Kohoutek
Kohoutek luční
Květy kohoutků lučních vypadají jako vystříhané z hedvábí.
Při pohledu ze strany připomínají kohoutí hřebínek.
Škoda, že jich mnoho zmizelo z luk, které byly uměle odvodněny.
Kohoutek kvete v době, kdy se ozývají kukačky, snad proto dostal latinské pojmenování flos-cuculi = kukaččin květ.
Roste na vlhčích loukách.
Kvete převážně v květnu a červnu, výjimečně do srpna.
Kohoutek
Kohoutek luční
Druhy
Jediným naším druhem kohoutku je kohoutek luční.
Tomu se velice podobá smolnička obecná, která ovšem roste
na rozdíl od kohoutku na suchých stanovištích. Poznáte ji např. podle toho, že má pod listy hnědočervenou barvu a je v tomto místě lepkavá.
Kohoutek luční
botanické znaky
Kohoutek luční dorůstá 30 až 60 cm.
Lodyha bývá až zelenofialová.
Listy se vytvářejí dvojího typu – přízemní a lodyžní. Lodyžní listy vyrůstají vstřícně (dva proti sobě), mají kopinatý tvar a zužují se do výrazné špičky.
Ozdobou celé rostliny jsou její růžové květy. Vzhlížejí poněkud exoticky. Každý květ se totiž skládá z pěti korunních lístků
a každý z těchto lístků se dále člení na čtyři čárkovité úkrojky (dva menší a dva větší). Celý květ je proto výrazně „střapatý“.
Plod se nazývá tobolka. Ta po uzrání puká a uvolňují se z ní dobře klíčivá semena. Kohoutek se dokáže rozmnožovat nejen semeny, ale také vegetativně pomocí podzemních výběžků.
Prostředí, ekologie, ochrana
Kohoutek je charakteristická luční rostlina. Vyhýbá se loukám výrazně suchým.
V ČR se vyskytuje hojně od nížin do hor.
V minulosti býval mnohem běžnější, špatně snáší odvodňování luk. Neuvidíme ho tedy na každé louce, ovšem k vzácnostem rozhodně také nepatří.
Kohoutek luční
Léčivé účinky
Lihová tinktura z kohoutku působí antibioticky.
V lidovém léčitelství se používá květ na tlumení děložního krvácení, v čajových směsích na podporu vykašlávání, zevně
se užívá na hojení ran.
Lidové názvy, pořekadla, rčení
střapeček, stříhané kvítí, fáborky, pantličky, krev pána Ježíše, kukačka
Poslední název je běžný i v jiných zemích; v Anglii se kohoutek jmenuje „cuckooflower“, v Dánsku „kukemands ros“
a v Toskánsku je to „fiore del cucullo“.
Kohoutek luční
Různé
Některé exotické druhy kohoutků bývají pěstovány pro okrasu.
V přírodě se můžeme setkat vzácně s kohoutkem s bílými květy.
Kohoutek luční, latinsky Lychnis flos-cuculi. Slovo Lychnis je řeckého původu (ve staré řečtině lychnos = svítilna, lampa). Tímto názvem byly dříve označovány rostliny se svítivými květy. Kohoutek si ale toto přízvisko vysloužil spíše díky tvaru květu připomínající lucerničku.
Na květech kohoutku často bývají chomáčky pěny podobné slinám. V nich se ukrývá drobný hmyz – pěnodějky, který saje
ze stonku kohoutku šťávu a vytváří z ní pěnu.
Zařazení
Kohoutek luční –Lychnis flos-cuculi
