Vltava
Téma jsem si vybral z několika důvodů:
1) je to součást názvu obce, kde se nachází naše škola, navíc teče asi 30metrů od budovy školy
2) Kamýk byl v roce 2002 silně postižen povodní
3) téma řeka (kapitoly hydrosféra a regionální geografie) se ve výuce zeměpisu opakovaně vyskytuje
4) je to pro žáky snadno uchopitelné a asi i záživné téma
Téma jsem dělal s 7., 8., a 9.třídou a jedno téma i s 6. třídou
Ve výuce jsem se tomu věnoval v informatice asi 3měsíce (jaro 2009), zeměpisu asi 3vyučovací hodiny a je možné se k tomu ještě vrátit.
Téma lze velmi dobře rozvíjet v následujících předmětech:
1) zeměpis- viz níže
2) informatika- viz níže
3) fyzika- možná dodá příspěvek kolega Halada
částečně také:
4) pracovní činnosti- výroba lodičky a měření průtoku potoka
5) hudební výchova- např. "B. Smetana- Vltava"
Libor Kalivoda ZŠ Kamýk nad Vltavou
Vltavská kaskáda a Povodně 2002
Význam přehrad
Hodina zeměpisu v 9. třídě s prvky kritického myšlení:
-nechat žáky rozmyslet, jaký význam mají pro člověka přehrady ( jaký je jejich účel)- jednak co už ví z vlastní zkušenosti a jednak najít v Atlase ČR (4 významy jsou tam na nejmenované stránce uvedeny)
-zkonzultování ve dvojicích a pak ve 3 skupinách
-potom mi mluvčí skupin nadiktovali, na co přišli- já to psal na velký papír na tabuli
-nakonec jsem to doplnil a ke každému významu uvedl několik typických příkladů přehrad (nutno si uvědomit, že každá přehrada má významů více- tedy ten, který převažuje)
"Moje" řešení (podle schopností žáků je to možné zkrátit):
1) výroba elektřiny= hydroelergetický význam- jsou to největší přehrady, zatímco hráze patří Povodí, tak elektrárny patří ČEZu, např. Lipno I, Orlík, Slapy (vše na Vltavě), Nechranice (na Ohři), Dalešice (na Jihlavě), Vranov (na Dyji)
2) ochrana před povodněmi- všechny přehrady- např. Vltavská kaskáda
3) zdroj pitné vody- mohou být menší, ale na neznečištěných řekách tekoucích z hor, nesmí se tam koupat aj. je znečišťovat, např. Švihov (na Želivce-zásobuje Prahu), Slezská Harta (na Opavě. zásobuje Ostravskou pánev), Římov (na Malši- zásobuje České Budějovice), Přísečnice a Fláje (zásobují Mosteckou pánev)
4) zavlažování polí- např. Rozkoš (mezi Úpou a Metují) a Nové Mlýny (na Dyji)
5) rekreační význam- kempy apod.- všechny přehrady kromě vodárenských, např. Vltavská kaskáda, Hracholusky (na Mži u Plzně)
6) malé vyrovnávací přehrady pod velkou hydroelektrárnou- u velkých přehrad je dominantní výroba elektřiny, ale vypouští vodu jen v době energetické špičky, tak malé přehrady pod nima vypouští vodu rovnoměrněji a tím stabilizují tok, pochopitelně mají mnohem menší výkon, např. pod Lipnem- vyrovnávací Lipno II
pod Orlíkem (výkon 4 x 89 MW)- vyrovnávací Kamýk (výkon jen 4 x 10 MW)
pod Slapy- vyrovnávací Štěchovice a Vrané nad Vltavou
pod Dalešicema- vyrovnávací Mohelno
pod Slezskou Hartou- vyrovnávací Kružberk
7) voda pro průmysl- např. chladicí voda pro tepelné a atomové elektrárny- např. pro Temelín- Hněvkovice a Kořensko, pro Dukovany- Dalešice
8) doprava- nutné, aby přehrady měly zdymadla- Slapy je nemají, pro to je zbytek Vltavy využíván jen k rekreační dopravě
9) chov ryb- ale není to dominantní, k tomu slouží rybníky
10) přečerpávací přehrady- slouží k "uschování elektřiny" z noci do energetické špičky přes den- noc- voda se čerpá nahoru a spotřebovává to elektřinu, den- voda se pouští dolů a elektřinu to vyrábí- např. Dlouhé Stráně v Jeseníkách a Štěchovice II
-další hodinu- žáci (už klasicky v lavicích) dostali slepé mapy a do nich si uvedené přehrady s pomocí Atlasu ČR vyznačily
-další hodina- chyběl jsem- resekce zubu není nic moc:-(, takže aby to suplující měl jednoduché- žáci dostali papíry a měli udělat plakát, na kterém obrázkem každý význam přehrad názorně popíší
Libor Kalivoda
