
Cestu pod školou po levém břehu Vltavy směrem k přehradě znají všichni žáci. Využívá se v tělesné výchově, děti po ní chodí s družinou, sbírají na ní kaštany, pozorují kachny.
Proměny cesty a jejího blízkého okolí v průběhu roku se staly základem výuky ročních dob v 1. třídě. Zaměřili jsme se na živou a neživou přírodu úseku cesty a jejího okolí (cca 300m), na stromy, byliny, kameny, živočichy, objekty. Práci na tématu jsme obohatili o různé metody práce se slovy a větami na posílení čtenářských dovedností. Při každé výpravě hrály důležitou roli hledáčky ( černé kartony s vyřízlými otvory) a fotoaparáty.
Téma jsem realizoval s 1. ročníkem na ZŠ Kamýk nad Vltavou. První výprava byla před Vánoci, druhá na konci zimy, třetí uprostřed jara, v květnu.
Petr Fejt
Předvídání
Dříve, nežli se děti vydaly na cestu, rozdělily se do skupin po čtyřech a dostaly první úkol - představit si, co jiného na cestě uvidí oproti poslední zimní výpravě. (Nikde už nebude sníh, nebudou vidět stopy, na stromech budou nové listy a pokvetou květiny.)
Pozorování
Druhý úkol byl zdánivě jednoduchý - projít po cestě až k pěšince a pozorně se dívat. Kdo to dokáže, bude umět odpovědět na otázky pana učitele.
Pozornost některých kluků byla zaměřená jiným směrem, takže na otázku kolik druhů květin podél cesty kvetlo odhadli na milión a výčet barev rozkvetlých květin se ustálil na třech, z nichž oranžová jako jedna z mála barev podél cesty nebyla.
Při dalších činnostech už ale pracovali pozorně a se zájmem všichni.
Hledáčky
Na cestě zpět bylo třeba splnit tři úkoly:
Skupiny se dohodly a každá si z nabídky úkolu vybrala jeden.
Děti dostaly hledáčky (černé kartony s vyřízlým otvorem), pomocí nich vyhledávaly vhopdné záběry. Jedna skupina kluků měla kromě hledáčků i fotoaparát a na rozdíl od ostatních skupin si vyhledané záběry rozkvetlých květin i fotografovala.
Druhy rozkvetlých květin podél cesty
autoři záběrů v hledáčku a fotografií: Petr Krátký, Martin Kujal, Jan Šrůta a Adam Vtípil
Autoři záběrů a fotografií: Petr Krátký, Martin Kujal, Jan Šrůta a Adam Vtípil
Stromy podél cesty, autoři záběrů v hledáčku: Maruška Chodaničová, Johanka Kociánová, Terezka Cintulová, Kuba Krajský,
Jaké barvy má jarní příroda, autoři záběrů v hledáčku: Petr Krátký, Martin Kujal, Jan Šrůta a Adam Vtípil
Jaro, to jsou především zelené stromy, barevné květiny a štěbetající ptáci.
Stromy a květiny děti pozorovaly hledáčkem, na ptáky jsem se zaměřili jinak.
Děti udělaly půlkruh, každý si před sebe do vzduchu "nakreslil velkou čtvrtku" a na ni "zakresloval " různé známé zvuky: jak tikají hodiny, jak startuje auto, jak píská lokomotiva, jak mňouká kočka...). Po této rozcvičce dostal každý papír, tužku a pokyn být několik minut potichu, poslouchat blízké i vzdálené zvuky a zkusit je na papír zaznament. Nad hlavami štebetali ptáci, u domu štěkal pes a v dálce projelo auto. Škoda, že nebyla slyšet tiše plynoucí Vltava.
1. V úvodu hodiny se děti rozdělily do dvojic. Každá dvojice dostala vytištěné fotografie z cesty - strom nebo květinu. Jejich úkolem byla tichá diskuse o tom, co vidí. Ve dvojici se střídaly. Na konci této aktivity mě zajímalo, zda pravidla dodržovala a jak to pro ně bylo těžké.
2. Dalším úkolem byla opět mapa slov. Na tabuli jsem napsal nový nadpis "Jarní cesta k přehradě" ke kterému jsem připisoval slova, jež mi děti říkaly - povětšinou se týkaly barev květin, druhů květin a stromů. Děti se musely hlásit, nesměly vykřikovat.
3. Následovala aktivita Vyhledej slovo - dávál jsem dětem otázky a děti hledaly odpovědi v nabídce slov na tabuli. Např. Najdi slovo, které označuje barvu, název stromu nebo květiny. Která slova souvisí s jarem? Které slovo nebylo na cestě v zimě? A další. Po zadané otázce nesměl opět nikdo vykřiknout - pauza i pro slabší čtenáře.
4. V další činnosti jsme vyhledávali vztahy - děti hledaly dvě nebo více slov na tabuli, která spolu nějak souvisí (tráva - zelená, kopretina- bílá, kůra stromu- hnědá atd). Na vyvolání děti chodily k tabuli a slova podtrhávaly. Nakonec jsme všechna podtržená slova ještě jednou přečetli a objasnili jejich vztah.
Vyškrtni slova, která do tématu nepatří.
Děti vytvořily dvojice. Každá dvojice dostala list papíru s názvem Jarní cesta k přehradě. Na něm byla slova uspořádaná do pěti okruhů: květiny, stromy, barvy, zvuky a jaro. Dvojice měla za úkol slova přečíst a vyškrtnout ta, se kterými se na jarní vycházce nesetkala. Současně děti plnily i druhý úkol - vymyslet pro sebe takový druh spolupráce, který zajistí, že se na práci budou podílet rovnoměrně. Děti četly pozorně, aby porozuměly významu každého slova.
Která slova mohou vytvořit dvojice?
Učitel rozmístil na zemi 2 sady kartiček s různými slovy souvisejícími s vycházkou. Děti ve dvou větších skupinách (každý samostatně) pročítaly nabídku slov a pokud našly vztah mezi dvěma slovy, dvojici kartiček vyjmuly a umístily vedle. Pro splnění úkolu musely opět dobře porozumět významu slov.
Kolik toho víme o......ve větách.
Učitel vybral jednu kartičku se slovem (ptáci) a připravil si "dárečky" (kamínky, oříšky, kaštany....). Děti pro kartičku vytvořily mezi ostatními místo. Úkolem každé bylo promýšlet informace o ptácích a tvořit s nimi věty. (Ptáci štěbetají. Ptáci krásně zpívají. Kos má čené peří. Na stromě jsou hnízda pro ptáčky.......) Děti se ve tvoření vět ve skupině střídaly. Za každou větu, kterou pro ně děti vytvořily, dostali ptáci jeden dárek. Po vyčerpání informací spočítaly děti dárky, vybraly další slovo (kaštan) a práce s tvorbou vět a informacemi začala znovu. Během krátké doby děti vytvořily velké množství vět na slova, která jim byla důvěrně známá z vycházky a se kterými měly osobní zkušenost.
Rozvíjej větu
Učitel vybral jednu kartičku se slovem (kopretina) a na jednom příkladu dětem ukázal, ja se dá rozvíjet jednoduchá věta: Kopretina kvete.
Bílá kopretina kvete. Děti vyhledaly slovo, které učitel přidal a všichni společně novou větu zopakovali.
Učitel pokračoval dál stejným způsobem, přidal další slovo, děti ho pojmenovaly a společně novou větu zopakovaly: Bílá kopretina kvete u cesty. Bílá kopretina krásně kvete u cesty. Bílá kopretina krásně kvete u cesty k přehradě.
Věty na další ústřední slova už vymýšlely děti ve skupině samy.
Pravdivé a nepravdivé věty
rozcvička
Učitel vymýšlel věty, z nichž některé byly pravdivé a jiné ne. Po zaznění věty děti obsah vyhodnotily hlasitě proneseným slovem pravda nebo nepravda: Naše tabule je oranžová. Pan učitel se jmenuje Petr Fejt. Máme právě hodinu českého jazyka. Za chvíli půjdeme na snídani...
Každý žák dostal list papíru s větami souvisejícími s Jarní cestou a instrukci: za každou větou napiš znaménko P(pravda) nebo N (nepravda).
ukázka
Jarní cesta k přehradě - pravdivé a nepravdivé věty
pravdivé věty označ P nepravdivé N
Cesta k přehradě je celá zasněžená.
Ke zvukům, které jsme slyšeli na jarní vycházce, jsme se vrátili ještě ve výtvarné výchově.
Nejprve jsme o zvukách kolem nás povídali: Jaké zvuky je slyšet v noci. Jak jsou slyšet zvuky např. pod vodou. Jsou zvuky i ve vesmíru?
Děti si znovu pantomimicky procvičovaly záznamy zvuků prostřednictvím čar a teček do vzduchu na fiktivní list papíru. Poslouchaly a zanamenávaly zvuky jedné struny kytary, plného akordu, bubnování na desku kytary...
Prohlédly jsme si záznamy zvuků z vycházky a učitel dětem ukázal, jakým způsobem z tohoto záznamu vytvořit barevný obrázek pomocí suchých pastelů. Jako ukázku jsme si vybrali záznam štěkání psa. Děti zvolily barevnost podkladu: hnědou, šedou, černou a oranžovou. Pro záznam zvuku jsme vybrali černou. Podobným způsobem jsme navrhli a vytvořili i společný obrázek zpěvu ptáků. Poté si každý žák sám tvořil podklady a záznamy zvuků z vycházky.
Hotové obrázky jsme si jeden po druhém ukázali, děti odhadovaly, jaký záznam obrázek nese.
Na závěr hodiny jsme pracovali se záznamy zvuků na tabuli. Učitel kreslil na tabuli různé variace čar, děti vymýšlely zvuky, které mohou představovat. Poté si každý žák vybral konkrétní zvuk ze života a promysleljeho záznam. Ten nakreslil na tabuli, ostatní děti měly přijít na to, co záznam představuje. (bzzzzzz, vrrr haf, formule jede do depa....).
V navazující hodině ČJ jsme dále pracovali s mapou slov na tabuli.
1. Děti vybíraly slova, která jsou pro jarní cestu k přehradě typická - nejdůležitější. Slova pak na tabuli podtrhávaly.
2. Některá tato slova si pak dle svého výběru zapsaly do sešitu.
3. Dále jsme se pokusili ke slovům na tabuli přiřadit slova nadřazená, což se dětem lehko podařilo.
4. Na závěr děti měly za úkol sestavovat ze slov věty vztahující se k jarní cestě. Některé věty byly opravdu zdařilé, ty jsem zapsal na tabuli a děti si je napsaly do sešitů.