Toto téma jsme zpracovávali s žáky pátého ročníku ve školním roce 2009/2010 a to od listopadu do června. Na toku řeky Kocáby na území Nového Knína jsme určili osm stanovišť. Rovněž žáci byli rozděleni do osmi skupinek. Každá skupinka měla na starost jedno ze stanovišť. Členové skupinek na stanoviště chodili jednou měsíčně a prováděli zde pozorování a měření, jehož výsledky zapisovali na pozorovací archy. Jejich úkolem bylo také odebrat každý měsíc vzorek vody a popsat jej, změřit hodnotu pH vody ve vzorku, případně vzorek mikroskopicky prozkoumat. Mikroskopicky zkoumány byly i přírodniny ze stanovišť. Na základě mikroskopického pozorování děti kreslily nákresy. Dále děti tvořily herbáře z rostlin, které rostly na stanovištích, vytvářely obrázky z přírodnin a výtvarné frotáže.
Výsledky výzkumů z jednotlivých stanovišť děti na konci školního roku zpracovaly.
Předměty: PŘ, VL, M, VV, PČ, TV, INF
Cíle:
- Na základě výzkumu se dozvědět více o řece Kocábě a jejím bezprostředním okolí jakož i o změnách, které zde v průběhu roku nastávají. Přírodovědná poznání doplnit o činnosti. které prohlubují estetické vnímání.
Výsledky průzkumu jsme zpracovávali v matematice.Využili jsme aktuální látku - výpočet průměru, který je v osnovách 5. třídy. Aplikovali jsme probírané učivo. Jinak také při všech měřeních hloubky a teplot děti pracovaly s těmito veličinami a jejich hodnotami v desetinných číslech, což je rovněž učivo 5. roč.
SHRNUTÍ
Nejchladnějším měsícem v období, kdy byl prováděn výzkum, byl únor. Nejteplejším měsícem byl červen. Nejméně vody bylo v řece Kocábě, podle naměřených hodnot na většině stanovišť v měsíci lednu, nejvíce pak v měsíci červnu. Měření hloubky vody se však u některých skupinek s jinými někdy neshodují, usuzuji tedy na nepřesnost některých z těchto údajů vzhledem k obtížnosti úkonu měření hloubky. Změřené hodnoty pH se pohybují od 5,5 do 7, tedy hodnoty slabě kyselé až neutrální.
Pozn.: V měsíci únoru byla změřena pouze teplota vzduchu. V tomto měsíci zamrzla vodní hladina, nebylo tedy možné změřit teplotu vody, ani hloubku. Nebyl ani odebrán vzorek vody.
Přínos práce vidím v následujícím: děti pracovaly formou skupinové práce, spolupracovaly, plánovaly, rozdávaly si ve skupince úkoly. V některých měsících jsme na stanoviště chodili společně během vyučování, aby děti získaly představu o tom, jak se výzkum provádí, některé výzkumy však skupinky musely provést samy ve svém volném čase. Učily se zodpovědnosti a neselhaly. Přínos práce vidím i v tom, že proměny přírody děti sledovaly v na konkrétním místě v bezprostředním okolí školy. Sebrané a zpracované výstupy průzkumu byly dětem dobrou zpětnou vazbou jejich práce.
Zápornou stránkou práce na tématu bylo velké množství údajů a s tím spojená náročnost jejich zpracování.
Při příštím plánování podobného průzkumu bych však udělala následující změny: - namísto osmi stanovišť bych příště zvolila stanoviště jedno, na kterém bychom měsíčně prováděli výzkum. Na toto stanoviště by každý měsíc chodila zkoumat jiná skupinka, později bychom srovnávali postupy jednotlivých skupinek a jejich provedení záznamu apod. Skupinky by tak na stanovišti mohly dostat více úkolů, které by se lišily v závislosti na stávajícím ročním období a dalších podmínkách. Jednotlivé skupinky by tak nebyly tolik zatěžovány - každá skupinka by zpracovávala něco jiného a výsledek by posléze prezentovala ostatním.
Jak práci hodotí děti
Výzkum se nám líbil. Chtěli bychom, aby výzkumy byly ještě i v 6 třídě. Moc nás to bavilo, ale omlouváme se, že jsme někdy výzkum neodevzdali včas.
Líbilo se nám to, ale bylo těžké se dohodnout, kdo kdy půjde na stanoviště dělat výzkum.
Jednou jsem obkreslila na papír list a taky pampelišku, kámen, písek a beton.
Výzkum nás bavil.Chtěli bychom ho i na druhém stupni. Byl tam soutok Vozničáku s Kocábou. Ve Vozničáku jsme měli postavený most.
Výzkum nás bavil a zažili jsme při něm spoustu srandy.
Bylo to příjemné, dozvěděli jsme se, že máme chránit přírodu a nemáme ubližovat živočichům, pracovalo se nám dobře. Nejlepší bylo, že jsme na stanoviště šli někdy při vyučování a nemuseli jsme se učit.
Nám se to velmi líbilo až na to, že jsme ve skupině jen 2, protože třetí odešel na jinou školu. Pracovali jsme společně nebo jsme se střídali.
Moc se nám to nelíbilo , moc jsme se z toho nepoučily , ale dobré byly ty vycházky. Na stanovišti bylo hodně rostlin a také stromy .
Ve 2. skupince se mi líbilo to, že všechny výzkumy na stanovišti za mě dělali ostatní, ale já jsem zase dělal ten mikroskop.