Rákos
Rákos, lidově řečený rákosí, je jednou z největších našich bylin. Dorůstá výšky až čtyři metry. Příčinou tak úctyhodného vzrůstu je voda. Všude tam, kde je jí dostatek, daří se rákosu dobře. A kde je dostatek rákosu, je dobře i kachnám, lyskám, divokým husám a mnoha dalším vodním živočichům, kteří nalézají ve spleti jeho listů potravu i bezpečný úkryt pro svá hnízda.
Rákos
Druhy
Na území našeho státu se vyskytuje pouze jediný druh rákosu. Rákos je naší největší trávou.
Lidově rákosí
Botanické znaky
Rákos patří k nejvyšším bylinám rostoucím v ČR.Může dosahovat výšky až přes 4 metry. V podzemí vytváří dlouhé a hluboko kořenující oddenky.
Listy jsou zašpičatělé, 2 až 3 cm široké a několik desítek cm dlouhé. Na lodyze vyrůstají zpravidla ve dvou řadách proti sobě. Na místě, kde list přisedá k lodyze, vyrůstá nápadný věneček chlupů.
Nafialovělé květenství zvané lata může dosahovat až 30 cm výšky. Skládá se z velkého množství klásků. Každý klásek je opatřen chomáčkem bělavých chlupů.
Plod se nazývá obilka. Má šedožlutou barvu a chloupky na spodní straně.
Rákos se rozmnožuje pohlavně i nepohlavně. Méně časté pohlavní rozmnožování je zajištěno obilkami, které se snadno šíří větrem nebo vodou. Vegetativně se množí pomocí oddenků.
Kvete od července do září.
Rákos na podzim
Prostředí, ekologie, ochrana
Rákos je charakteristickou rybniční rostlinou. Na rybnících roste v pásu zvaném litorál – na přechodu mezi suchozemským a vodním prostředím. Může růst také na vlhčích nekosených loukách a polích.
Osidluje všechny světadíly kromě Antarktidy. V České republice patří k běžným rostlinám rostoucím od nížin do hor.
Lidové názvy, pořekadla, rčení
Suchý rákos
Různé
Podle rákosu jsou pojmenována rostlinná společenstva, tzv. rákosiny. Jsou to porosty několika druhů vysokých trav a travám příbuzných rostlin, zvláště pak rákosu a orobince. Rákosiny mají obrovský význam pro hnízdění vodního ptactva. Na hnízdění v rákosinách jsou vázány kachny, husy, potápky, lysky, rákosníci, chřástali nebo slavík modráček.
Lidé našli několik způsobů, jak využívat zdánlivě neužitečný rákos. V minulosti jím lidé pokrývali střechy domů. V současné době jej lze použít k výrobě celulózy. Zdá se být vhodný také jako energetická plodina, protože velmi rychle roste, dosahuje značných rozměrů a není náročný na stanoviště. Mohl by být perspektivním biopalivem, ale jeho širší využívání by mohlo mít negativní ekologický dopad.
Zařazení
Rákos obecný – Phragmites australis
