Středověké město Nový Knín I.

Téma středověk je zařazeno v ŠVP a  Nový Knín je město založené ve středověku. Propojení didaktického  tématu  s místem, ve kterém děti žijí, se mi zdá ideální pro pochopení  života a vztahů ve středověkém městě.
Téma bylo realizováno s žáky a žákyněmi 7. ročníku.
Činnosti probíhaly v hodinách dějepisu, českého jazyka a  výtvarné výchovy během měsíce ledna.
Program realizovali :
   1. Mgr.Ivan Bauer a student Jindřich Fuka z historické společnosti Hobit         
   2. Blanka Zajíčková v hodinách dějepisu, českého jazyka
   3. Mgr. Jana Zouchová, ing. Jaroslava Tichá v hodinách výtvarné výchovy

 

 

 Do děje a situace života ve středověku uvedl žáky "kupec Hynek z Michle" . Rozhovorem s tímto středověkým človíčkem se děti dozvěděly základní informace důležité pro následující práci.  Dlouhý výklad učitele o životě ve středověkém městě protkaný takovými pojmy jako  feudum, úhor, léno a  daně by pravděpodobně nepřinesl kýžený efekt . Tento zvláštní rozhovor s učitelem, který vystupuje jako historická postava, má větší šanci uvolnit děti k zajímavějším dotazům, nežli jsou ty, na které jsou běžně  vyzývány: ptejte se, pokud něčemu nerozumíte.       

 

 

Děti byly předchozím rozhovorem s kupcem Hynkem vtaženy do tématu a vyzbrojeny základními pojmy týkajícími se středověku. Získané informace jim měly posloužit k vyluštění středověké křížovky.

 

  Křížovka

/obecný název pro peníze/                                     Finance
/obsazování cizího území/                        kolonizacE
/půda ležící ladem/                                                Uhor
/dávka vybíraná státem k úradě veřejných potřeb/    Daně
/nástroj k orání/                                                  plUh
/středisko obchodu a řemesel/                               Město

Po vyluštění tajenky  FEUDUM následoval rozhovor -  hledání odpovědí na otázky / co znamená slovo feudum, kdo byl vlastníkem, komu byl propůjčován,  za co a  proč /.

 

 

Předchozími dvěma činnostmi získali žáci sumu základních pojmů o středověku. Následující prací se měly naučit s klíčovými slovy o středověku pracovat, vyhledávat vztahy a souvislosti.

 

Nejprve si ve dvojicích vytvořili vlastní Mapy klíčových slov , z nich pak následně vznikla jedna velká Mapa pojmů na tabuli.

Žáci pak chodli k tabuli a spojovali vždy 2 pojmy, o kterých si mysleli, že spolu nějak souvisí. Vysvětlili  důvod spojení.  /např" kolonizace - daně; daně na několik let po dobu kolonizace odpouštěny/ Své úvahy a myšlenky mohly nejprve sdílet ve dvojicích a následně je prezentovat před třídou.

Ostatní žáci nebo lektoři    informace doplňovali.

 

 

 Každé výukové téma má větší šanci ukotvit se v dlouhodobé paměti, když k němu žáci najdou osobní vazbu (vzpomínku, zážitek, již vytvořenou související informaci).  Hledání těchto vazeb je možné dělat více způsoby, my jsme zvolili formu hledání asociací v představě.

Děti měly na krátkou dobu zavřít oči a předsatvit si středověké město - náměstí. Nejprve si své předsatvy sdělili ve dvojicích, následně, kdo chtěl, podělil se o ně s celou třídou.

Trojice žáků  dostala  pracovní list - obrázek s výjevem  života středověkého města. Po dobu  5 minut pozorovali žáci výjev, který byl na listu zobrazen, snažili se vštípit si do paměti co nejvíce informací -  těch důležitých i zdánlivě bezvýznamných dětailů.   Děti věděly, že bude následovat úkol, a pokud v něm chtějí obstát, vyplatí se být pozorný.

Po uplynutí časového limitu žáci list obrátili. Následovala dvě kola otázek. Nejprve si měly skupiny vymyslet otázku pro zbytek třídy, pak dával otázky učitel. Odpovědi děti  nejprve sdílely ve skupině, pak jeden mluvčí tlumočil odpověď celé třídě.

• Čím byly pokryty střechy domů?
• Jsou některé domy číslované?
• Jaké domovní znamení jste viděli?
• Co nesla dvojice lidí ve středu obrázku?
• Jaký stroj používali stavbaři  na stavbě?
• Jmenujte 3 zvířata, která jste viděli na náměstí?
• Kdo kontroloval stavbu kostela?
• Jak je chráněno město?
• Proč má stavební kámen uprostřed díru?
• Proč nese žena nůši s vejci?

Ke každé odpovědi podal lektor  stručný doplňující komentář / např. domovní znamení - proč se dávala a jaká se dávala, proč měl jen jeden dům na střeše pálené tašky a pod../

 

Nakonec si děti obrázek znovu otočily a učitel nechal čas na krátkou diskusi, která se ve skupinách nad ilustracemi rozproudila.





 

Plán středověkého města /stavba města, pojmenování města, znak města/ - skupinová práce

- Žáci a žákyně vytvořili menší skupiny.
-Obdrželi list papíru, na kterém byly vyobrazeny městské stavby.
- Byli vyzváni, aby naplánovali své středověké město.(Informace o městě měly již z pozorování obrázku města.)
- Pro realizaci mohli použít vystříhané a nalepené městské stavby z papíru.
-  Následoval úkol město pojmenovat a -  vymyslet pro své město znak. / Pro tyto aktivity dostali krátké poučení o jménech měst a o tvorbě znaku měst - významové  souvislosti barev na znacích).


 

práce jednotlivce:

- vybrat si postavu žijící ve středověkém městě, pojmenovat / vyšší vrstvy i přídomek/
- vysvětlení, co je přídomek - typy přídomků/ podle místa Jakub ze Zaječí, podle vlastnosti Jakub Lakomý podle tělesného znaku Jakub Kulhavý/
-postavu i jméno zapsat na papír
- zařadit svou postavu do společenské pyramidy/ nejvýše postavení se postaví na stůl, střední vrstva stojí na zemi, nejnižší vrstva sedí, klečí nebo dřepí na zemi/
- žáci a žákyně si ukáží své papíry, všichni mají přehled o postavení jednotlivých postav

 

Když začaly být děti unavené a pozornost poklesla, přesunula se výuka do tělocvičny, kde začal pravý středověký trh. Na něm se žáci, tentokrát představující kupce, museli pořádně otáčet!

Text bude doplněn
 

Lektoři  seznámili  žáky s hlavními znaky pověsti. Poté následovala skupinová práce na vytvoření a zapsání pověsti o vzniku středověkého (vlastnoručně navrženého a zhotoveného) města a první zápis do jeho kroniky. 

 

 

Lektoři  rozdali žákům  kartičky, na kterých byla napsána vždy jedna událost vyskytující se ve starých kronikách   
/požár, epidemie, zřícení kostelní věže,  výroční trh, starosta vdává dceru, návštěva krále, problémy s loupeživou bandou a příjezd vojska..../

- Žáci pracovali ve  skupinách. Vymýšleli  a zapsali záznam o události do městské kroniky.
- Záznamy si žáci navzájem přečetli.

Mgr. Ivan Bauer, student Jindra Fuka

 

Příprava aktivity:

K přípravě je třeba si stáhnout  a vytisknout  13 párů kartiček  cechovního pexesa, viz níže.

 Aktivita vychází ze standartního pexesa, ale na rozdíl od něj zde pár netvoří dva stejné obrázky, nýbrž  obrázek (cechovní znak) a název odpovídajícího řemesla (cechu). Nejprve je třeba dětem vysvětlit pojmy: informace týkající se cechů a symbolů na znacích. Pexeso se hraje dobře známým způsobem.

 Těžší varianta:

Žáci vytvoří 3 -4 členné skupiny. Každá skupinka dostane čtvrtku, na které je předkresleno  26 prázdných čtverečků velikosti pexesa. Na stole u učitele je rozloženo pro každou skupinu 26 kartiček cechovního pexesa. K učiteli (pexesu) vyrazí první členové všech skupin zároveň. Každý zástupce obrátí dvě kartičky. V případě neúspěchu je otočí  lícem dolů a  vrací se ke své kupině. Tam podává informaci o uložení kartiček ostatním. Zjištené informace o rozložení kartiček u učitele může i zapsat nebo zakreslit na bílou čtvrtku. Ta ale stále zůstává u skupiny hráčů, nesmí se přenášet.V druhém případě, když se někomu podaří u učitele najít dvě kartičky, které k sobě patří, správnou dvojici kartiček člen týmu získává a navíc ve hře pokračuje jako u tradičního pexesa, dokud se nesplete.

            Aktivita je pro děti zajímavá, relativně rychlá, jednoduchá na vysvětlení, jelikož základní hru děti znají a nenásilnou formou procvičuje učební látku: cechy ve středověku. Může se použít též na úvod tématu Středověk jako motivační aktivita.
 Mgr. Ivan Bauer, student Jindra Fuka   





 

 

Chlapci byli velmi rozrušeni.

Ani jeden nepostřehl, že se otevřely dveře a do místnosti vešel muž.

„Co tady hledáte?“ Chlapci se lekli přísného hlasu sokolníka. „Víte moc dobře, že bez mého vědomí k sokolům nesmíte.“

„My... my... my jsme na sto... sto... stopě zrádci,“ koktal Jan potichoučku.

„Nesmysl,“ napomenul ho otec a vzal mu lístek z ruky. Zamračil se, chvíli mlčel, ale poté se začal usmívat.

„Zrádce?“ smál se, až se za břicho popadal. „Ten papírek – to je přece milostný dopis. Je pro hradní slečnu Rositu od jejího milého. Už pěkných pár týdnů jí posílá podobné lístečky.“

„Škoda,“ zašeptal Řehoř zklamaně. „Tedy žádný zrádce. A z naší holubí pečínky nebude také nic.“

 

_______________________________________________________________________________________________ 

 

Po krátké debatě nad příběhem jsem ještě požádala o zamyšlení nad následujícími úkoly:

 

 

 

 

Bylo pro mě překvapením, že kromě dvou žáků všichni dodrželi pravidla  o pauzách, vydrželi nedívat se na následující text.

Pokud se žákům podařilo trefit se do příběhu, měli radost a měli potřebu toto sdílet s celou třídou.

Při domýšlení příběhu se často objevovaly komplikované varianty, podle mě inspirované akčními filmy, např. chlapci vypustí sokola, nepřátelé ho spatří, střílí po něm, zasáhnou ho, sokol padá k zemi, ale náhodou spadne na střechu a sjede k oknu, kde jsou chlapci, přestože je zasažen, uzdraví se. Někdy to byly až hororové prvky, žáci často nechali sokola zabít a všechny obyvatele hradu umřít hlady, jen 8 dětí z 21 zakončilo příběh optimisticky.

Po celou dobu pracovaly děti soustředěně a velmi aktivně, chtěly sdílet své dojmy, takže místo plánované 1 hodiny jsme tématu věnovali 2 hodiny.

Přivítala bych si, kdyby byla na portálu zásoba takových příběhů k jednotlivým didaktickým tématům