Zpět na dětský portál
Zpět
O portálu
Pro učitele
Školy
Rodiče
pomůcky
Knihovnička
Proud

Rybníky v okolí Kamýku - Pod Brunou


 Téma rybník jsem si zvolil z následujících důvodů:

a) téměř u každé obce se nachází, pro činnosti s ním spojené se nemusí chodit daleko (jiná věc je, aby se k výuce hodil- tj. aby např. k němu byl dobrý přístup a neměl příliš zarostlé břehy)

 

b) rybník je pro děti snadno "uchopitelné" a "neabstraktní" téma, každému blízké

 

c) dají se na něm propojit činnosti z hodně předmětů- např.

      -1)  zeměpis- význam rybníků, rozdíl mezi rybníkem a přehradou

      -2) dějepis- stavba rybníků, Jakub Krčín...

      -3) matematika (nebo spíše seminář z matematiky)- měření objemu rybníka a podobné příklady

      -4) chemie- filtrování rybniční vody- viz. příspěvek od kolegyne Tyrmerové

      -5) hudební výchova

      -6) výtvarná výchova

Zeměpis

Rozdíly mezi rybníkem a přehradou

Při hodině zeměpisu jsme hledali  rozdíly mezi rybníkem a přehradou. Žáci měli za dobrovolný domácí úkol vyfotit rybník a přehradu z místa nedaleko svého bydliště, na kterých by tyto rozdíly ukázali.

                                                                             

chemie 9.třída

Chceme čistou vodu

 

Na začátku každého školního roku, je vždy třeba zopakovat a upevnit znalosti a dovednosti získané v roce minulém. Práce na tomto tématu posloužila k tomuto účelu velmi dobře.
Hned v prvním zářijovém týdnu jsem žáky seznámila se zadáním úkolu, aby měli dostatek času si vše rozmyslet a připravit.
Úkol: Vyčistit vzorek vody z rybníka Pod Brunou. (Vzorky budou odebrány při práci u rybníka v hodinách matematiky    nebo zeměpisu.)
Protože tito žáci nebyli v laboratoři žádní nováčci, ponechala jsem řešení úkolu zcela jejich režii. V čtyřčlenných pracovních skupinách museli promyslet pracovní postup, připravit si materiál a pomůcky a stanovit hypotézu, provést čištění a zapsat závěr. K praktickému provedení měli k dispozici 90 minut laboratoř a její vybavení, také si mohli přinést materiál vlastní.
Pro zvýšení motivace jsem žákům slíbila, že výsledné vzorky vyhodnotí „komise“ pedagogů a stanoví vítěze.
Výstup: 1/ vyčištěný vzorek vody
                   2/ jeden protokol za skupinu
Bohužel všechny skupiny úkol podcenily a nikdo si nedonesl vlastní materiál. Jejich předpoklad, že stačí použít filtrační papír, případně buničinu či gázu se ukázal jako chybný.
Bylo zajímavé sledovat, jak se s tímto omylem pokoušejí vypořádat:
-          „dvoupatrová“ filtrační aparatura (vždy jen s jednovrstevnou filtrační vložkou)
-          zahřívání  
-          použití křemenného písku (použili malé množství a písek předem neproprali)
-          destilace
Nakonec byla úspěšná pouze skupina, která použila destilaci. Žáci odcházeli z laboratoře poměrně rozčarováni, neboť některé vzorky byly v horším stavu, než byly před jejich „odborným“ zásahem.
Proto jsme se v další hodině pustili do diskuse.(nejprve v pracovních skupinách, pak společně),
Téma diskuse:  1/ Proč jsme byli neúspěšní?
                                        2/ Jaké postupy by mohly vést k lepším výsledkům?
                                        3/ Jaké poznatky můžeme odvodit z výsledků našeho počínání?
    
Odpovědi :    ad 1/ podcenili jsme úkol
                                  nepřipravili jsme si žádný vlastní materiál na filtraci
                        ad 2/ použití vícevrstevné filtrační vložky
          čistý písek například z bazénové filtrace
          použití nějaké chemikálie, která by způsobila vysrážení rozpuštěných nečistot
ad 3/ v případě, že oddělujeme složky z roztoku, bývá filtrace neúspěšná
         při zahřívání vzorek výrazně zežloutl - i v přírodě se voda při hodně teplém počasí rychleji „kazí“
         není vůbec lehké špinavou vodu vyčistit
zahřívání
zahřívání
"dvoupatrová" filtrační aparatura
destilace
destilace
výstupní vzorky v porovnání se vzorkem původním
výstupní vzorky v porovnání se vzorkem původním
zeměpis- 9. třída

Význam rybníků v minulosti a v současnosti

Význam rybníků aneb "k čemu jsou nám rybníky dobré.

Například k následujícím věcem:

a) chov ryb

b) rekreace- koupání, bruslení, apod.

c) v minulosti- zadržení vody pro pohon mlýnů, pil, hamrů, důlních zařízení- viz. např. vodní kolo v Hornickém muzeu v Příbrami

d) biologický význam- domov mnoha organismů

e) klimatický význam- zvyšuje vlhkost, snižuje teplotní amplitudy

f) atd.

Práce Pavla Švagra
Práce Pavla Švagra
Seminář z matematiky (popř. matematika)- 9. třída

Příklady z mat. na objem rybníka

Téma jsem realizoval 2. 9. 2010 (měření v terénu) a 6. 9. 2010 při hodině seminář z matematiky (výpočty a vypracování protokolu).

 

Pomůcky: pásmo, tyč na změření hloubky rybníka, plovoucí předmět, stopky, fotoaparáty, petlahev na vodu.

 

Úkoly:

1) Vypočítejte objem rybníku nacházejícího se  na okraji Kamýku nad Vltavou na Zduchovickém potoce- tzv. "Skačeňáku".

2) Vypočítejte za jak dlouho by se rybník naplnil srážkovou vodou, pokud by neměl žádný přítok ani odtok a voda by se nevsakovala ani nevypařovala.

3) Vypočítejte za jak dlouho by se rybník naplnil přítokem (tj. Zduchovickým potokem), kdyby voda neodtékala, nevsakovala se, nevypařovala, ani tam nepřicházela formou atmosférických srážek.

4) Odeberte vzorek rybniční vody, kterou budete při chemii čistit 

 

Nutno změřit:

1) Rybník bereme jako že má kruhový půdorys (i když to tak zcela není). Budeme počítat objem válce o velkém poloměru a malé výšce.

 Po břehu změříme délku a šířku rybníka- uděláme aritmetický průměr a pak vydělíme 2- tím získáme poloměr válce (= rybníka).

Dále změříme hloubku rybníka u hráze a vydělíme dvěma- tím získáme průměrnou hloubku rybníka (= výšku válce).

 

Změřeno bylo přibližně r = 25 metrů 

                                          průměrné v = 0,9 metru

(každá skupina žáků to změřila trochu jinak- což je lépe než když to vyjde všem stejně- tzn. když to od sebe opíší) 

 

2) Průměrné roční srážky pro okolí Kamýku nad Vltavou jsou přibližně 650 mm vodního sloupce- to jsem odhadl a žákům zadal. (V ČR jsou průměrné srážky 680 mm a Kamýk je ve srážkovém stínu Brd)

 

3) Měření průtoku potoka- na portále viz. Proud-potok-měření průtoku potoka

     Zduchovický potok jsme měřili v červnu 2009. Tentokráte se to ukázalo jako velmi obtížné- okolí potoka zarostlé vysokými kopřívami, trním a navíc bylo mokro. Proto jsme vzali údaj z loňského roku- průtok Q = 3,5 litrů za sekundu.

 

Kontrolní výpočet:

1)   V = pi * r * r * v

       V = 3,14 * 25 * 25 * 0,9

       V = 1767 m3

 

2)    650mm vodního sloupce = 0,65 m

       průměrná hloubka rybníka = 0,9 m

      0,9 / 0,65 = 1,38 roku

3) přítok = 3,5 litru / s

    objem rybníka = 1767 m3 = 1 767 000 litrů

     1767000 / 3,5 = 504857 sekund

     hodina má 3600 sekund, proto.....   504857 / 3600 = 140 hodin

    den má 24 hodin, proto......                140 / 24 = 5,8 dní

 

Závěr:

1) Objem rybníku nacházejícího se na Zduchovickém potoku je 1767 m3.

2) Jen srážkovou vodou by se naplnil za 1,38 roků

3) Přítokem by se naplnil za 5,8 dní

Rybník na Zduchovickém potoku
Rybník na Zduchovickém potoku
Měření rozměrů rybníka
Měření rozměrů rybníka
Měření hloubky- lepší tyč nebyla :-)
Měření hloubky- lepší tyč nebyla :-)
Měření hloubky- lepší tyč nebyla :-)
Měření hloubky- lepší tyč nebyla :-)
Měření hloubky- lepší tyč nebyla :-)
Měření hloubky- lepší tyč nebyla :-)
Délka mokré části kmene = hloubka rybníka
Délka mokré části kmene = hloubka rybníka
Zeměpis, práce s internetem- 9. třída

Rozdíly mezi rybníkem a přehradou po roce

Z následujících prací bych nejlépe hodnotil práci Adély Turkové- viz. níže. Ve srovnání s ostatními našla na internetu nejzajímavější informace- např. jsem žákům říkal, že přehrada je hlubší než rybník a ona našla výjimku, kdy rybník je o 1m hlubší než přehrada.

Práce Adély Turkové
Práce Adély Turkové
scroll to top