Mochna
Mochna husí
Druhy
V naší přírodě se můžeme setkat s 25 druhy mochen. Přibližně polovina z nich patří mezi vzácné a ohrožené rostliny.
K nejběžnějším a nejznámějším patří mochna husí.
Mochny jsou charakteristické svými žlutými květy. Jen několik druhů má květy bílé nebo růžové.
Mochna nátržník má jen 4 kališní a 4 korunní lístky, zatímco jiné mochny mají květy pětičetné.
Mochna husí
Botanické znaky
Mochna husí vytrvává na svém stanovišti silným oddenkem uloženým v půdě, z něhož, vyhání plazivé lodyhy.
Má velmi charakteristický tvar listu, podle něj ji odlišíme
od jiných druhů mochen. Její lichozpeřené listy bývají dlouhé
až 20 cm, složené ze 7 – 12 párů pilovitých lístků.
Rub (spodní strana) listů je výrazně hedvábně šedoplstnatý (stříbřitý). Někdy šedoplstnaté chlupy vyrůstají i na líci. Zpravidla se tedy spodní a svrchní strana odlišuje barvou.
Až 2 cm velké žluté květy vyrůstají na dlouhých květních stopkách a skládají se vždy z pěti korunních lístků.
Plodem je 1,5 mm dlouhá nažka.
Rostlina se rozmnožuje jak pomocí semen, tak částmi oddenků. Na obdělávaných a narušovaných stanovištích převažuje rozmnožování vegetativní, čili pomocí oddenků.
Prostředí, ekologie, ochrana
Vyskytuje se od nížin do podhorských poloh. Dává přednost loukám, běžná je na člověkem ovlivněných stanovištích,
např. na návsích, v zahradách, okrajích cest, hrázích rybníků.
Mochna husí
Léčivé účinky
Mochna husí je mimořádně hodnotný a dosud nedoceněný prostředek tišící křečovité bolesti bez jakýchkoliv vedlejších účinků. Sbírá se nať, vzácně i oddenek.
Používá se jako protizánětlivý a stahující prostředek proti křečím a kolikovým bolestem různého původu.
Povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje činnost jater a tvorbu žluče. Nejčastěji se podává jako spařený a vyluhovaný čaj.
Vně se používá na kloktání, při bolestech zubů, zánětech
v ústech, dále na omývání a obklady zanícených a krvácejících ran (v tom případě jsou dávky vyšší než na vnitřní aplikace:
1 lžíce na sklenici). Koupel pomáhá také při úžehu, proti pihám
a zarudlé pokožce.
V homeopatii se z kvetoucí natě mochny husí připravuje esence
a používá se zvláště při menstruačních kolikách.
Mochna nátržník se užívá jako žaludeční lék, dále při průjmových onemocněních, při zánětech v ústní dutině a v hltanu
a k obkladům při bércových vředech a hemoroidech. Kořen mochny nátržníku stimuluje imunitní systém.
Mochna nátržník
Lidové názvy, pořekadla, rčení
mochna husí: husí mýdlo, husí nožka, husí šlapka, husí tlápota, kachnička, kačinec, mochna hedvábná, mochna stříbrná, návesníček, protikřečová bylina, stříbrník, stříbrníček, žlutka
mochna nátržník: bylina ranhojičská, galgán, koření pětilístkové, krevník, pompava, přetržník, sedmilist, sedmizámková zelina, tržené koření, tvržené koření, zlatočervené koření
Mochna husí
Různé
Mochna husí dostala své jméno patrně z důvodu, že její listy nadrobno posekané a smísené s otrubami bývaly oblíbeným krmivem pro husy a že na místech s chovem hus tato rostlina často roste.
Listy se mohou využívat i jako zelenina, popř. z nich vařit čaj.
Mochna nátržník – staročesky krevné kořenie, dostala své jméno podle červené tekutiny, která se objeví na ulomeném nebo naříznutém oddenku. Toto červené barvivo bylo dříve užíváno
k barvení látek. České jméno nátržník souvisí s jejími léčivými účinky na tržné rány.
Kořen mochny nátržníku voní po růžích.
Zařazení
Mochna husí – Potentilla anserina
