Druhy

Mezi naše nejběžnější a nejznámější trávy patří lipnice, srha říznačka, bojínek, psárka, ovsík, jílek, ale také rákos.
V České republice roste necelých 200 druhů trav.

Pšenice, kukuřice, oves, žito, ječmen a mnohé další plodiny patří mezi trávy.

Jako trávy označujeme všechny rostliny z čeledi lipnicovitých.

Existuje rozsáhlá skupina rostlin, které se travám velmi podobají – ostřice, sítiny, biky a řada jiných

příbuzných rodů. Tyto tzv. nepravé trávy mají jinou stavbu květu
i jiné plody.

Botanické znaky

Trávy jsou charakteristické svými úzkými a dlouhými listy.

Mnoho druhů tvoří trsy, některé trávy vyrůstají pouze jednotlivě.

Listy některých suchomilných trav jsou dokonce svinuté. To znamená, že jejich list má v průřezu kulovitý tvar, a není tudíž plochý jako u klasických druhů trav.

Kořeny většiny druhů trav jsou velmi dobře vyvinuté a mohou dosahovat značných hloubek.

Ačkoliv to není na první pohled patrné, trávy dokáží kvést stejně tak jako všechny ostatní rostliny. Jejich květ je ovšem nenápadný, zpravidla hnědavý, zelenavý apod. Jednotlivé květy skládají dohromady květenství, které vyrůstá na konci lodyhy. Květenství mohou mít různý tvar a vzhled. Často jsou řídká
a rozkladitá (např. lipnice), někdy tvoří jakýsi válec (např. bojínek).

Semenem je tzv. obilka. Představíme-li si např. zrno pšenice
či ječmenu, tak podobně vypadá většina travních semen. Bývají ale zpravidla mnohem menší, proto je při běžné procházce nepostřehneme.

Prostředí, ekologie, ochrana

Trávy dokáží růst téměř všude. Osídlují i velmi nehostinné prostory, jakými jsou extrémně suchá místa na okrajích pouští, polární oblasti pokryté většinu roku sněhem nebo vrcholky hor. Některé jsou velmi suchomilné, jiné zase dokáží růst přímo
ve vodě. Mimořádně odolné jsou vůči požárům. Přestože během požáru shoří celá nadzemní část, rostlina ji rychle obnoví
ze zásob uložených v kořenech.

Léčivé účinky

Trávy se k léčení nevyužívají.

Lidové názvy, pořekadla, rčení

Pro trávy samotné lidové názvy nevznikaly (výjimkou je třeslice a pýr), ale slovo tráva se dostalo do lidových pojmenování mnoha rostlin. Např. tráva bažin (rýže), tráva žebříčková (mečík), travina ploštková (třeslice), trávík (pryšec chvojka), trávnice (jahodník), travní kořen (pýr plazivý).

Slyší i trávu růst.

Všechna sláva – polní tráva.

Na svatého Jiří tráva ze země míří, na svatého Filipa tráva je již veliká.

Je-li v květnu večer tráva zarosená, hojně bude vína, hojně sena.

Májová vlažička – naroste travička, májový deštíček – naroste chlebíček.

Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.

Prší-li na svatého Jiljí, budou otavy shnilý.

Cesta k tvému příteli nesmí zarůst travou. (Bjørnstjerne Bjørnson)

Různé

Význam trav je obrovský.

Pro zvířata jsou nejdůležitějším zdrojem potravy.

Lidem poskytují bezpočet surovin (např. mouku).

Nezastupitelnou funkci hrají v přírodních ekosystémech: zpevňují půdu, zadržují vodu a živočichům poskytují úkryt.

Zařazení

lipnice – Poa

srha říznačka – Dactylis

bojínek – Phleum

psárka – Alopecurus

rákos – Phragmites

čeleď: lipnicovité