Archeologie je vytrvalá zdlouhavá práce i vzrušující dobrodružství. Hodiny dřiny s krumpáčem a lopatou, než se objeví střípek dávné mozaiky. Nejčastějším nálezem jsou střepy nádob. Keramiku lidé užívali denně a rozbitou misku obvykle neopravovali.
Důležité jsou také nálezy sídlišť a pohřebišť. Z hrobů se můžeme dozvědět hodně o tom, jak lidé vypadali, co jedli nebo jakou úctu měli ke svým zemřelým. To už připomíná detektivku.
Přesto mnoho věcí nevíme. Z nálezů v zemi nepoznáme řeč, nevíme, jak si lidé říkali, ani to, proč zdobili předměty spirálou. Bylo to proto, že se jim líbila, nebo měla nějaký tajemný význam?

Archeologové se museli shodnout na některých odborných pojmech, aby si rozuměli. Shodují se, že se doba bronzová dělí na tři období – starší, střední a mladší a že na našem území žily skupiny lidí, které se navzájem lišily tím, jak zdobily keramiku nebo pohřbívaly své mrtvé. Podle těchto znaků je pak archeologové a historikové pojmenovali a nazvali i jejich kulturu: kultura popelnicových polí, kultura mohylová, únětická nebo knovízská.

Doba bronzová zabírá čas mezi lety 2 000 – 700 před Kristem.