Řebříček
Řebříček obecný - list
Řebříček – žebříček.
Rostlina svůj název nezapře, její listy opravdu vypadají jako malinké žebříky. Rozemnete-li je v prstech, ucítíte příjemnou kořennou vůni.
Tuto odedávna váženou léčivou bylinu s oblibou spásají ovečky.
Roste na loukách, suchých stráních, zahradách a ve světlých lesích.
Kvete od června do října.
Řebříček
Řebříček obecný
Druhy
V České republice se ve volné přírodě vyskytuje deset druhů řebříčků, jejich rozlišování působí značné potíže dokonce
i profesionálním botanikům. Většina druhů je velice vzácná. Nejhojnější je řebříček obecný.
S některými druhy řebříčků se setkáme i na našich zahrádkách. Pro okrasu bývá často pěstován velmi nápadný řebříček tužebníkovitý, který má zářivě žluté květy
Řebříček obecný
Botanické znaky
Řebříček obecný může být až 1 metr vysoká bylina vyznačující se svojí příjemnou vůní.
Lodyha bývá nejčastěji vlnatě chlupatá a mírně větvená.
Listy vyrůstají nejen na lodyze, ale také přímo z oddenku. Přízemní listy jsou větší než ty lodyžní a mají dlouhý řapík.
Oba typy listů jsou chlupaté, několikrát členěné. To znamená,
že se skládají z mnoha drobných větvených úkrojků.
Řebříčky vytvářejí charakteristické husté květenství složené z mnoha drobných úborů. Ty mají přibližně 0,5 cm v průměru. Každý úbor se skládá z bílých či růžových jazykovitých a žlutých trubkovitých květů.
Plodem je asi 2 mm dlouhá, stříbřitě šedá nažka.
Hojně využívá dva typy rozmnožování: nepohlavně (vegetativně) pomocí oddenků v zemi a pohlavně (generativně) pomocí plodů – nažek.
Prostředí, ekologie, ochrana
Řebříček se vyskytuje velmi hojně na loukách, suchých stráních, v zahradách i ve světlých lesích. Dává přednost sušším stanovištím. Najdeme ho od nížin do hor. Je to původní rostlina
v Evropě a Asii, zplaněle se vyskytuje také v Americe.
Řebříček obecný
Léčivé účinky
Sbírají se květní úbory nebo nať od května do září. Listy
od května do srpna.
Řebříček má široké uplatnění, vzhledem k mnoha aktivním látkám.
Používá se ve směsích nebo samostatně proti zánětům a křečím při zažívacích a gynekologických potížích, v dermatologii, oftalmologii, stomatologii a vlasové kosmetice.
Lidové názvy, pořekadla, rčení
husí jazýček, zaječí chléb, krupička, žebřík, husí ocásek, kočičí chvost, myší chvost, vlčí žebro, matčina bylina, polní chmel, stolístek, žebráček
Různé
Usušené hranaté stonky řebříčků používali mistři I-ťing
a druidové k věštění.
Voňavé listy se dávají do polévek a jídel se sýrem.
Zařazení
Řebříček obecný – Achillea millefolium