"Velikáni" v našem okolí II.

    Proč nepoznat stromy zase trochu jinak? O to se chtějí pokusit čtvrťáci a páťáci z Nečíně. Nejen stromy rozpoznat, ale i vyzkoušet jak dřevo voní a jak se s ním pracuje. 

   Dalším z našich cílů je zmapovat významné stromy nejen v Nečíni, ale i v okolních vesnicích na téma \"Můj významný strom\" .

Dagmar Gregorová, Angelika Rottová, ZŠ Nečín

   V polovině října nás ve škole navštívil výtvarník, sochař a řezbář pan Naš. V prostorách dílen školy žákům 4. a 5. třídy  ukázal, jak se dřevem pracovat a vše doplnil zajímavým vyprávěním. Názorně předvedl výrobu ptáčka a létavice.

   Dle instrukcí pana sochaře Naše se žáci páté třídy pustili do výroby dřevěných létavic. Pracovali ve dvojicích, pozorně vybírali vhodné kusy dřeva, větve a větvičky tak, aby létavice připomínala např. tělo ptáka, draka... Nezapomněli přitom ani na detaily. Kde bylo potřeba, pomáhal pan Naš s vrtačkou, nakonec děti jednotlivé části slepily lepidlem.

 

   Jednu z létavic jsme ve třídě pomalovali barvami a spolu s ostatními umístili do přírody , kde nám budou při každé návštěvě tohoto místa připomínat příjemně strávený čas. 

    Žáci páté třídy pozorně naslouchali čtení japonské pohádky Strom na rozcestí. Neboť příběh vypráví o kaštanu - jírovci, rozhodli jsme se nakreslit jeho listy.  Děti sesbíraly listy u školy,  pozorně si  je prohlédly  a pokusily se je nakreslit tuší a následně vybarvit vodovými barvami.

   Na konci října se žáci páté třídy stali pomocníky při výrobě laviček ze dřeva. Kmen stromu bylo potřeba ještě trochu obrousit smirkovým papírem, aby byl hladší a natřít impregnací.  Práce se ujmula děvčata, neboť kluci pomáhali se zavěšením létavic. Všichni společně hledali vhodná místa, kde budou lavičky umístěny natrvalo. Zde budou využívány  nejen dětmi ze školky a ze školní družiny, neboť je to příjemné místo pro hraní.

 

   Žáci páté třídy pracovali ve skupinách. Snažili se dát dohromady formou myšlenkové mapy vše, co znají nebo si myslí, že znají a o stromech.

   Potom si vzájemně myšlenkové mapy prohlédli a každý již samostatně zaznamenával do své tabulky: informaci, s kterou souhlasí; informaci, s kterou nesouhlasí (pokud se nějaká našla);  informaci, která ho zaujala; informaci, které nerozuměl. 

Následovalo vzájemné ujasnění  a dovysvětlení.

 

  Dalším úkolem páťáků bylo pokusit se zjistit konkrétní informace o jednotlivých stromech. Každý si vybral jeden strom a pracoval dle daných úkolů na portále Místo pro život - dětská encyklopedie.  Děti se snažily získané poznatky heslovitě zapisovat a vše nakonec doplnily obrázkem.

 

 

   Následně se každý žák páté třídy  "převtělil do svého stromu" a plnil neobvyklé úkoly, najednou nám ve třídě vyrostl les jehličnatých stromů, pak pouze listnáčů, po chvíli opadavých, jindy neopadavých stromů, tvořili řadu podle délky života nebo výšky, hledali společné znaky, ...

   Na závěr každý o svém stromě předal získané informace třídě formou referátu.

   

    I když toho o stromech páťáci znají již hodně, vytvořit o nich životabáseň nebylo zrovna jednoduché, přesto tento úkol  zvládli skvěle.

 

    Žáci páté třídy pracovali s textem Mlčenlivý souboj nad Vltavou - čtení, které je po úsecích zastaveno a děti předvídají, jak by asi mohl příběh pokračovat, co si o tom myslí.

Jak si představujete souboj mezi stromy?   ...  když stromy vyrostou u sebe  moc blízko, pak do sebe mlátí větvemi; hází po sobě listí; vypijou vodu jeden druhému; když je velký vítr, stromy do sebe naráží; můžou bojovat kořenama; zamotají kořeny do sebe

Co asi lidé uviděli, že zůstali nevěřícně stát? ...  škůdce na stromech; poničené stromy; krásné barevné listy; vyvrácený strom, který na lidi padá; že stromy někdo kácí; stromy rostou hodně blízko u sebe; stromy do sebe větvemi naráží

Jak asi dopadl souboj borovice a habra? ... habr borovici poškodí; větev habra by srostla do borovice a oba by žili dál; habra přesadili; borovice rozšíří svůj kmen a sevření habra praskne; že člověk větve habra usekne; borovice se zlomí a zároveń při pádu poničí habr

 

   Po přečtení textu, dostal každý  za úkol porozhlédnout se ve své obci po zajímavém stromu a pokusit se ho po následujících několik měsíců sledovat. Společně jsme si prohlédli pomocný pracovní list a prodiskutovali co a jak.

   Uvidíme na konci jara, jak se páťáci úkolu zhostili :-)

 

   Žáci páté třídy vylisovali listy stromů, o kterých jsme se v hodinách přírodovědy učili a potom je opatrně přilepili izolepou.

    Vyrobit krmítka pro ptáčky byl skvělý nápad.  Žáci páté třídy se dali s chutí do práce. Rákos na střechu krmítka očistili, nastříhali a přišili. Dřevěné části smirkovali, přitloukali hřebíky, ...

   Vzájemně si ve tříčlenných skupinách pomáhali. 

   Nyní nás čeká umístění krmítek do přírody, budeme tak moci pozorovat různé druhy ptáků přilétajících ke svým novým domečkům :-)

   Děkujeme moc za milou pomoc panu učiteli Zirhutovi.

   

  Na závěr jsme umístili krmítka v okolí školy a na místo "Laviček". Páťáci přinesli pro ptáčky nejrůznější dobroty a v průběhu celé zimy se budou o krmítka starat, aby ptáčci neměli hlad.

     Na konci dubna se žáci 4. a 5. třídy opět vrátili na cestu Na Dvorské. Pomáhali přírodě jak se dalo: sázeli stromky, umisťovali budky pro sýkorky modřinky a uhelníčky, vyvazovali vrbové tunely a čistili blízké okolí vrbových tunelů.

    Po dobu tří ročních období žáci páté třídy pozorovali svůj významný strom, který roste v okolí jejich bydliště. Pokusili se zjistit o svém vybraném stromu zajímavé informace a poté jej nakreslili.

    Na závěr do podrobné mapy okolních obcí umístili každý svůj strom pomocí prostorové značky.