Druhy

V ČR se vyskytuje 15 druhů zvonků. Na loukách je častějším druhem zvonek rozkladitý, ve světlých lesích můžeme potkat zvonek broskvolistý.

Nejrozšířenější je zvonek okrouhlolistý. Roste převážně v lesích a na suchých stanovištích.

Botanické znaky

Zvonek rozkladitý je útlá ozdobná bylina, která dorůstá výšky až přes 50 cm.

Lodyha se v horní části bohatě větví.

Zvonek vytváří listy v přízemní růžici a také na lodyze. Přízemní listy jsou výrazně širší než lodyžní, které bývají zpravidla jen čárkovité (velmi úzké).

Nekvetoucí zvonek v přírodě jen stěží zahlédneme, protože
bez květů je to nenápadná rostlina. Barva květů je světle modrá
až fialová, vzácně může být i bílá. Každý květ se skládá z pěti zašpičatělých korunních lístků.

Květy zvonku jsou zvláštní tím, že každý je "nejprve samcem
a potom samičkou“ (dříve dozrávají prašníky).

Plodem je tobolka.

Prostředí, ekologie, ochrana

Zvonek rozkladitý se vyskytuje hojně na loukách a pastvinách. Nalezneme ho spíše na sušších typech luk. Nemá rád zvýšené množství živin v půdě, proto zcela chybí na hnojených lučních porostech.

Léčivé účinky

Není léčivkou.

Lidové názvy, pořekadla, rčení

Ve starém herbáři najdeme název „zvona“.

zvonek okrouhlolistý: tenuchovka, zvon, zvonec, zvoneček

zvonek řepkovitý: hruštice, rozponka

zvonek okrasný, pokojový: nevěsta (bílý), ženich (modrý)

Různé

Hmyzí opylovače nelákají ani tak do dálky zářící květy jako spíš intenzivní vůně. Bylo dokázáno, že včely vnímají pachy prostřednictvím tykadel. Tak jako člověk dvěma očima prostorově vidí, tak včela dvěma tykadly prostorově vnímá pachy a pomocí čichu létá z květu na květ.

Jeho jednoleté kořeny a mladé listy se dávají do salátů.

Zařazení

Zvonek rozkladitý – Campanula patula

čeleď: zvonkovité