Ryby ve Vltavě

Důvod, proč jsem toto téma do výuky zařadila byl jednoduchý - přímo pod školou teče řeka Vltava.
A protože vyučuji ve třídě nadpoloviční většinu chlapců - současných či potencionálních rybářů, toto téma se mi jevilo vhodné.

Na tématu jsme pracovali od dubna 2009 a jeho ukončení plánuji zhruba na září-říjen 2009. Zařadila a vhodně propojila jsem téma do těchto předmětů v 1. třídě - prvouka, výtvarná výchova, pracovní činnosti a  český jazyk.

Záměr byl především informační - žáci měli zjistit od rodičů, příbuzných, rybářů (tedy z místních zdrojů), jaké ryby ve Vltavě v Kamýku nad Vltavou žijí. Tyto informace - slova, věty, měli poté využít ve výuce českého jazyka, prvouky, pracovních činností a výtvarné výchovy.

 

Jak bylo slíbeno, téma bylo dokončeno v podzimních měsících. Se žáky nyní již 2. třídy jsem jej ještě zařadila do hudební  a výtvarné výchovy, neboť v loňském školním roce jsme se tématu v těchto předmětech nevěnovali.

 

Michaela Krajská, ZŠ Kamýk nad Vltavou

V rámci výtvarné výchovy jsme vyrazili k řece Vltavě, abychom si ji potom namalovali. Stoupli jsme si doprostřed mostu a nejdříve určili, jakým směrem řeka teče. Podle toho jsme si pojmenovali pravý a levý břeh řeky, rozhlíželi se po okolí a určovali, které stavby  stojí podél řeky vlevo - tedy na levém břehu a naopak. Chtěla jsem, aby děti nevnímaly vodu pod námi pouze zrakem, ale i dalšími smysly. Poslouchali jsme tedy plynutí a hučení vody, čichali vůni vody a házeli do vody kamínky, abychom slyšeli typický zvuk žblunknutí. Když po mostě projížděla auta, drželi jsme se zábradlí, zavřeli oči a vnímali chvění mostu.

Po návratu do třídy jsme se pustili do malování řeky a jejího okolí vodovou barvou. Většina dětí využila své fantazie a tak se na některém obrázku na řece objevil parník, ve vodě ryby, potápěč atd. Obrázky jsme si potom všichni dohromady prohlédli, okomentovali a ty potom obohatily naši nástěnku na chodbě školy.

Proč se na rybáře kolem řeky jenom dívat nebo si o nich povídat, když můžeme rybařit přímo ve třídě. Podle šablon jsme si ze čtvrtky vyrobili ryby - kapry, úhoře, štiky, pstruhy. Děti si rybičky pomalovaly a protože se sem tam objevila i ryba oranžová, modrá apod., rozhodla jsem se potlačit barevné vjemy a soustředili jsme se především na tvary ryb - kapr baculatější, štika protáhlá, úhoř podlouhlý. Postupně si chtěli žáci vyrobit ještě další zvířátka s řekou spojená a tak jsme ještě dodělali například kachny, žáby, labutě, raky a škeble. Všechny živočichy jsme opatřili  kovovou sponou, z výhonů lísky jsme nadělali pruty s magnetem a mohlo se začít chytat.

Nejdříve bylo nutné zvládnout manuálně zručnost a určitou techniku chytání rybiček a určit pravidla hry. Vymýšleli jsme různé varianty chytání.

1. soutěž ve dvojicích, kdo dříve chytne všechny ryby
2. chytání ryb podle diktátu ( tedy v daném pořadí ), nejdříve jsem ryby diktovala já, poté žáci pracovali spolu a chytali ryby dle instrukcí druhého
3. chytání ryb, kdo dříve vyloví všechny kapry, ...
4. chytání ryb s pojmenováním

Potěšilo mě, že si děti půjčovaly pruty a ryby i během přestávek či za odměnu během vyučování.

Rozhodli jsme se věnovat jednomu zástupci ryb. Se žáky jsme se shodli na kaprovi - znají ho z vánočního stolu,
z výlovu rybníků, z knížek.

Rozdělila jsem děti do tří skupin a měly si sami zapsat informace (slova, věty), které o kaprovi vědí. Žáci mohli psát jakým písmem chtějí, proto někteří zvolili i písmo tiskací.

Ukázka prací skupin žáků bez úprav:

1. skupina: Kapr mrská, tráva, má šupiny, šedej, ploutef, ocas, žábri, kníri, hrbet, voko, pusa

2. skupina: Kapr má šupini, vousi, žije ve vodě, žere rohlík, díchá žábri, má ploutve, zelené oči, má ocas, loví se, tmavje zelenou barvu

3. skupina: Hnědá + zelená barva, ploutve, dýchá žábrami, živí se malými ribyčkami, hnědé vočy

Každá skupina poté své zapsané informace přečetla ostatním. Mylné informace jsme si opravili a vysvětlili - toto vše probíhalo pouze ve slovní podobě.

Nakonec jsem žákům o kaprovi já sama přečetla a srozumitelnou formou podala další informace. Domnívám se, že žákům prospělo, když si informace nejdříve zpracovali sami. Potom se na mé čtení a povídání lépe soustředili a mnou prezentované informace lépe nabírali.

Určitě mi mnoho učitelů dá za pravdu, že obyčejná písanka s předepsanými slovy, která žáci opisují nebo přepisují několikrát za sebou, spoustu dětí nudí. A to především tehdy, když už umí napsat většinu písmenek. Proto jsme si vytvořili naši "rybí písanku" s tím, že si do ní budeme zapisovat vše co nás o rybách napadne. A tak jsme jeden den vymýšleli jména pro kapra, abychom si procvičili velká písmena, další den jsme si zapisovali, jaký kapr může být a co o něm vlastně všechno víme. Každý žák si svoji "rybí písanku" dozdobil svojí kresbou. Zde jsem jim nechala svobodnou volbu. Přesto mnoho obrázků mělo vztah k vodě - potápěč, ryby, rybář, parník, zvíře s ulovenou rybou.

Řekla jsem dětem, aby si druhý den z domova přinesly nějakou knihu, kde můžeme vidět ryby. Tedy třeba atlas ryb, knihu o rybaření, encyklopedii zvířat apod. Nešlo mi o vnímání encyklopedických hesel či textů, ale o prohlížení obrázků, orientaci na stránce a hlavně tu možnost přinést a ukázat nám všem ve třídě svou knihu z domova. Často žáci přinesli encyklopedii svých rodičů či starších sourozenců a chránili si ji, aby ji nikdo nepoškodil.

Vyhledala jsem v knihovně různé básničky o rybách a životě ve vodě a žákům jsem je nabídla. Nakonec jsme si vybrali básničku od Josefa Lady a přepsali ji do "rybí písanky".

Jako skupinovou práci jsem potom sama vybrala delší básničku od Vojtěcha Cinybulka. Básničku jsem napsala na tabuli a rozdělila ji na čtyři části. Společně s dětmi jsme si části přečetli, vysvětlili si pro ně neznámá slova - pouště, palmy, rozebrali si obsah básničky a potom již žáci začali pracovat ve skupinkách samostatně. Jednotlivé části (sloky) vždy přepsali na papír a k dané sloce nakreslili obrázky. Vznikly nám tak dvě ukázky této básničky.

Rozhodli jsme si do třídy pozvat rybáře a popovídat si s ním o jeho zkušenostech s rybařením. Námi oslovený rybář nás sice navštívit nechtěl, ale slíbil, že písemnou formou nám odpoví na všechny naše dotazy. A tak jsme se dali do přípravy otázek, na které bychom rádi znali odpověď.

1. Baví Vás chytání ryb?
2. Jak dlouho už ryby chytáte?
3. Kolik ryb jste už chytil?
4. Jaký je Váš největší úlovek?
5. Kde máte místa na chytání ryb?
6. Jaké ryby se dají v Kamýku v řece chytit?

Když jsme obdrželi odpovědi od rybáře zpět, zaměřili jsme se především na otázku  a odpověď poslední. Nestačili jsme se divit, kolik druhů ryb v řece v Kamýku žije. Druhy jsme si potom vypsali do "rybí písanky" a všechny si našli a prohlédli v atlasech.

Během dubna až června k nám každou středu přicházeli tři  chlapci ze 3. třídy, protože zbytek třídy jezdil na plavání. Napadlo mě, využít tyto starší žáky  k vyprávění o rybaření a svých zkušenostech  z pozice žáka mladšího školního věku. Vyzvala jsem je tedy při jedné z prací věnované našemu tématu, zda by se také podělili o svoje zážitky. Byla jsem překvapena, jak se této role ujal jeden z nich. Současnou 3. třídu jsem v loňském roce učila a proto jsem si byla vědoma toho, že tento žák mívá problémy s vyjadřováním, se souvislým projevem, vypravováním a vystupováním před kolektivem. O rybaření a rybách však hovořil souvisle, plynule, s nadšením a hojností informací. Jeho vypravování bylo velice zajímavé a pro prvňáčky i poučné.

 Písnička Perpentykl

I do výtvarné výchovy jsme naše téma bohatě využili:

• jednu hodinu jsme zaměřili na výtvarné znázornění života pod vodou. Žáci malovali vodovými barvami, někteří využili více své fantazie a namalovali i vodní rostliny, kameny, bubliny ve vodě. Potom jsme vystřihali šablony ryb - štiky, kapři, úhoř, sumec, vodovkami je opět omalovali a nalepili na podklad již uschlé vodní říše.
• další hodinu jsme zaměřili na maximální seznámení se s barvami a odstíny jednotlivých ryb. Vybrali jsme ryby žákům známé. K tomu jsme použili encyklopedie, atlas ryb a další knížky.Žáci si připravili podklad, čvrtku natřeli vodou a zvolené barvy do něj zapouštěli. Je zvláštní, že žáci použili i červenou, fialovou či růžovou barvu. Při podrobnějším zkoumání jsem zjistila, že například šupiny některých ryb opravdu "házely" barvu do červena. A tak jsem dospěla k závěru, že to tak žáci zřejmě viděli nebo cítili. Nakonec jsem vytvořila z našich pomalovaných obrázků závěsy na stěnu.
• vykrajovátkem na vánoční cukroví jsem vykrájela z toustového chleba rybičky a nechala je několik dní ztvrdnout. Žáci opět využili obrázky ryb, ale i své fantazie a zapouštěli do chlebových ryb různé barvy. Po zaschnutí jsme navázali na rybičky provázek a využili je navěšené na větvičce pro vánoční výzdobu. I díky nim na nás již v polovině listopadu dýchla ta pravá vánoční atmosféra. Jedinou nevýhodou byla křehkost vzniklých ozdobiček. Neopatrnou manipulací se žákům podařilo jich několik rozlámat.

 

 

Vycházka k Vltavě

• vnímám, jak je důležité při práci zařazovat všechny smyslové vjemy. Ikdyž jsme původně šli k řece pouze pro zrakové, žáci si sami řekli o další spontánně.

Rybaření

• ve třídě, kde vyučuji je nadpoloviční většina chlapců se silnějšími egoistickými rysy, proto záměrhě vkládám výukové činnosti, které toto eliminují - práce ve dvojicích, skupině, počkat, až přijde na řadu

Rybí písanka

• velkým plusem je možnost svobodné volby. Když není možná, je dobré jí alespoň zpestřit hodinu, děti "nakopne" a vyburcuje k práci

Rybáři na Vltavě

• informace, které přicházejí k dětem i jinou cestou než od učitele mají důležitou hodnotu. Posilují schopnost zapamatovat si informace, vstřebat je, přemýšlet nad nimi