Rytířský den
Třetí květen se stal pro žáky třetí a čtvrté třídy ZŠ Kamýk dnem rytířským. Vyzkoušeli si, jak těžké bylo stát se rytířem a jaké povinnosti na hradech rytíři měli.
Vyučovací předměty
Vlastivěda – život ve středověku
Výtvarná výchova – výroba erbu
Matematika – osová souměrnost
Český jazyk - vytvoření básní
Hudební výchova – poslech středověkých písní
Pracovní činnosti – výroba erbu, výroba cukrovinek, náhrdelníků, nádobí z moduritu a modelíny
Tělesná výchova – běh, plazení, překonávání překážek
Lenka Klausová, Mirka Sporná
Výtvarná výchova
Erby šlechtických rodů
Pomůcky: karton, legenda, barvy
Místo: třída
Pro Rytířský den, který byl pro děti chystán jako vyvrcholení celého projektu, bylo třeba vyrobit si erb z kartonu.
Dětem jsem přečetla legendu, která je seznámila s historií vzniku erbu i s některými informacemi, které potřebují pro výrobu svého erbu vědět.
Legenda:
„Erbovní znamení vznikla za křižáckých válek. Prvotní malované dekorace na štítech se časem proměnily ve vizitky rytířů. Mělo to svůj závažný smysl. Ve 12. století ještě neexistovaly jednotné uniformy, takže štíty se znakem sloužily základní orientaci – z dálky oznamovaly kdo je a kdo kam patří. Vžil se zvyk přijmout stabilní znak, děděný pak z otce na syna. Ve 13. století už byla vypracována obřadná pravidla udělování erbů.
O agendu dbali dvorští úředníci, zvaní heroldi. Zprvu byl erbem samotný štít se znamením. Užívaly se dvě kategorie znamení. Takzvané kusy heraldické ( geometrická znamení) a kusy obecné ( zvířata, lidé, rostliny, různé předměty). Ustálilo se užívání čtyř heraldických barev (červené, modré, zelené, černé) a dvou kovů ( zlata a stříbra – náhradou se užívala žlutá a bílá).“
Po přečtení legendy si děti prohlédly několik erbů na obrázcích a začaly se rozhodovat, který by si pro sebe představovaly oni. Zamyslily se nad svým jménem, svými koníčky, svým bydlištěm a došly k závěru, jaký erb by nejlépe charakterizoval právě je.
Podle informací se snažily zachovávat barvy, vhodné pro výrobu erbů, ale nebylo to pravidlem.
Děti si uklidily svá pracovní místa a posadily se na koberec. Každý ukázal svůj erb ostatním. Ti se pokusili uhodnout, proč si dotyčný vyrobil právě takový. Děti se navzájem dobře a dlouho znají.. V opačném případě se něco nového o svých kamarádech dozvěděly.
Vyrobený erb.
Vv, Tv, Čj
Rytířský den - pasování na rytíře
RYTÍŘSKÝ DEN
Třetí květen se stal RYTÍŘSKÝM DNEM. Úkolem bylo projít všemi fázemi postupu k rytířství. Prozradila jsem dětem, že cesta k tomu, stát se rytířem není vůbec jednoduchá. Proto ten, kdo se jím chce stát, musí splnit zadané úkoly.
Ráno vešly děti se svými již vyrobenými erby za zvuku středověké hudby (nahrávka, CD).
1. úkol
Pomůcky:; špejle, barevný papír, lepidlo, kloboučková guma, nůžky; modelína, modurit; piškoty, cukr, máslo, kokos, kakao, miska, vařečka, papírové košíčky
Místo: třída
Každý rytíř by měl ovládat nějakou dovednost, měl by prokázat svou zručnost. Skupiny se rozdělily a vylosovaly si, jakou zručnost budou prokazovat:
Zlatníci vyráběli šperky. Z barevného papíru ( možno i barevný lesklý papír z časopisu) si nastříhali podélně proužky široké 1 – 3 cm. Tyto proužky namotávali na špejle a řádně utahovali. Potom roličku slepili a stáhli ze špejle. Takových korálků si připravili více a dělili si je podle barev, aby je mohli při navlékání střídat. Na kloboukovou gumičku začali navlékat korálky jeden po druhém. Nakonec gumičku opatrně svázali nebo sešili a korále byly hotové. Pro delší trvanlivost a větší lesk si korále nalakovali bezbarvým lakem.
Hrnčíři vyrábějí misky a hrnečky. Potřebují modelínu nebo modurit.
Z tohoto materiálu tvarovali jednoduché nádoby, které potřebovali lidé ve středověku, tj. misky, hrnečky, džbánky,…
Pekaři (cukráři) vyrábějí cukroví. Připravili si piškoty, kokos, máslo, kakao, cukr, misku, vařečku a papírové košíčky.
Piškoty rozdrtili v misce, přidali cukr, kakao, trochu kokosu a vše dobře promíchají. Nakonec přidali měkké máslo a ze vzniklé hmoty vytvářeli kuličky, které obalili ve zbylém kokosu. Obalené kuličky vloží do papírových košíčků.
Řemeslníci si mezi sebou zboží vyměnili a za splnění tohoto úkolu se stali pážetem. Na důkaz toho dostali kartičku. Tu si nalepili na arch papíru, kam si po celý den zaznamenávali poznámky, připomínky či pocity.
Protože všichni za své řemeslné dovednosti sklidili od ostatních pochvalu, byli oceněni kartičkou se znázorněním příslušného cechu.
2.úkol
Pomůcky: lavičky, židle, zvonek
Místo: tělocvična
Aby byl rytíř fyzicky zdatný, měl za úkol se svým erbem projít vytyčenou trasu. Musel přejít most (lavička), ukrývat se před nepřítelem ( plížit se pod židlemi, díly švédské bedny), apod. a nakonec dosáhnout vítězství ( zacinkání na zvoneček).
3.úkol
Pomůcky: tabule, psací potřeby
Místo: třída
Další ctností rytíře bylo psaní básní. Témata byla různá. Psali oslavné básně, tzv. ódy na přírodu či milostná vyznání dámám svého srdce. Aby se z panoše stal rytíř, pokusil se sám žák takovou báseň složit. Nejprve jsme vytvořili společně na tabuli myšlenkovou mapu, která byla dětem nápomocna při výběru témat i slov do básně.I za splnění tohoto úkolu dostaly děti kartičky.
Protože někteří byli hotovi dříve, byl pro ně připraven úkol matematický (osová souměrnost). Rytíř si nechal rodinný erb vyrobit, ale zatím ho má jen polovinu. Pokusili se zrcadlově dokreslit druhou polovinu erbu.
Nyní už jsou všechny předpoklady pro pasování panošů na rytíře splněny, ale bude to ještě chvilku trvat.
Čekání si žáci zkrátili poslechem středověké hudby . Použita byla hudba reprodukovaná ( CD).
Nastalo pasování rytířů. Provedla ho královna (učitelka) dřevěným mečem. Každý rytíř představil svůj rod, vysvětlil, co je znázorněno na erbu, ukázal na mapě České republiky, kde leží jeho panství. Přečetl ostatním oslavnou báseň, kterou složil. Královna ho pasovala na rytíře. Poté pozvala královna právě pasované rytíře ke slavnostnímu stolu a všichni si pochutnali na výrobcích mistrů cechu pekařského.
Zlatníci vyrobili náhrdelník.
Cukráři připravili dobroty.
Hrnčířům se povedly různé nádoby.
V tělocvičně se všichni snažili.
Pasování na rytíře.
Poslední den celoročního tématu Vrškamýk - výlet do středověku si určitě všichni užili . Své výrobky nabídli ostatním, poděkovali jim a pokud se něco nepovedlo tak akorát, nebyli příliš kritičtí.
Každý žák si vzal slovo a byl požádán, aby zhodnotil průběh celého dne. Řekl nám, s jakými pocity plnil který úkol, který se mu třeba vůbec plnit nechtělo, ale nakonec si právě při práci na něm užil nejvíc legrace a odnesl nejvíc nového. Někdo naopak měl zkušenost, že se na nějaký úkol těšil, ale práce pak nebyla tak zajímavá, jak předpokládal.