
Opět jsme se vypravili k lomu Špic. To už byla třetí etapa naší práce. Žákům byly tentokrát zadány úkoly týkající se skály – jaké jsou stěny lomu, detaily na stěnách, jaké jsou vytěžené kameny v okolí lomu, tvary kamenů. Jaká je hladina v lomu, jak se změní po rozčeření.
Žáci sledovali lomy stěny, ostrost hran, pohyb vody při dopadu kamene atd. Vše dokumentovali fotografováním. Opět pracovali ve skupinách.
Ve škole pak své poznatky porovnávali, obhajovali a vysvětlovali. Při těchto diskusích měla každá skupina svého mluvčího, tím jsme se vyhnuli i častému nepříjemnému překřikování se. Mluvčí se ve skupině mohli také vyměnit, vždy po uzavření tématu.
Následná etapa opět probíhala ve škole, kdy žáci v hodině přírodovědy shrnuli své poznatky a prováděli společně zápis.
V hodině vlastivědy se žáci pod vedením pana Jana Plavce naučili pracovat s GPS a dostali úkoly k následující vycházce. Podle vyznačených kódů změřit vzdálenost od jednotlivých stanovišť. Dále pak u lomu Jiráska a Špic změřit velikost lomu. V okolí lomu Špic měli úkol najít poklad. Každá dvojice měla podle GPS najít svůj vlastní poklad, což se jim všem podařilo.
V poslední etapě naší práce žáci pracovali znovu ve škole a tentokrát v hodině matematiky, kdy měli za úkol vypočítat plochu obou lomů. Výpočet jsem jim zjednodušila tím, že rozměry jsem přizpůsobila tvaru čtverce a obdélníku. Dále žáci porovnávali velikosti obou lomů, podle GPS zjistili celkovou délku ušlé trasy, porovnávali vzdálenosti Nečín – Jiráska, Jiráska – Špic, Špic – Nečín. Tyto úkoly se žákům bez problémů podařilo splnit.
Následovala závěrečná část naší práce. Opět se pracovalo ve skupinách, kde si žáci měli připravit krátké shrnutí celé práce – co udělali oni sami pro lom, co se dozvěděli nového, zajímavého, co se jim nejvíce líbilo, ale naopak co se jim také nelíbilo. Z toho všeho vyplynulo, že by v práci okolo lomů chtěli pokračovat. Třeba jak vylepšit okolí lomu. Co by proto mohli udělat oni, co škola či obecní úřad.
Od března tohoto roku jsme s dětmi tvořili text písničky, která by popisovala, co se nám v kraji lomů a lesů líbí, aby se děti již v tomto věku odvážily vyjádřit své vazby k přírodě. Děti velice šikovně hledaly a zapisovaly slova, která se jim jeví jako nejpříznačnější, k nim se pokoušely najít rýmy a vše jsme potom upravovali tak, aby text vyhovoval předem připravené melodii. Ovlivněny četbou úryvku knihy Broučci zařazovaly děti do textu pojmy ze života svatojánských broučků a píseň jsme nazvali Jako broučci z jalovčí. Vzhledem k nízkému věku dětí se objevilo těsné navázání pěkných chvil v životě a zážitků z přírody na moment trávení času s rodiči: "... jen když máma, jen když táta zase s námi dovádí!"
Po uzavření tvorby textu jsem do výuky zařadila metodu soutěže dvou družstev: Děti mne příjemně překvapily množstvím titulů, které se jim vybavovaly při soutěži o co největší množství názvů písniček, v nichž se zpívá o lese, skalách, cestách a putování přírodou. V celém období do června tohoto roku jsme zpívali písničky vázané na toto téma, oblíbené byly písně Hajný je lesa pán, Vyletěla holubička ze skály, Šly panenky silnicí atd. , ale také si děti oblíbily písničku dívek a hochů sedmé třídy V krajině lesů a skal a svou vlastní.
Z dětí vytryskla chuť dovědět se, jak si která píseň stojí na žebříčku popularity ve škole. V červnové anketě o nejoblíbenější písničku o kraji lomů a lesů děti hlasovaly, potom byly výsledky anket všech tříd vyhodnoceny dětmi vyššího ročníku a vítěznou písní se stala písnička Hajný je lesa pán. Na druhém místě mají děti písničku Trpasličí svatba, na třetím místě Pod dubem, za dubem.
Zatímco u sedmáků vítězila píseň V krajině lesů a skal, kterou si sami napsali, u šesťáků se umístila jejich vlastní jako třetí. Páťáci považují za hit píseň Hajný je lesa pán. Pěkné je, že u nich druhé místo obsadila písnička čtvrťáků, svou vlastní mají na třetím místě. U nejmenších účastníků ankety - u dětí čtvrté třídy - je vítězem Hajný je lesa pán, na druhém místě je jejich Jako broučci v jalovčí a na třetím Pod dubem, za dubem.