
V minulém školním roce jsme zkoumali život obojživelníků - žab a čolků v okolních zatopených lomech, letos jsme se zaměřili na hmyz na cestě nedaleko školy.
Naším cílem bylo nejen prohloubit u dětí znalosti o životě bezobratlých živočichů, ale i prostřednictvím didaktické vycházky naučit děti pozorovat živočichy v přírodě, získávat informacíe o jejich životě v autentickém prostředí, zpracovat informace a integrací tématu do dalších předmětů docílit ucelenější pohled na probírané téma.
Dáša Gregorová, Angelika Rottová ZŠ Nečín, 3.a 4. třída
pomůcky: miniatlasy bezobratlých živočichů, záznamové karty a psací potřeby, lupy, fotoaparáty, steroskopická lupa
Dne 15. června jsme se se žáky třetí a čtvrté třídy vydali na didaktickou vycházku. Trasa vedla přes Hrozný vršek lesem Na Dvorské. Našim cílem bylo zjistit výskyt hmyzu a dalších bezobratlých živočichů v okolí cesty poblíž školy.
Děti pracovaly ve dvojicích nebo tříčlenných skupinách. Byly vybaveny lupou, vyrobeným "miniatlasem" nejznámějších bezobratlých živočichů a pracovním listem, do kterého během cesty zaznamenávaly výsledky svého pozorování. Na dvou stanovištích pak zkoumaly části těla uhynulých chrobáků pomocí steroskopické lupy.
Tušila jsem a v průběhu vycházky se mi potvrdilo, jaký efekt měla pro děti práce s "miniatlasem" – listem s natištěnými malými barevnými fotografiemi cca 20 nejznámějších bezobratlých živočichů. Fotografie byly vytištěny z obou stran a celý list zalaminován. Miniatlas dostala každá skupina. Práce s ním byla snadná, děti dokázaly velmi rychle určit živočicha, kterého na cestě našly, a více se pak mohly soustředit na pozorování jeho znaků a chování.
Velmi přínosné byly rovněž malé i větší lupy – odkrývaly netušeně zajímavou živou i neživou přírodu. Cesta na prvních deseti metrech ukázala tolik překvapivého drobného života, že jsme nemohli přimět děti postoupit dále. Nejzajímavější podívaná je čekala na konci cesty - souboj slunéčka se dvěma mravenci na větvičce obalené mšicemi. Beruška, ačkoliv se jevila jako dobrá bojovnice, to nakonec vzdala a větvičku dobrovolně opustila.
Do školy si děti kromě zápisů přinesly i motivaci věnovat se pozorovaným živočichům důkladněji.
Děti během vycházky zapisovaly do svých pracovních listů své postřehy – jak se živočich chová, v jakém prostředí žije, kde ho našly, v jaké četnosti, jak reagoval na přítomnost člověka.
Práce třeťáčků pokračovala na počítačích. Děti se samostatně nebo s drobnou pomocí "proklikaly" na internetové stránky "Místo pro život – dětská encyklopedie". V dětské encyklopedii si každý vybral brouka, který ho něčím zaujal (podle fotografie – zajímavé zbarvení, básničky... nebo proto "že dědovi žere brambory").
Dále podle záchytných bodů napsaných na tabuli (velikost, barva, kde žije, čím se živí, zajímavosti...) vyhledávaly informace. Dle svého uvážení si mohly zapisovat, namalovat obrázek, opsat básničku.
V další hodině následovalo vzájemné předávání získaných informací spolužákům. Děti se rozdělily do 3 skupin.
V každé skupině byl zástupce jednoho ze sledovaných brouků. Každý tak předal získané informace ostatním a zároveň se sám dozvěděl zajímavosti od každého ze skupiny.
Na závěr následovala společná diskuse o tom, co děti nejvíce zaujalo. Jak dlouho a kde určitý hmyz žije, zda je užitečný, chráněný, jak vypadá jeho larva a jak dlouho trvá než je z ní dospělý jedinec..... Děti se hodně zaměřily na zajímavosti a i v dalších hodinách a o přestávkách vyhledávaly v literatuře další a další informace.
Teď když venku nebo ve třídě "potkáme" některého ze zástupců hmyzu, už to není jen tak "nějaký obyčejný brouk",
ale většina z dětí si všímá drobností a přemýšlí, jestli to není náhodou střevlík, chrobák, mandelinka...
Cílem každého čtvrťáka bylo najít zajímavé informace o jednom z živočichů, které jsme "potkali" na naší vycházce. Pracovali jsme u počítačů na portále "Místo pro život – dětská encyklopedie".
Když jsme si živočichy rozdělili, začaly děti pracovat samostatně každý "nad tím svým", četly, prohlížely, zapisovaly, kreslily a překvapovaly zajímavými komentáři.
Další část pokračovala druhý den, tentokrát děti vyhledávaly informace v encyklopediích a zjišťovaly, zda se nedozví ještě něco víc. Nakonec získané informace stručně v bodech přepsaly a při hodině výtvarné výchovy dokreslily živočicha.
Poté vytvořily dvojice a vzájemně si pověděly, co se zajímavého dozvěděly. Do sešitu přírodovědy si každý zapsal dvě věty, jednu o svém živočichovi a druhou o živočichovi svého spolužáka: Dozvěděl/a jsem se o ................................, že ...................................................... .
Nakonec jsme si všichni společně povídali, diskutovali, uvědomovali si, který z živočichů je chráněný, který užitečný, který nám škodí, ...
Od vycházky je tomu již téměř dva týdny, přesto ve třídě stále máme stereoskopickou lupu a během přestávek pozorujeme různé části těla hmyzu, stejně jsou na tom i třeťáci.
Tentokrát tvořili žáci čtvrté třídy některé druhy hmyzu a nižších živočichů z hlíny. V předešlém bádání do detailů prozkoumali těla těchto živočichů, a tak pro ně byla práce v keramické dílně hračka ☺.
Při vyhledávání informací na portále Místo pro život zaujaly děti básničky o hmyzu. S chutí si je četly, některé i opisovaly. Nakonec jsme se rozhodli zkusit, jaké to je, nějakou básničku vymyslet.
Žáci čtvrté třídy pracovali dle vlastního uvážení buď samostatně, nebo ve dvojicích a měli jsme i jednu tříčlennou skupinu.
Žáci 3. a 4. třídy měli možnost zúčastnit se koncem června zajímavé besedy o hmyzu. Student vysoké školy Pavel, který se specializuje především na brouky, poutavě vyprávěl a trpělivě zodpovídal dětem jejich všetečné dotazy. Dozvěděly se tak spoustu užitečných informací. Zároveň jsme si prohlédli část jeho sbírky brouků.
Po skončení besedy děti napsaly:
Výsledek samostatné práce třeťáků v sešitech.....
Podle předlohy jsme malovali brouky na průhlednou folii. Použili jsme barvy na sklo. Tato technika se dětem moc zamlouvala a všichni pečlivě propracovávali každý detail.