Mihule potoční
V neznečištěných potocích s meandry a tůněmi, v potocích, kde je dostatek písku s naplavenými zbytky odumřelých rostlin, můžeme při troše štěstí spatřit vzácného tvora– mihuli potoční. Tvarem tělapřipomíná úhoře, ale na rozdíl od něj nepatří mezi ryby. Jednou z mnoha zvláštností tohoto živočicha je to, že většinu života stráví ve stadiu larvy. Čtyři roky žije larva mihule zahrabána v náplavech u dna tůní a břehů potoků. Na konci čtvrtého roku však přestane přijímat potravu, začíná její proměna v dospělce. Promění se jí ústa, vyvinou oči, zkrátí tělo a zvětší ploutevní lem. Na jaře pátého roku života jsou mihule připraveny zplodit potomstvo. Krátce potom hromadně hynou.
Mihule patří nejen u nás, ale i v celé Evropě k přísně chráněným živočichům.
Mihule potoční
Prostředí, potrava
Mihule potoční je vzácný živočich. Vzhledem ke skrytému způsobu života zůstává její přítomnost ve vodních tocích většině lidí utajena. Mihule totiž tráví převážnou většinu svého života ve stadiu larvy (minohy) zahrabána na dně v klidnějších partiích toků, při okrajích tůní a na vnitřních obloucích meandrů. Zde se larvy živí drobnou rostlinnou i živočišnou potravou.
Chování, nepřátelé
Dospělé mihule můžeme spatřit pouze na jaře, kdy se hromadně rozmnožují. Při tření připravuje samička na písčitém či jemně štěrkovitém dně třecí jamku, ze které pomocí zvláštně uzpůsobených úst pečlivě odklízí větší kamínky.
Stavba, rozmnožování
Vývoj mihulí trvá zhruba čtyři roky, nicméně již na podzim posledního roku začíná jejich proměna (metamorfóza) – larvy přestávají přijímat potravu, dochází u nich k postupnému zakrnění trávicího ústrojí, přeměně ústního ústrojí v přísavný terč s rohovitými zoubky, přestavbě žaber, vývoji očí, zkracování těla a zvýraznění ploutevního lemu. Na jaře pátého roku se proměna dokončuje. Na rozdíl od některých příbuzných druhů již mihule potoční v dospělosti vůbec nepřijímají potravu a krátce po vytření hromadně hynou.
Při tření připravuje samička na písčitém či jemně štěrkovitém dně třecí jamku. Až poté dochází k vlastnímu kladení jiker a jejich oplodnění. Samec se v této fázi přisává na samičku nebo je v její těsné blízkosti a ovine ji svým dlouhým tělem. K oplodnění vajíček dochází ve vodě mimo tělo samice.
Různé
Mihule potoční je vzácný živočich s úhořovitým tvarem těla – nepatří však mezi ryby, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale do samostatné živočišné třídy.
Mihule patří mezi vzácné a zvláště chráněné druhy naší fauny – kriticky ohrožené. Jedná se o druh, který je chráněn v rámci celé Evropské unie a každý členský stát, na jehož území se vyskytuje, je povinen zajistit její přežití. To se děje formou vyhlašování území se speciální ochranou – tzv. Evropsky významných lokalit (EVL).
Mihule jsou živočichové, kteří pro své přežití nevyžadují žádná zvláštní opatření – stačí jim, když potoky, ve kterých žijí, ponecháme v přirozeném přírodním stavu a vyvarujeme se jejich regulování, bagrování a znečišťování.
Zařazení
Mihule potoční - Lampetra planeri
