Druhy

V České republice se vyskytuje přibližně 650 druhů mechů. Mechy se řadí do skupiny zvané mechorosty, kam patří také méně početné játrovky a hlevíky. K nejznámějším mechům patří rohozub, ploník, měřík, rokyt, rokytník, rašeliník, bělomech, travník a prutník.

Botanické znaky

Mechy se řadí mezi tzv. bezcévné rostliny. To znamená, že nemají vytvořené cévní svazky jako rostliny cévnaté (např. pampeliška, smrk nebo přeslička). Části jejich těla mají proto trochu odlišné názvy: lodyžka, lístek a rhizoidy (neboli příchytná vlákna). Mechy bývají maximálně několik cm vysoké, pouze některé druhy mohou dosahovat výšky i desítky cm.

Jejich život bezprostředně závisí na vodě. Při dostatku vláhy mech nasaje vodu, často několikrát zvětší svůj objem a může vypadat i výrazně jinak, než v suchém stavu. Vodu dokáže vstřebávat i povrchem listů např. z ranní rosy.

Nepostradatelnou roli hraje voda také v rozmnožování mechů. Pomáhá oplodnění samičího pohlavního orgánu. Mechy se rozmnožují jak nepohlavně (úlomky stélky, nepohlavní tělíska), tak pohlavně pomocí výtrusů. Výtrusy vznikají v útvaru zvaném tobolka. Šíří se zpravidla větrem i na obrovské vzdálenosti.

Prostředí, ekologie, ochrana

Mechy se vyskytují  téměř všude: na loukách, v lesích, zahradách, na skalách, stromech, dřevě, v okolí vod i přímo ve vodě.

Patří mezi tzv. pionýrské rostliny. Dokáží osídlovat i velice extrémní stanoviště – suchá nebo silně podmáčená. Mech pramenička roste např. přímo ve vodě, na kamenech v potocích
s čistou vodou.

Nejhojnějšími mechy jsou rokyt cypřišovitý a rohozub nachový. Rokyt cypřišovitý roste na nejrůznějších podkladech, i na extrémních stanovištích a je průkopníkem další vegetace. Rohozob nachový se nejčastěji vyskytuje na nevápnitých půdách a spíše na sušších, světlých místech.

Některé druhy mechů  jsou ale „vybíravé“, rostou např. jen na určitém typu dřeva, na výslunné vápencové skále, v rašelině. Nejčastěji se s mechy setkáme na vlhkých a stinných stanovištích, kde většina rostlin kvůli nedostatku světla neroste.

Mechy patří mezi tzv. bioindikátory. Řada druhů je citlivá na znečištění životního prostředí a rychle na něj reaguje. Např. druhy rodu šurpek rostoucí na kůře dřevin velmi dobře indikují znečištění oxidem siřičitým, který vzniká mimo jiné při spalování uhlí. Protože mechy získávají vodu často přímo z deště, nedokáží se bránit škodlivým látkám v dešti obsažených (např. těžkým kovům).

S mechy bezprostředně souvisejí rašeliniště. Zjednodušeně řečeno to jsou mokřady s vysokou hladinou spodní vody, kde dominují právě mechy. Tato stanoviště jsou charakteristická nízkým obsahem živin, proto zde neroste mnoho druhů cévnatých rostlin.

Na rašeliništích roste celá řada druhů mechů, ovšem nejhojnější bývají rašeliníky. Jejich odumřelá těla potom dávají vznik rašelině, která se využívá jako substrát pro rostliny nebo jako palivo. Rašeliniště hrají v přírodě nezastupitelnou funkci. Pomáhají totiž zadržovat vodu v krajině, čímž prostředí ochlazují, přečišťují a chrání před povodněmi. Najdeme je především v horách a polárních oblastech. Rašeliniště patří k velmi ohroženým biotopům.

Lidové názvy, pořekadla, rčení

---

Různé

Mezi mechy nacházíme také invazní druhy (z rostlin např. bolševník a křídlatka). Pojem invazní lze nejlépe vysvětlit na příkladu z ČR. Invazivní mech křivonožka vehnutá má domov na jižní polokouli. V polovině dvacátého století byla lidmi zavlečena do Evropy, v 1988 se objevila také v ČR. Tento mech se výrazně šiří v oblasti mimo svůj původní areál a částečně nahrazuje domácí druhy. To jsou charakteristiky invazního druhu. Na místech porostlých křivonožkou jen stěží klíčí drobné jednoleté byliny a jen stěží vyrůstají další druhy mechů.

Zařazení

Rokyt cypřišovitý - Hypnum cupressiforme

Rohozub nachový - Ceratodon purpureus

Řád: rokytotvaré

Třída: mechy