Botanické vycházky kolem Kamýka

Toto téma si o zvolení řeklo samo. Proč? Protože zorganizovat botanickou vycházku tak, aby zaujala všechny žáky a splnila svůj účel, není jednoduchý úkol. Kdo to někdy zkusil tak ví, že zdaleka nestačí dokonalá znalost vybraného terénu a to, že botaniku prostě milujete,  protože to většinu žáků vůbec nezajímá. Chcete-li být úspěšní a trochu té své botanické lásky předat vašim dětičkám, je třeba velmi dobrá příprava.

Na tématu pracovali žáci 6. třídy  v květnu a červnu v roce 2009 a 2010.

vyučující: Jitka Tyrmerová, Pavla Lhotecká

 

V roce 2009 jsme otevřeli botanické téma v českém jazyce  literárním textem Květinové městečko. V přírodopisu jsme pak společně vybírali lokality, na kterých se budeme učit poznávat rostliny. Vybrali jsme tři místa: paty školních zdí, břeh Vltavy a okraj lesa pod Vrškamýkem.Výhodou prvních dvou stanovišť je, že jsou tak blízko, že během jedné vyučovací hodiny děti dojdou na místo a zpátky a zároveň zbývá  i dost času na didaktickou práci - poznávání a určování rostlin. Během května a června jsme podnikli celkem 6 botanických výprav. 

Na základě mé předchozí pedagogické zkušenosti jsem se  tentokrát rozhodla "nebýt aktivní", neukazovat, nevysvětlovat. Vycházky jsem připravovala tak, aby byly aktivní děti. Chtěla jsem docílit toho, aby si z vycházky odnesly co nejvíc, aby byla vycházka zakončená výstupem, aby děti na konci tématu uměly bezpečně poznat alespoň 15 druhů rostlin. Součástí každé vycházky  byla  práce ve skupině a možnost svobodné volby.

Lokality jsem střídali, botanická výprava byla vždy pouze na jedno ze tří vybraných míst.

 

Příklady zadání na jednotlivých vycházkách do dvou až čtyřčlenných skupin :

1. Nasbírejte 15 různých rostlin, z toho 10 určete a 5 zařaďte do čeledi (podle jednoduchých klíčů nebo atlasů).

Výstup: Kytice 10 rostlin, seznam 10 rostlin z nichž 5 je zařazeno do čeledi

 

2. Nasbírejte 15 rostlin, vyber 5-10 a vytvořte z nich výstavku. Každá vystavená kytka bude mít popisku s českým názvem. (Podle časových možností a předcházejících zkušeností žáků lze informace na štítcích rozšiřovat například o latinský název, zařazení do čeledi , léčivé účinky, apod.).

 

3. Nasbírejte 15 rostlin. Rostliny pomocí atlasů nebo klíčů určete. Poté si každý člen skupiny  zvolí 10 rostlin, které se naučí. Výstupem je prověřená znalost 10 rostlin. Při početnosti třídy do 15 dětí zvládne učitel vyzkoušet všechny žáky sám, nad 15 dětí je třeba zvolit asistenta z řad dětí nebo metodu náhodného výběru zkoušených žáků. Třetí typ zadání úkolů zařazujeme až po absolvování několika vycházek, kdy děti již mají předchozí zkušenosti a znalosti.

 

pomůcky: zjednodušené klíče, atlasy, igeltové pytlíky, psací potřeby, skleničky a štítky

Práce se mi osvědčila  a tak jsem s novou šestou třídou v roce 2010 pracovala stejně jako v roce předešlém.

 

Závěrem:

Příjemně mě překvapilo zjištění , že:

- Jedna vyučovací hodina opravdu stačí na to, aby děti na lokalitu došly a ještě měly dost času na práci.

- Všechny děti byly aktivní a pokud někdo zpočátku pracoval ledabyle (a odrazilo se to na ohodnocení ), tak už od druhé nebo třetí vycházky se jeho přístup k práci změnil.

- Všechny děti, i ty jslabší, dokázaly po cyklu 6 vycházek spolehlivě určit 15 rostlin.

- Nejsem ten, kdo hodinu "táhne", ale ten, kdo pomáhá, radí, kontroluje.

 

Domnívám se, že k tomu, aby nakonec děti dokázaly spolehlivě určit alespoň 15 rostlin (kytek), je třeba podniknout víc vycházek.Pokud by absolvovaly  jen jednu, nepodařilo by se to. Důležité pro mě bylo i zjištění, že musím snížit výsledný počet rostlin, které mají děti spolehlivě poznat. Dříve jsem si myslela, že je to kolem 30-40. Dnes vím, že tak vysoký počet je pro většinu žáků nereálný.

 

 

 

 

 

 Přírodopisné téma "Botanické vycházky" jsme po předchozích dobrých zkušenostech  otevírali opět v literární výchově.

Protože se v přírodopisu budou děti zabývat botanikou, chodit na vycházky, pozorovat květiny a zakládat herbář, zvolili jsme také květinové téma. Hlavním materiálem byl článek Eveliny Haslerové  z její knihy Květinové městečko.

 

 1. Na tabuli jsem napsala 4 klíčová slova: 

• květinové městečko 
• zákaz
• hřbitov snů
• děti

Žáci si nejprve tato slova promysleli, pak napsali ve dvojicích příběh, který tato slova obsahoval (cca 5 min.) a dobrovolníci své příběhy mohli přečíst. Nakonec se s texty rádi pochlubili všichni.

 

Ukázky příběhů:

Lucka a Gabča:

V květinovém městečku byl hřbitov snů. Děti na něj měly zákaz. Jednoho večera děti zákaz porušily a šly na hřbitov snů. Když usnuly, probudily se v minulosti. Děti se rozhodly, že minulost změní a budoucnost zlapší...

Terka a Eliška

V tomto krásném městečku žily tři děti. Jmenovaly se Anička, Petruška a Maruška. Jednoho dne přišly na hřbitov, říkalo se mu "hřbitov snů" a na tom hřbitově se jim zdál sen, že byly všude květiny. A druhý den se jim to vyplnilo a všude byl zákaz trhání kytek.

 

2. Dalším úkolem byla práce s tabulkou předpovědi - děti mohly pracovat - podle své chuti - samostatně nebo ve dvojicích. Obdržely tabulku předpovědi a text rozčleněný na 3 části.

Ukázka tabulky 

Tabulka předpovědí
Jak asi bude příběh	Jaké pro to máme důkazy	Co se v příběhu doopravdy
pokračovat?	v přečtené části textu?	stalo?

 

Text: Květinové městečko

 Jednoho dne však starosta městečka promluvil takto do rozhlasu: „Měšťané!
S květinami proplýtváte příliš mnoho času. Tak to nikam nepřivedeme. Potřebujeme krásnější domy a větší obchody a továrny! Děti se musí vážněji poustit do učení! Proto říkám: Pryč s květinami! Pryč s motýly! Snění je k ničemu.“

Pauza

A pak se městská rada usnesla květiny okamžitě zakázat
v parcích,
v zahradách,
v úřadovnách,
za okny,
u poštovních přepážek,
u čerpacích stanic a vůbec všude.
A strážci pořádku vyrazili na hon motýlů.
V městečku začal nevídaný odvoz odpadků: nespočetné vozy, vysoko naložené květinami, keři a stromy, vyjely z města.

Pauza

Daleko za městem pak zřízenci znovu zasadili květiny, keře a stromy a kolem dokola pak vystavěli vysokou zeď. Na zdi visely zasklené skříňky. V nich byli špenslíky připíchnuti motýli, označení jménem a číslem. „To je hřbitov snů,“ říkali někteří.
Bez stromů, bez keřů a květin městečko zešedlo. Vyrostly tam výškové domy. Ulice byly ucpané auty.
Lidé se ve spěchu míjeli bez pozdravu.
Každý myslel jenom na práci.
A nikomu se už nezdály žádné sny.
Beze snů noci ztemněly.
Jako černá přikrývka se teď noci snášely na spáče a halily je do tmy.
 

Žáci vždy dočetli k vyznačené pauze a měli vyplnit příslušné kolonky v tabulce předpovědi (nejprve - "jak bude příběh pokračovat" a "jaké pro to máme důkazy", po přečtení další části - "co se v příběhu doopravdy stalo" a opět odhad "jak bude příběh pokračovat"...) . Toto se třikrát opakovalo. 

 

 Ukázka vyplněných tabulek:

Terka a Eliška:

Tabulka předpovědí
Jak asi bude příběh	Jaké pro to máme důkazy	Co se v příběhu doopravdy
pokračovat?	v přečtené části textu?	stalo?
Lidé ho poslechli a dali	Starosta neměl květiny rád.	Zakázané květiny
květiny pryč.
Dětem, hlavně holčičkám,	Starostu poslechli dělníci	Hřibitov snů byl místo květin
se stýskalo po květinách
a přišly na hřbitov snů.

 

Kamila:

 

Tabulka předpovědí
Jak asi bude příběh	Jaké pro to máme důkazy	Co se v příběhu doopravdy
pokračovat?	v přečtené části textu?	stalo?
Lidé byli smutní, báli se v noci	Protože byli zvyklí na květiny, na	Zakázali květiny, keře, stromy
někam jít, necítili se ve své	motýly, na světlo v noci. A teď	a odvezli motýly.
kůži	najednou tma
Lidé byli chvíli smutní, ale pak	Květiny přece chyběli každému,	Z květinového městečka bylo
si zvykli, i když někdy jim	nemusí jich být tolik, ale pár	velkoměsto, zašpiněné výfuky
květiny a motýli docela chyběli	jich být může…	aut. Už nebylo jako dřív.
a pak je chtěli zase zpět.

 

3. Hodinu jsme zakončili zamyšlením a odpovídáním na dotazy:

• Jak se asi cítili lidé bez květin?
• Jak by se mohli cítit, kdyby je květiny opět obklopovaly?
• Naznačuje autorka, že byli radní za tento příkaz potrestáni?
• Myslíte si, že radní dosáhli svého cíle?

Na tuto poslední otázku jsme místo odpovědi vytvořili "živou přímku" - učitel je 0, vlevo je NE, vpravo ANO. Děti si stoupají do přímky tak daleko od učitele, nakolik jsou přesvědčeni o svém názoru. Své místo zdůvodňují.

 

Z celé diskuse jasně zaznívalo, že květiny  jsou pro děti důležité, že jsou součástí přírody a že je nám příjemné, když nás příroda obklopuje. Děti si uvědomují cenu rostlin, i když je často považují za běžnou součást života a nijak zvlášť nad nimi nepřemýšlí. Žáci jednání radních odsuzovali, většina se přilkáněla k názoru, že radní svého cíle nedosáhnou a lidé se ke květinám zase nějakým způsobem dostanou. 

 

 

Botanickému tématu jsme v literetuře věnovali ještě jednu hodinu a tentoktát jsme se soustředili na poezii.

Do každého rohu třídy jsem umístila papír (A2) s nalepenými básněmi (4-5 básní od různých autorů) na jedno konkrétní rostlinné téma a s ilustrací:

• sněženka
• tráva
• zvonek
• pomněnka

 

Žáci se rozdělili do 4 skupin, každá skupina dostala 4 lístečky (vždy jeden pro jednu rostlinu) a do těchto lístečků doplňovali informace.

Takto vypadaly lístečky pro děti:

Zvonek

1. Která báseň se vám nejvíce líbí? (název+autor)

2. Kterou báseň byste doporučili spolužákům z 1. stupně? Proč?

3. Zajímavosti: v čem se básničky liší, v čem jsou si podobné?

Ve skupinách si děti nejprve potichu básničky přečetly, pak se musely dohodnout a vyplnit společně lísteček a po splnění úkolu se odebraly do jiného rohu třídy k dalšímu archu papíru a dalším básním. Na každou rostlinu měla skupinka cca 5 min. Takto prošly všechna 4 stanoviště.

Nakonec jsme všechny vyplněné lístky přilepili na arch balicího papíru rozděleného do 4 polí opět podle rostlin. Sesedli jsme si kolem takto vzniklé tabulky do půlkruhu a potichu si přečetli jednotlivé postřehy. Poté jsme se pustili do diskuse na tato témata:

• Líbila se některá básnička všem?
• Shodovali se žáci ve svém výběru?
• Je nějaký rozdíl mezi tím, co se líbí jim a co se líbí dětem na 1. stupni?
• Všimli si rýmu, rytmu, děje?

Cílem diskuse bylo vyvodit jednotlivé typy rýmu a zjistit, že některé básně mají příběh (epické) a některé jsou bez děje (lyrické) - toto jsem chtěla použít jako základ pro příští hodinu.

Děti zaujala odlišná práce s poezií, všichni museli přečíst poměrně dost básní a ještě nad nimi uvažovat. Při čtvrté květině už bohužel někteří ztráceli pozornost. Z diskuse se podařilo vyvodit požadovaný záměr. Celkově bych řekla, že se dětem práce líbila.

 

 Ve výtvarné výchově jsem se rozhodla využít pro toto rostlinné téma keramickou hlínu. Jednak se s touto technikou děti setkaly poprvé, a proto pro ně byla velice přitažlivá, a jednak se spojitost hlíny a květin přímo nabízela. Naším cílem bylo vytvořit keramické kachle, v nichž bude obtisknuta rostlina. Ve škole keramickou dílnu ani pec nemáme, a proto jsem s radostí přijala nabídku na spolupráci s paní Evou Zirhutouvou, která nám veškerý materiál zapůjčila a kachle vypálila ve své keramické dílně.

Potřebovali jsme: keramickou hlínu, válečky, vodící lišty, nožíky a rostliny, ktaré si děti samy přinesly ze svých botanických vycházek.

Rostliny byly nasbírány ve třech lokalitách:

• paty školních zdí
• vltavský břeh
• les pod Vrškamýkem

Do tří skupin se rozdělili i žáci. Každá skupina si vzala květiny z jedné lokality, prohlédla si je a každý žák si vybral pro něho nejzajímavější rostlinu, kterou obtiskl do keramické hlíny. V průběhu hodiny se žáci 1x vyměnili. Každý žák tudíž vytvořil dva keramické kachle s rostlinami ze dvou lokalit. (Rostliny z poslední lokality ztvárnili v tisku z papírové koláže)

Postup práce: Děti si vybraly rostlinu, podle její velikosti vyválely mezi vodícími lištami pruh hlíny. Rostlinu přiložily na placku z hlíny a opět převálely válečkem. Poté zařízly do roviny i horní a spodní okraj hliněné placky.  Do takto vzniklého kachle ještě přidělaly dírky na provlečení provázku.

Kachle jsme usušili a dovezli Evě Zirhutové, která nám je vypálila a zase vrátila k naglazování.

Pro glazování jsme zvolili zemité tóny burelu a oxidů železa a chromu, abychom zůstali co nejvíce v sepětí s přírodou. Každá lokalita dostala svou vlastní barvu:

• paty školních zdí - železo
• vltavský břeh - chrom
• les pod Vršakmýkam - burel

Žáky práce s hlínou velmi zajímala a bavila. Při hodinách se tak seznámili s novou technikou a přitom stále pracovali s rostlinami, které si sami nasbírali, znovu a znovu si je prohlíželi a museli mít na paměti, ve které oblasti je našli. Hotové kachle nám dnes zdobí školní stěnu.

Rostlinné téma jsem se rozhodla vyzkoušet ještě v další výtavrné technice - tentokrát grafické - se kterou už děti měly trošku zkušeností a to v tisku z papírové koláže.

Opět se žáci rozdělili do tří skupin (skupiny zůstaly stejné jako v předchozí hodině při výrobě keramických kachlů). A opět jsme pracovali s rostlinami, které žáci nasbírali při svých botanických vycházkách, tentokrát už ovšem vylisovanými. Každá skupina dostala na výběr rostliny z lokality, se kterou ještě nepracovala při otiskáváni do keramické hlíny. Každý žák si vybral pro tuto hodinu jednu rostlinu, kterou se snažil co nejlépe ztvárnit do matrice pro tisk z papírové koláže.

Postup práce:

1. Ze čtvrtky vystříhat jednotlivé části rostliny a nalepit na jinou čistou čtvrtku (stačí menší formát). Mezi jednotlivými částmi je třeba nechávat milimertové mezery, vhodné je části také vrstvit na sebe, vytvoří se tak zajímavé efekty.
2. Na takto vytvořenou matrici pro tisk nanést pomocí válečku na grafiku tiskařské barvy rozetřené předem na skleněné podložce. Je možné užít jednu barvu, nebo namíchat vedle sebe dvě, které se pak vzájemně prolínají. Matrici je možné užít několikrát a barvy přitom střídat. Vytvoří se tak netradiční barevné efekty, velkou roli zde hraje i náhoda. 
3. Nyní je matrice připravena pro tisk. Do tiskařského lisu se vloží čistá čtvrtka, na ni se položí matrice, vše se "projede" lisem a grafický list je hotový.

Žáci měli za úkol vytvořit minimálně dva "povedené" různě barevné grafické listy.

Grafiku jsme nechali pořádně zaschnout. V další hodině si každý vybral svůj nejpovedenější tisk a ten dokončil dolepením vylisované rostliny. Pak už se stačilo jen podepsat a napsat název rostliny, podle které vytvořili své umělecké dílko.

V této hodině se snad nikomu nepodařilo odevzdat "ošklivou" práci. Všechny grafiky byly zajímavé. Někomu se podařilo vytvořit příjemné barevné kombinace, jiný skvěle zachytil pozorovanou rostlinu už při výrobě matrice, což se samozřejmě projevilo v hotovém tisku a další zas velmi pozvedl svůj grafický list nápaditým dolepením částí vylisované rostliny. 

Tisk z papírové koláže je velmi jednoduchá a přitom efektní grafická technika a ze zkušenosti vím, že když žáci pochopí výrobu matrice, tak je i velmi baví. Tato třída už s technikou měla jisté zkušenosti, takže se děti mohly plně věnovat pozorování rostliny a přenášení jejích částí na papír. I kdyby se někomu nechtělo, tak rostlinu prostě musel pozorovat a všímat si jejích detailů, protože jinak by tuto práci prostě nevytvořil.