Leknín
Leknín bělostný
Majestátní vznešená a vzácná rostlina – tak bychom mohli pojmenovat leknín. Široké listy a mohutné květy na hladině jsou spojeny s bahnitým dnem tenkými dlouhými řapíky a stonky.
Přirozeně se vyskytující lekníny jsou u nás vzácné. Setkat se
s nimi můžeme na stojatých nebo mírně tekoucích vodách řek, tůní a slepých ramenech v Polabí, jižních Čechách a na Moravě. Lidé v poslední době rozšiřují lekníny do volné přírody uměle,
a tak je dnes můžeme obdivovat na hladině nejedné tůně, jezírka nebo rybníku.
Leknín
Leknín bílý
Druhy
V české přírodě rostou dva druhy leknínů – leknín bílý a leknín bělostný. Díky vzájemné podobnosti je dříve botanici považovali za jediný druh. Popis botanických znaků bude společný pro oba lekníny.
Opylovaný květ
Botanické znaky
Leknín je ukotven v bahnitém dně pomocí silného oddenku.
Z něho vyrůstají dlouhé řapíky, jejichž konce nesou samotné listy plovoucí na hladině. Délka řapíku závisí na hloubce vody, může dosahovat i přes dva metry.
Listy mají okrouhlý tvar, mohou dosahovat až 30 cm v průměru.
Velmi nápadné jsou až 15 cm velké bílé květy. Uprostřed květu se nacházejí žluté tyčinky a pestíky. Leknín není žádný troškař, v jeho květu nalezneme velké množství tyčinek i korunních lístků. Proto působí tak majestátně. Podobně jako listy i květy vyrůstají na dlouhých květních stopkách přímo z oddenku.
Plodem je dužnatá tobolka obsahující černá semena.
Lekníny kvetou od června do srpna.
Rozkvétající leknín
Prostředí, ekologie, ochrana
Vyskytují se v rybnících, říčních ramenech nebo v tůních. Vyžadují stojatou nebo velmi pomalu tekoucí vodu. Zpravidla rostou v nižších polohách.
V České republice jsou oba druhy leknínů ve volné přírodě velice vzácné. Řadí se mezi kriticky ohrožené a chráněné druhy rostlin.
Lekníny se vyskytují ponejvíce v Polabí, jižních Čechách
a na jižní Moravě, vzácně i na dalších místech.
Není vzácností, když lidé vysadí leknín i do volné přírody.
Lidové názvy, pořekadla, rčení
Květ leknínu
Různé
Lekníny bývají velmi často pěstovány pro okrasu. Zdobí nejedno zahradní jezírko. Vyšlechtěny byly i kultivary s růžovými květy.
Leknín bílý patřil ve starém Egyptě k důležitým rituálním rostlinám, rostlina je zřejmě mírně jedovatá, možná s halucinogenními účinky. O tom, že byl v minulosti úzce spojován s magií, svědčí i jeho latinské rodové jméno (Nymfy jsou v řecké mytologii víly moří, řek a pramenů).
Zařazení
leknín bílý – Nymphaea alba
leknín bělostný – Nymphaea candida