V době bronzové se většina lidí zabývala zemědělstvím. Pěstovali pšenici, ječmen, proso, čočku a hrách, chovali krávy, ovce, kozy, prasata i koně. Důležitou skupinou na sídlišti byli řemeslníci, například hutníci, kteří tavili rudu a vyráběli bronz, a také kovolitci, kteří dovedli odlévat potřebné výrobky. Výroba a zpracování bronzu si žádá speciální znalosti a dovednosti a je časově náročná. Ten, kdo dovedl vyrábět bronz, už nestihl obdělávat půdu. Poskytoval zemědělcům bronzové nástroje a mohl výměnou získat část jejich úrody. Docházelo tedy k výhodnému směnnému obchodu. A máme tu další vrstvu obyvatelstva, a to jsou obchodníci. Některé výrobky a suroviny bylo třeba dovážet ze vzdálenějších oblastí. Docházelo tak i k dálkovému obchodu.

Vedle zemědělců, řemeslníků a obchodníků nesmíme zapomenout na vrstvu válečníků. Uvědomme si, že na sídlištích už bylo co chránit. Některé oblasti byly velmi bohaté a bohatství lákalo. Nad tím vším stál náčelník. Byl to muž – bojovník. Jeho moc a autorita byla velká. V době bronzové už není hlavou rodu žena, ale muž. Takovému uspořádání říkáme patriarchát.

Ženy se věnovaly zemědělství, domácím pracím nebo lehčí práci řemeslné. Byly mezi nimi dovedné tkadleny, které tkaly látky a vytvářely úžasné vzory, jiné vyráběly keramiku nebo pražily obilí. Některé byly i vysoce vážené. Třeba kněžky a věštkyně.

Na nejnižší příčce společnosti stáli zajatci a otroci.

Rozdíly ve společnosti dokládají rozdíly ve vybavení hrobů. Někdy se mrtví spalovali, jindy byli pochováváni i s celou výbavou. Mrtvý pak mívá u sebe vše na poslední cestu: zbraně, potraviny i skvosty.