Kraj lesů a skal
LESY, JALOVCE, CESTY, LOMY, ŽULA A SKÁLY - to jsou dominantní prvky našeho kraje. Vnímají je děti, které tady žijí? Rozhodli jsme se vyzkoušet výukové činnosti v různých předmětech, které přírodu okolí školy dětem přiblíží.
Práce začala v březnu 2009, plánujeme v ní pokračovat do listopadu 2010. Předměty, v nichž se budeme tématem zabývat, jsou hudební výchova, výtvarná výchova, tvořivé práce, informatika, přírodopis a zeměpis.
Jitka Vondřichová - vyučující HV
Naše písničky
S dětmi ve čtvrté, páté, šesté a sedmé třídě jsme se rozhodli zkusit napsat text k jednoduché melodii a "držet se" tématu našeho kraje s dominantními prvky : LES, JALOVEC, CESTY, LOMY, ŽULA, SKÁLY a další prvky, kterými je kraj vyjímečný a přitažlivý. Některé děti zařazovaly do textu i názvy obcí a míst jim blízkých. Prvek lesní cesta (les, lesní zákoutí, studánky, paseky) je tak zajímavý, že se mu chceme věnovat i v další práci.Na počátku března jsem postupně chystala melodie popěvků specielně pro každou třídu tak, aby odpovídala naturelu třídy, aby se dětem dobře zpívala a aby ji některé děti dokázaly i zahrát na flétnu nebo klávesy (záměrně jsem psala melodie v tónině C-dur). S dětmi ve třídách jsme potom hledali a psali na tabuli slova a slovní spojení, která jim připadala pro kraj, v němž žijí, charakteristická.
Dále jsme potom říkali a zapisovali rýmy k nalezeným slovům. Tabule se zpočátku pomaleji a s pomocí vyučujícího, později velmi rychle zaplňovala dětskými nápady. Kromě jednoduchých rýmů jako "les - ves - pes" přicházely i nápady se slovesy "nedáme - hledáme" nebo "hrát - spát - dát", protože děti se často pokoušely do písně vpravit i jakýsi příběh. Tak jsme našli třeba i rým "jalovců - do kopců" nebo "Hřiměždice, Obory - nežijí tu bačkory".
Nejobtížnější pro děti bylo tvořit text "ódy na kraj" tak, aby již vyhovoval taktu napsané melodie. Děti ve čtvrté třídě vymýšlely svou píseň Jako broučci v jalovčí možná i v souvislosti s četbou úryvku Broučků J. Karafiáta plnou hravosti a dovádění, také nás ve svém textu zavádějí do lomu, protože tomuto prvku se věnují v jiných vyučovacích předmětech.
Podobně páťáci vložili do textu písničky to, co se jim v jejich kraji líbí. Píseň jsme nazvali My jsme děti z kraje lesů. Melodie pro děti v šesté třídě je psána ve valčíkovém rytmu a děti se rozhodly pro název Valčík kraje žuly a jalovců. Hoši v sedmé třídě pojali tvorbu textu osobitě a kromě slovních spojení o lesích a skalách zařazovali i jména obcí, které pro ně patrně mají velký význam. Jejich píseň má název V krajině lesů a skal.
Ilustrace - Mám ráda cestu lesní
Na základě zájmu dětí v osmé třídě byla i tato třída přizvána k práci a děti v této třídě vytvořily zdařilé kresby (viz přílohy) s námětem procházky po lesní cestě.
Také děti v sedmé třídě se pokoušely o ilustraci tužkou, s větší chutí ale přistoupily k malování vodovovými a temperovými barvami. Hlavní inspirací zde byla u některých dívek píseň Mám ráda cestu lesní. Postupně přicházely na možnost využít měkkosti vodových barev (nebo temperových barev), uvědomovaly si postupně, jakou barvu má lesní světlo, odvážily se zapouštět prvky v pozadí do vlhkého podkladu, teprve potom ocenily vzhled svého rozpracovaného díla. Nakonec děvčata začleňovala do svého pohledu na lesní cestu prvek v popředí.
Cesty za hudbou
Ve všech třídách rozvíjíme pátrání po cestách krajem lesů a skal od Nečíně k Sedlčanům a k Dobříši nejen formou dialogu, ale také hledáním v médiích (literatura, internet), nacházíme "stopy" hudebníků, skladatelů, muzea, pořádané koncerty atd. a plánujeme pokračování naší práce v období od června do listopadu 2009 (mimo jiné v podobě exkurze). Děti našly rodiště Josefa Suka v Křečovicích, podařilo se jim zjistit kontakty včetně provozních hodin. Ze stránek dětmi objevených jsme potom vybrali ty nejvyužitelnější pro nás - pro naši výuku v hudební výchově a také pro plánovanou návštěvu Křečovic.
Náš hit o kraji lesů a skal
Děti hledaly tituly písní o lese a lesních cestách. Našly celou řadu lidových i umělých písniček, v nichž se vyskytují pojmy tohoto "světa" se dotýkající, nezapomněly ani na postavu s lesem spojenou - hajného a myslivce: Hajný je lesa pán, Chytila jsem na pasece žížalu, Vyrostla štíhlá jedlička, Já do lesa nepojedu, Jdu cestou necestou, Na tý louce zelený, Pod dubem, za dubem, Pásla ovečky a řadu dalších. Samy aktivně připomínaly, že cestou lesem vidí i skály, přidaly tedy písně Vyletěla holubička a Skálo, skálo. Potěšující bylo, že s chutí začaly zpívat písničky, které tvořily jejich mladší (resp. starší) kamarádi z jiných tříd. Dokonce je řadily mezi tituly písní hledaných v soutěži.
U menších dětí (4. až 6. třída) se při této práci objevuje okamžitá asociace na pohádkové obrazy, spojení s pohádkou je tak těsné, že prosazovaly písně, v nichž je spojení s lesem mírně zasunuté do pozadí - jako např. Lotr intelektuál z pohádky Lotrando a Zubejda. Píseň Pod dubem, za dubem jim už ale body do soutěže přinesla. Dominantní je pro děti pohled na krásy lesa a přírody ve spojení s hudbou v pohádce Princezna ze mlejna - Píseň Jdu cestou necestou.
Dále děti vyjádřily zájem o soutěžení o píseň s největší popularitou, a to nejen písní lidových či písní profesionálních autorů, ale právě jejich písniček. Snažila jsem se přijít na možnost realizovat tuto akci, ale přesah do vyučování v ostatních předmětech se mi zdál jako nevhodný a komplikovaný, rozhodla jsem se proto pro uskutečnění ve svých hodinách: hudební výchova a část hodiny matematiky.
Soutěžení písniček o cestách, o lese a o skalách se nepodařilo zorganizovat jako setkání zpěváků a tvůrců, děti se pustily do hodnocení oblíbenosti písniček cestou anketních lístků, které jsem předem připravila ve dvou podobách - variantu s dotazem, kterou písničku v budoucím období (v příštím školní roce, ale i teď v červnu) chce dotazovaný zpívat, jsem dala na lístky mladších dětí.
U starších dětí jsme zkusili napsat co nejvíce titulů písní s tématem lesů a skal. Vyhodnocení oblíbenosti začaly provádět děti ve třídách hned v hodinách HV, ale statistické vyhodnocení prvních tří míst a dále vyhodnocení třídního hitu a potom i nalezení písní, kterým dalo svůj hlas nejvíce dětí ve škole, to už byl úkol pro hodinu matematiky. Děti shromáždily anketní lístečky, na tabuli psaly soutěžní tituly, připisovaly jim získané počty hlasů podle lístků, sčítaly hlasy, vyhodnotily nejvyšší součty a tím vyhodnotily písně na prvních třech místech.
Do připravených formulářů zaznamenaly vítězné tituly s počty hlasů, aby je mohly potom postoupit k vyhodnocení za celou školu.Také toto sčítání proběhlo v hodině matematiky - v období závěrečného opakování, kdy měly děti dokázat, že samy přijdou na to, s jakými početními operacemi si vystačí ( sčítání přirozených čísel a porovnávání přirozených čísel ). Vítězná (nejoblíbenější) písnička dětí od čtvrté do deváté třídy je tedy známá: Hajný je lesa pán. Na druhém místě mají píseň Trpasličí svatba, na třetím Pod dubem, za dubem.
Zatímco u sedmáků vítězila píseň V krajině lesů a skal, kterou si napsali, jejich "dvojkou" je i školní stříbrná píseň Trpasličí svatba. Zde se jejich vkus sešel se vkusem většiny školy. Podobně se u šesťáků pěkně umístila jejich vlastní (ovšem jako třetí), tyto děti daly nejvíc svých hlasů vítěznému hitu Hajný je lesa pán. Páťáci také považují tuto píseň za hit. Pěkné je, že u nich druhé místo obsadila óda čtvrťáků. Svou vlastní My jsme děti z kraje lesů mají mezi písněmi jako třetí nejoblíbenější. U nejmenších účastníků ankety - u čtvrťáků - je vítězem Hajný je lesa pán, druhé místo zaujímá píseň Jako broučci v jalovčí a třetí Pod dubem, za dubem.
Cesty, cestování a kultura
Úkol v předmětu výchova osobnosti zamyslet se nad možnostmi hledat v regionu stopy kulturního bohatství řešily děti pátráním v různých médiích i ve svých vědomostech. Na základě toho jsme podnikli cestu do Památníku Josefa Suka v Křečovicích. Pro děti 9. třídy znamenala návštěva doplnění a opakování toho, co již slyšely. Děti 8. třídy si prováděly záznamy pro látku aktuální. Pro děti 7. třídy je tato exkurze motivací. Po návratu do školy velmi šikovně uspořádali žáci vyšších ročníků své poznatky z exkurze do poznámek (v osmé třídě skupinově, v deváté frontálně).
Úkol v předmětu výchova osobnosti v 6. třídě byl navíc doplněn o úkol najít i místo bronzového pokladu a prozkoumat naleziště u Pudilova lomu. Přínosným a příjemně překvapujícím se jeví v této souvislosti bystrá reakce dětí, které v rámci zadané práce fotografovaly kolem Nečíně a nepřehlédly obrazy lesní cesty před sebou. Vybavilo se jim, jak na tématu lesa a cest pracovaly v závěru minulého školního roku a během této vycházky pořídily pěkné fotografie lesních cest. (viz příloha).
Geokešing (geocaching)
Tuto hru jsem jsem zrealizoval se žáky 9. ročníku 23.9. v rámci 2 vyučovacích hodin v blízkém lesíku. Žáci si vyzkoušeli orientovat se v terénu jak za pomoci GPS a přístroj ovládat, tak za pomoci plánku a dále sledováním významných bodů v terénu. V neposlední řadě bylo cílem, aby navštívená místa vypadala stejně, jak před naším příchodem. Třídu jsem rozdělil na dva týmy, chlapce a děvčata, kapitány jsem předem důkladně poučil a proškolil, především se zacházením s GPS. Oni zase vše vysvětlili týmu a stanovili taktiku vyhledávání. Ačkoliv chlapci našli více indicií, děvčata vyhledala dříve návod a u keše byla první! Ještě poznámka k plánku: na jeho rubu byly uvedeny malé nápovědy, např. byla-li indicie 1 ukryta v mechu, tak jsem uvedl: 1-mech atd. Důvodem je nepřesnost měření GPS.
Les pod mikroskopem - Buňka? Mech!
