít velké štěstí, vytáhnete malou barevbnou rybku - střevli potoční. Zatímco ještě před šedesáti lety bylo běžné v potocích pozorovat tisícová hejna těchto čilých živočichů, jsou dnes střevle již vzácností. A to je rozhodně velká škoda, protože jsou to nádherné ryby, hrající barvami od zelené přes žlutou až po červenou – barvu pářícího se samečka. Střevle mají velmi důležité místo v potravním řetězci – jsou častým úlovkem vodních ptáků (třeba ledňáčků) a dravých ryb, především pstruhů. K obraně využívají především svou hbitost. V nebezpečí se shlukují do hejn. Velmi zajímavé je vylučování chemické varovné látky poraněnými jedinci, kteří tak mohou zbytek hejna upozornit na hrozící nebezpečí.
Střevle potoční
Prostředí, potrava
Střevli nejčastěji objevíme v čistých, dobře prokysličených potocích a říčkách s písčitým a kamenitým dnem. Střevle ale žijí i jinde – např. ve vodních nádržích s rozsáhlými mělčinami, umělých kanálech, v tocích s bahnitým substrátem nebo dokonce v tůních, pouze občasně zaplavovaných vodou z přilehlého toku. Přirozeně obývá pstruhové pásmo a patří tak mezi běžnou potravu pstruhů.
Střevle je všežravec, živí se drobnými vodními živočichy, larvami jepic a pošvatek, řasami a vodními rostlinami i např. hmyzem padlým na hladinu.
Chování, nepřátelé
Střevle je ryba, která se většinou sdružuje do různě velkých hejn. Zimu přečkává v hlubších partiích lokalit, často ukryta v kořenech stromů zasahujících do vody, pod kameny nebo zahrabána ve vrstvě opadaného listí stromů.
Rozmnožování
Střevle se třou většinou v průběhu dubna až července, není však výjimkou i tření v jiných fázích roku (i na podzim). V souvislosti se třením se výrazně mění zbarvení samečků – objevuje se u nich především červené zbarvení kolem úst a na ploutvích.
Samička může naklást v několika dávkách během roku i více než 5000 jiker, které se pomocí slizového obalu přichycují k podkladu (kameny, vodní vegetace apod.).
Plůdek se vykuluje po 8 až 14 dnech.
Stavba těla, základní znaky
Velikost: většinou do 10 cm, výjimečně více. Je naší nejmenší kaprovitou rybou.
Délka života: 2 - 3 roky, výjimečně až 5 let. Vyššího věku se dožívají samice.
Zbarvení střevlí je velmi rozmanité a mění se jak v průběhu sezóny (zejména u samců), tak v závislosti na prostředí, ve kterém střevle žijí nebo v souvislosti s jejich fyziologickým a psychickým stavem. Základní zbarvení je zlatozelené až šedozelené, s tmavčím pruhem nebo skvrnami.
Stejně jako kapr nemá klasické zuby, ale tzv. požeráky.
Různé
Střevle potoční patří mezi druhy, které z naší přírody velmi rychle mizí. Příčinou je – jak jinak – člověk, který střevle ohrožuje regulací vodních toků a jejich znečišťováním, výstavbou nepřekonatelných překážek v migraci střevlí (např. přehrady, jezy, průtočné rybníky) nebo vysazováním neúměrného množství dravých ryb do biotopů střevlí (pstruh, okoun apod.).
V současné době je střevle zařazena mezi zvláště chráněné druhy – kategorie ohrožený. Jakékoliv poškozování tohoto druhu, třeba i jeho používání jako návnady při lovu dravých ryb, je nezákonné.
Zařazení
Střevle potoční – Phoxinus phoxinus
