Zpět na dětský portál
Zpět
O portálu
Pro učitele
Školy
Rodiče
pomůcky
Knihovnička

Kovařík

Prostředí, potrava

Kovaříci se živí převážně rostlinnou potravou. Nejčastěji je spatříme na květech či listech rostlin, které rádi okusují. Žijí na loukách, na zahradách nebo v lesích. Někteří jsou aktivní přes den, jiní se za světla ukrývají a ven se vydávají až za soumraku.

Larvy žijí v trouchnivém dřevě nebo v půdě.

Domov ve starém pařezu

Zatímco některé druhy kovaříků jsou hojné a jejich larvy jsou na zahradách, na polích a v lesních školkách považovány za škůdce, jiní kovaříci jsou vzácní a ohrožení. Jedná se především o druhy, jejichž larvy se vyvíjejí v trouchnivém dřevě. V naší krajině dnes není dostatek přirozených lesů, jejichž součástí  jsou i odumřelé padlé stromy a trouchnivějící dřevo. Bylo by potřebné zachovat pralesy, a to nejen pro kovaříky, tesaříky a roháče, ale i pro celou  řadu dalších ohrožených živočichů.

Chování, nepřátelé

Brouček na pérko

Když se brouci ocitnou břichem vzhůru, obvykle je pro ně velmi těžké dostat se zpět na nohy. Chvíli jim to trvá. V leže na zádech jsou však zcela bezbranní a zranitelní, nemohou utéci ani uletět a stávají se snadnou kořistí predátorů.

Kovaříci si poradili originálním způsobem. Na spodní části těla mají pružinku, která je z nepříjemné polohy na zádech dostane zpět na nohy v okamžiku. Pružinka vymrští broučka až do výšky 20cm. Nad zemí se kovařík několikrát otočí a pak dopadne jaksepatří na nohy.  Přitom pružinku uvede do chodu snadno a rychle pouhým zakloněním hlavy. Jsme li blízko, můžeme slyšet jemné lupnutí.

Schopnost v mžiku se vymrštit a otočit souvisí s obrannou strategiíkovaříků. Jsou totiž chutným soustem pro mnoho ptáků, hmyzožravých savců i obojživelníků a plazů. Při ohrožení přitisknou nohy k tělu a předstírají mrtvé. Pokud jsou na vegetaci, jako kámen spadnou na zem. Dopadnou li na záda, uplatní svou pružinovou strategii.

 

Stavba těla, základní znaky

Kovaříci jsou protáhlí, oblí brouci, zbarvení obvykle žlutohnědě či šedě, vzácněji zeleně, fialově či červeně. Tělo chrání poměrně tvrdé krovky. Pod nimi se schovávají blanitá křídla, díky nimž kovaříci obratně létají.

Nohy kovaříků jsou krátké. Brouci však nepotřebují rychle běhat v případě ohrožení použijí svou strategii nebo dělají „mrtvého brouka“. Obě strategie podle potřeby kombinují.

Kovařík lemovaný
Kovařík lemovaný

Rozmnožování

Samičky různých druhů kovaříků kladou po spáření vajíčka do půdy nebo do tlejícího dřeva.

Živé drátky v půdě či pařezu

Z vajíček většiny druhů se líhnou dlouhé, štíhlé, bělavé larvy s krátkýma nohama a silnou pokožkou. Pro protáhlý tvar těla se nazývají drátovci.

Larvy, které žijí v půdě, se živí většinou rostlinami nebo tlejícími zbytky. Na zahradách některé okusují kořínky pěstovaných rostlin na záhonech, proto je zahrádkáři nevidí rádi.

Larvy žijící v trouchnivém dřevě jsou dravé a loví různé menší bezobratlé živočichy nebo se živí rozkládajícím se dřevem. Larvy žijící v lesní půdě bývají všežravé.

Vývin larev v dospělce může proběhnout za rok, může se ale také protáhnout až na šest let.

U některých druhů se poslední stádium larvy zakuklí již v létě či na podzim a zimu pak přečkávají kovaříci už jako dospělí brouci. Proto se v následujícím roce objevují v přírodě již velmi časně zjara.

Různé

Brouk jako lampička

V tropech Jižní Ameriky žijí i kovaříci, kteří dovedou světélkovat. Jejich světelné orgány, uložené na zadečku i pod krovkami, svítí bez přerušování tak silně, že je domorodí Indiáni využívali jako lampičky. Pár desítek broučků údajně vydává takové světlo, jako svíčka.

Kovařík široký
Kovařík široký

Druhy

Kovařík šedý (Adelocera murina) je otužilý brouk, který zimní úkryt opouští již časně zjara. Jeho larvy žijí v půdě v lesích i na polích.

Kovaříka kovového (Selatosomus aeneus) potkáme nejčastěji na křovinatých stráních a mezích. Buď prohledává křoviny, nebo se ukrývá pod kameny a starým dřevem. I tento druh se v přírodě vyskytuje velmi časně, již od března.

Kovařík horský (Corymbites cupreus)je pohledný, zelenofialový brouk. Jak jeho druhové jméno napovídá, je obyvatelem hor.

Kovařík krvavý (Elater sanguineus) je lesní brouk, který se po část dne schovává pod kůrou stromů. Má červené krovky a je až 1,5 cm velký. Pokud tedy opustí svůj úkryt, na stromě ho nepřehlédnete. Jeho larvy žijí v trouchnivějícím dřevě. Kromě lesních porostů mohou tito kovaříci žít i v sadech, pokud zde najdou dostatek trouchnivého dřeva.

Kovařík červený (Athous rufus) je se svými téměř tři centimetry naším největším kovaříkem. V přírodě jej přesto těžko objevíte. Je již bohužel velmi vzácný. Ke svému životu jeho larvy totiž potřebují staré borové pařezy, kterých v našich lesích nadbytek není.

Kovařík dubový (Lacon querceus) je rovněž vzácný a ohrožený brouk, jehož larvám nejvíce svědčí staré dubové dřevo.

Mezi silně ohrožené druhy patří také kovařík rezavý (Ludius ferrugineus)

 

Zařazení

Řád: brouci

Třída: hmyz

Kmen: členovci

scroll to top